NHL 12

Od té doby, co PCčkáři přišli o svou verzi NHL, se z nejpropracovanějšího hokejového simulátoru můžeme těšit již jen na konzolích, kde momentálně kraluje ročník s dvanáctkou v názvu. Hned na začátku určitě vyvstane myšlenka, zda se vůbec nový díl od minulého odlišuje, nebo zda se jedná jen o aktualizované soupisky a drobná vylepšení. Sportovní série se totiž přechodem na novou generaci enginů dostaly do fáze, kdy nás nemohou každá rok masírovat vylepšenou grafikou a i po herní stránce jsou již v takové fázi, že se těžko najde něco, co by ve hře vyloženě chybělo. I nejnovější ročník NHL se tedy ubírá spíše směrem drobných vylepšení, než zásadních změn. V naší recenzi se tedy pokusme vypíchnout alespoň ty nejdůležitější.

Hned v úvodním menu na nás vyskočí poměrně obsáhlá a dá se říct i složitá herní nabídka čítající téměř desítku různých módů a stránek s nastaveními. Občas je třeba některou volbu hledat v několikáté úrovni menu a vzhledem k tomu, že zabírá pouze levý dolní roh obrazovky, není to nejpohodlnější řešení. Jako klasicky narazíme na různé ligy (nově nejvyšší kanadskou juniorskou, ale bude ji někdo u nás hrát?), turnaje a jednotlivé zápasy, oblíbený mod Be a Pro, kde se ujmete role hokejového nováčka (ať už automaticky vytvořeného, nebo vytvořeného přímo podle vašich preferencí) a postupně se s ním protloukáte skrze začátečnické kluby až na výsluní celé NHL. Tento mód letos dostal ještě bratříčka v podobě Be a Legend, který je vhodný pro hráče, kteří nechtějí piplat nováčka od nuly, ale raději se rovnou vtělí do některé hokejové legendy jako je například Gretzky a nastoupí za něj. Mód je to sice pěkný, ale přišel nám poměrně nedotažený, protože sice dostanete hokejovou legendu, ale ta je zařazena do aktuální soupisky příslušného týmu, takže chybí požitek z původního týmu, ve kterém legenda hrála. Navíc výběr legend je poměrně úzký a vyskytují se tam některá zcela neznámá jména na úkor takových legend jako je Bobby Orr a dalších. Pokud se těšíte, že se do tohoto modu vrhnete rovnou po spuštění hry, i tady budete zklamáni, protože je třeba nejprve projít tvorbou vlastního hráče v modu Be a Pro, abyste si následně legendy otevřeli.

Dále v menu najdete trénink, kde bychom také čekali větší propracovanost, minimálně kvůli změnám v hratelnosti, které se v novém ročníku objevily a které by bylo vhodné si nacvičit. Bohužel nabídka tréninkových možností čítá pouze pětici aktivit jako je obyčejná střelba, bruslení nebo hra na prázdném hřišti, ale nic více. Navíc při změně tréninkové aktivity musíte vyskočit zpět do menu a znovu si zvolit. Na druhou stranu hra obsahuje kompletní manuál s detailním popisem ovládání, jednotlivých aktivit i položek menu. Je digitálně dostupný přímo ve hře, ale vzpomínáme na doby, kdy byl vytištěný přímo v krabičce. Poslední zajímavostí je série Winter Classis, kdy se utkáte místo v hale v otevřeném hřišti v některém z měst severní Ameriky. Je to reakce na poslední dobou oblíbený venkovní zápas v NHL.

Nyní už k samotné hratelnosti. Výrazné změny se dotkly hry tělem, kdy je možné zaútočit mnoha způsoby. Vše se pak odehrává v závislosti fyzikálních zákonitostech a proporcích jednotlivých hráčů. Je tedy jasné, že osmdesáti kilový mladík spíše neporazí dvoumetrového stodvacetikilového obra, zatímco naopak to dopadne trochu jinak. Nově je možné tělem útočit také do brankářů, což mnohdy vede k zajímavým situacím. Rozhodčí totiž jako by nevěděli jak na dané situace reagovat a tak zatímco jednou skončí taková situace gólem, jindy je to faul na brankáře. Již od prvního zápasu jsme ostatně pozorovali místy podivné pískání rozhodčích, kdy občas písknou letmý dotyk jako nedovolené bránění nebo faul, i když ve video opakovačce vidíte, že se vlastně nic nestalo. Aby brankáři nebyli jen mláceni, dostali do vínku nové schopnosti jako vyrážení puku dopředu, odrážení lapačkou nebo vyrážečkou a také vkládání hokejky to přihrávek a střel.

Změn doznal i systém přihrávek. Triggerem nyní určujeme sílu přihrávky a neplatí to, že stačí zvolit směr a přihrávka už nějak dopadne. Nyní když špatně přihrajete, puk k hráči vůbec nedojede, nebo jej naopak daleko předstihne. Z počátku tedy může mít řada hráčů problém vůbec pořádně přihrát a zápasy pak vypadají komicky, když hráč formátu Jardy Jágra (který je již mimochodem umístěn ve Filadelfii) není schopen poslat jednoduchou přihrávku. Jakmile vám ale systém přejde do ruky, uvidíte, že hra je mnohem přirozenější a přehlednější. Ke zrychlení hry také nahrává, že na cílového hráče vás hra přepíná již chvilku před tím, než puk k hráči dojede. Můžete si tedy najet do puku, případně zkusit jinou akci, ale také musíte hlídat, abyste nevjeli do offsidu, což za vás hra neohlídá.

Speciálně při hraní modu Be a Pro oceníte propracovanější chování umělé inteligence, která lépe funguje především v obraně. Hráči si hlídají svá území a méně vyjíždí do nesmyslných obranných pozic, což má za následek, že je náročnější překročit lajny do útočného území s pukem na hokejce a je třeba častěji přihrávat na volné hráče a stejně tak řada střel se vůbec nedostane na branku a skončí zblokovaná na obráncích. Obránci se navíc postupně učí a adaptují a tak pokud na ně budete celý zápas zkoušet jednu kličku, budou si to pamatovat a příště se podle toho automaticky zařídí, stejně jako pokud používáte jednu jedinou taktiku při vhazování. Co ale umělá inteligence získala na obranných schopnostech, to nám přijde, že ztrácí na útočných, což se opět projevuje nejvíce v modu Be a Pro, kde ovládáte pouze svého hráče. Jde o to, že obránci brání až do poslední chvíle a když získají puk, málokdy se pokusí o pass dopředu, kde jste v dobré pozici. Nahrají vám skutečně až ve chvíli, kdy jste zcela volní, ale to už je většinou tehdy, kdy je obrana již zformována. Stejně tak, když získáte puk, obránci okamžitě nevyrazí dopředu získat dobrou pozici, ale čekají až se hra uvolní. Samozřejmě to neplatí vždy a je třeba na druhou stranu říct, že v útočné třetině se hráči chovají velmi dobře. Hledají volná místa, aktivně se pohybují, tečují střely a stíní před brankářem. Navíc předvídají, kam puk směřuje a tak nejedou přímo do pozice, kde puk je, ale hrají takticky na místo, kde ten puk bude za chvíli a to je velmi realistické.

Po grafické stránce téměř nedošlo k žádné změně a ono asi ani není co vylepšovat, i když pár animací by si zasloužili souboje tělo na tělo, které se v novém ročníku využívají hojněji. Naproti tomu se celé hřiště stalo více interaktivním. Můžete posouvat branky, rozbíjet plexiskla, anebo efektně hodit protihráče na soupeřovu střídačku. Krom toho běžně při hře hráči ztrácí helmy, lámou nebo ztrácejí hokejky, které poté mohou sebrat nebo se na střídačce zastaví pro novou. Neděje se to moc často, ale právě díky tomu to dobře koření celou herní atmosféru. Té dobře pomáhají i propracovanější prostřihy během přerušení, které ukazují zajímavé momenty, rekapitulují fauly, nebo se zaměří na jednoho konkrétního hráče a ukážou jeho aktivity v daném zápase. Trochu nepříjemné je, že některé animace na začátku a konci zápasu není možně přerušit a je třeba je vždy vytrpět.

Našince potěší, že česká verze je kompletně přeložená po textové stránce a překlad je velice kvalitní, včetně kompletně přeloženého a přehledného manuálu v elektronické podobě, který jsme již zmiňovali.

Hodnocení na závěr je opět těžké. NHL je kvalitní hrou minimálně posledních několik let a dělat v ní jakékoliv změny je velmi složité, protože v podstatě krom nafukování obsahu není co vymyslet. Navíc komunita má ráda svou jistotu a každá vážnější změna by hrozila pomalu sociálními bouřemi. Změny, které nabízí aktuální ročník, jsou sice hezké, ale v podstatě hru nijak zásadně neovlivňují a oproti ročníku 2011 nic extra nenabízí. Případné doporučení bychom si dovolili rozdělit na různé skupiny:

• Máte předchozí ročníky a milujete sérii NHL. Vy si hru stejně koupíte, takže nemá smysl hodnocení jakkoliv rozepisovat.
• Máte předchozí ročník, ale vyloženě nemusíte mít vše aktuální. Vy si dobře rozmyslete, zda vám popsané změny stojí za zakoupení hry za plnou cenu a případně zůstaňte u minulého ročníku, o tolik nepřijdete.
• Nemáte žádný ročník a chtěli byste nějaký. Inu proč ne tento. Je stejně dobrý jako předchozí a má pár novinek.
• Nemáte vůbec rádi NHL potažmo hokej. V tom případě nevím, proč jste dočetli až sem.

Na závěr si hra zaslouží přeci jen konkrétní hodnocení. Ač se v recenzi mohlo zdát, že jsme popisovali řadu chyb, bylo to spíše hnidopišské šťourání v detailech a NHL je opět velmi kvalitní titul, který si od nás zaslouží 85%. Nicméně oproti předchozímu ročníku je to skutečně víceméně to samé a nezasvěcený hráč v podstatě rozdíl nepozná.