OSA a další kteří rádi podpoří SOPA a PIPA

S OSA mám celkem bohaté zkušenosti, protože jsem 15 let provozoval CD Bazar.

Začínal jsem již v 90 roce a to s půjčovnou CD.

Jako jeden z mála jsem se zajímal o to kam a komu mám platit autorské poplatky.
Kolega se kterým jsem půjčovnu provozoval, vyvinul na tu dobu dokonce nevídanou věc, a to softvér který umožňoval sledování kolikrát se který intrepet půjčil a kolik by tedy měl dostat zaplaceno na autorských právech.

Nabídl jej OSA, ale ta jej odmítla s tím ,že jej nepotřebuje. V té době jsem ještě nevěděl jak to v OSA funguje. Ale to se mělo brzy změnit.

V té době ještě vycházel časopis Mladý svět a ten odhalil, že tehdejší ředitel (Josef Slanina) a nejen on, okrádal nejen  Jedličkův ústav o tantiemi z Ježkových skladeb ( autor hudby hlavně pro Voskovce a Wericha).

Tento ředitel byl autorem jedné skladby v oblasti klasické hudby. Na rozdíl od Jedličkova ústavu dostaval však rok co rok vyplaceny tantiemi v milionové výši !! (Aby jste měli představu jak moc to bylo a pro ty co nevědí jaký byl v té době plat si dovolím připomenout, že v té době byl průměrný plat cca 2.000,-Kč měsíčně, to znamená, že běžný člověk za celý rok vydělal cca 24.000,-Kč !! )

Zaroveň s tím vyšlo na povrch jak se vlastně "přerozdělují" autorské poplatky!! Autorské poplatky se braly (a berou) za cokoliv. Není nutné aby autor byl členem OSA, protože OSA to vůbec nezajímá.

Jí totiž vůbec nezajímalo a nezajímá komu kolik má skutečně vyplatit. Protože oni si to už mezi sebou přerozdělej sami a tak aby jim to vyhovovalo hlavně těm co jsou ve vedení a nebo dobří kamarádi.

Že někteří autoři vůbec autorské honoře nedostávali jim nikterak nevadilo.

Když se celá kauza provalila a hrozilo, že se vše dostane k soudu, redaktor zmizel, a Mladý svět jako první časopis u nás začal vycházet s přílohou CD !!! 

Mezi tím došlo ke změně autorského zákona. Půjčování bylo prakticky zakázáno, protože jste museli mít souhlas majitele autorských práv! A tak jsem přešel na CD bazar, abych využil toho, že jsem měl hromadu použitých CD.

Vše šlo celkem dobře do té doby než mne navštívil agent OSA s tím, že musím platit autorská práva za to, že pouštím hudbu ve svém obchodě!!

No uznejte sami, obchod s hudbou a bude tam ticho?! Protože jsem ale mezitim, jak píši výše zjistil, jak to je srozdělováním autorských poplatků, moc jsem z této situace nadšen nebyl. A tak jsem si zakoupil autorský zákon a jal se jej studovat. K mému nemalému překvapení jsem v něm narazil na paragraf :

§ 11 odstavec 2, převod autorských práv 

vyhláška  ministerstva kultury o sazbách provozovacích honorářů za 

veřejné nedivadelní provozování hudebních děl č.196/1954 Ú.l. ve 

znění vyhlášky č.183/1968 Sb. :

"…PROVOZOVACÍ HONORÁŘE NELZE POŽADOVAT ZA PŘEDNES PŘI PŘEDVÁDĚNÍ 

ROZHLASOVÝCH A TELEVIZNÍCH PŘIJÍMAČŮ A PŘEHRÁVÁNÍ ZVUKOVÝCH SNÍMKŮ,POKUD SE DĚJÍ 

V OBCHODECH S TĚMITO VÝROBKY A ZA ÚČELEM PŘEDVEDENÍ ZÁKAZNÍKOVI."

Napsal jsem tedy na OSA, že na základě tohoto paragrafu se cítim být od placení poplatku osvobozen a tudíž jim jej platit nebudu. 

Následující rok mi dorazil dopis kde mě psali, že zjistili, že již několik let provozuji pordejnu a že jim na autroských poplatcích dlužím za tyto roky a za rok následující a abych dlužnou částku co nejdříve uhradil jinak mne dají k soudu. Odepsal jsem jim znova. Znovu jsem uvedl že na základě výše uvedeného paragrafu jim nemíním nic platit. 

Mezi tím, ale někdo zjistil, že to je moc dobrý byznys a založil Integram ! Integram údajně začal zastupovat interprety. Tedy zpěváky, hudebníky kteří nejsou autory hudby! A pouze hudbu interpetují. A přišli za mnou, že chtějí poplatek! Odmítl jsem. 

Pak vznikl ochranný svaz autorů textů, autorů výtvarných děl (ti po mě chtěli poplatek za to, že by se v televizi mohlo objevit výtvarné dílo a případný divák by jej viděl ! )

Neobešlo se to bez následků a jako jediný CD bazar v Praze jsem byl neustále obtěžován kontrolami členů OSA.

Mezitím se ale rozjela další kauza. 

Autor hudební znělky k Televizním Novinám na ČT1 dostal po třech letech!! vyúčtování svých autorských honorářů a velice se podivil, když se dočetl, že za 239 uvedení této znělky obdrží honorář.

No jó, ale tento pořad jde 365 dní v roce! Kde je zbytek? A tak se vypravil na OSA, aby se přeptal kam se poděl. 

Kdo myslíte, že v té době dělal ředitele OSA? Světe divse, byl to stále ten samý ředitel ! Pravda byl již pouhým ředitelem, protože generálním ředitelem byl Petr Janda!

No k řediteli se nedostal, a byl poslán za jakousi úřednicí. Vysvětlil jí situaci a dožadoval se nápravy. Úřednice se zamyslela a pravila :

 "Vážený pane ale to nám musíte dokázat, že to bylo uvedeno 365x!" 

Autor se rozhodl, že to dokáže, zašel do archivu České televize a vyžádal si kopii všech Televizních novin za ten rok.  Po té odnesl bednu VHS kazet paní, s tím že jí přináší důkaz, že to bylo uvedeno 365x! Paní se na bednu podívala a řekla :

 " Je mi líto, ale nemám si to na čem přehrát, máte smůlu. "

To už pána rozlítilo natolik, že na OSA podal žalobu. Došlo k soudnímu stání. A soud zjistil následující :

1. OSA není ta OSA, protože  v roce asi v 1993 byl Ochranný Svaz Autorů zrušen a vznikl Ochranný Svaz Autorský ! 

2. Tento Ochranný svaz Autorský podniká bez toho, že by byl registrován v obchodním rejstříku ! Tudíž po dobu své existence vybíral poplatky sice neoprávněně, ale žaloba se na něj nevztahuje, protože se jedná o jiný subjekt!

Jak pán dopadl bohužel nevím a ani nevím jak dopadli ti odnichž Ochranný svaz Autorský neoprávněně vybíral poplatky. Předpokládám, že se na to jako jednotlivci vykašlali, protože by se museli domáhat navrácení peněz u soudu.

Kdo by se chtěl tímto tématem zabívat hlouběji doporučuji zajít na Wikipedia :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrann%C3%BD_svaz_autorsk%C3%BD

najdete tam i původní článek z Mladého světa, bohužel není zrovna moc čitelný protože se jedná o naskenovonou kopii.