Nejbrutálnější zápas všech dob

JACK DEMPSEY - JESS WILLARD

Toledo, stát Ohio v USA, 4. červenec 1919

Od roku 1908 světu boxu vládl Jack Johnson, první černý šampión těžké váhy. Dlouhou dobu byl tento muž přezdívaný „Galveston Giant“ k neporažení. Bílí lidé z celé Ameriky ho kvůli jeho tmavé barvě kůže nenáviděli. Celých sedm dlouhých let mu hledali obstojného soupeře, který by byl schopný vrátit pás mistra těžké váhy mezi bílou rasu. Tím se roku 1915 stal muž jménem Jess Willard. Na svou dobu měřil neuvěřitelných 199 centimetrů a vážil úctyhodných 108 kilogramů. Tento obr se postavil proti úřadujícímu šampiónovi 5.4. 1915 v Havaně. Zápas vypsaný na 45 kol (!!!) skončil už v pětadvacátém, kdy se Johnson ocitl na podlaze ringu a už nevstal. Nikdo však neviděl úder, který by ho poslal k zemi. Lidé křičeli „Je to podvod“ ! O pár let později vyšlo na povrch, že bohužel měli pravdu. Celé utkání bylo totiž v rukách promotérských gangsterů. Ty zajistili, aby byl příkaz z podsvětí, který zněl : „Johnson nesmí vyhrát !“, do puntíku splněn. Tak se tedy díky tomuto špinavému podvodu, stal v roce 1915 novým světovým mistrem těžké váhy boxer Jess Willard, zvaný „Great White Hope“. Ten úspěšně obhajoval titul čtyři roky. Až do chvíle než se na scéně objevil muž, jehož jméno se brzo stalo synonymem pro box… Jack Dempsey.

William Harrison "Jack" Dempsey se narodil 24. června 1895 v Manasse ve státě Colorado. První krůčky ke své budoucí slávě učinil v roce 1913, kdy začal boxovat pod přezdívkou  „Kid Blackie“ v hornických městečkách. Už tehdy předvedl, že v něm dřímá neuvěřitelný talent. Do roku 1919 měl už na svém kontě obdivuhodných 80 vítězství v profiringu, přičemž většinu vyhrál KO. Soupeře demoloval svým pověstným levým hákem mnohdy už v prvních sekundách zápasu. Známý byl také díky svému novátorskému stylu, který později převzali další známí boxeři. Ten spočíval v tom, že Jack klamal své soupeře vlastním tělem. Úkroky vzad, vpřed, do stran, pohyb ramen, to všechno dokázalo jeho protivníky natolik zmást, že dřív nebo později udělali chybičku. Toho Jack okamžitě využil, dostal se jim na dosažitelnou vzdálenost, kde vložil energii ze svého rozpohybovaného těla do jednoho levého háku. Ten většinou ukončil celý zápas.

Možnost předvést, co v něm doopravdy dřímá se mu naskytla 4.7. 1919 v již zmiňovaném utkání proti úřadujícímu šampiónovi Jesse Willardovi. 187 centimetrů vysoký a 82 kilogramů vážící Jack Dempsey neměl u lidí žádnou šanci na výhru. Všechno se mnělo změnit už o chvíli později. Zazvonil gong a zápas „Davida a Goliáše“ začal. O 26 kilogramů lehčí Dempsey, nastoupil do utkání s nebývalou vervou. Svému soupeři šel okamžitě na tělo a během průběhu prvních několika minut mu zasazoval neskutečně silné údery. Úvod tohoto zápasu je dodnes považován ze jeden z nejbrutálnějších v historii boxu. Celkově se v 1. kole Jess Willard ocitl na podlaze ringu hned 7x. Když se poté vracel zpátky do svého rohu, měl zlomený nos, vyražené zuby, potlučena žebra a neviděl na jedno oko. Na konci 3. kola byl nucen svůj boj vzdát. A tak se stalo, že podceňovaný Jack Dempsey předčil veškerá očekávaní a v neskutečně brutálním zápase zvítězil a stal se mistrem světa těžké váhy ! Co se týče Jesse Willarda, tak ten ukončil svojí boxerskou kariéru roku 1923. Až do své smrti v roce 1968, tvrdil že Jack Dempsey si při jejich vzájemném zápase vycpal rukavice něčím neskutečně tvrdým. Toto tvrzení se nedokázalo nikdy potvrdit.

Rok po úspěšném získání titulu musel Jack Dempsey poprvé obhajovat svůj post světového šampióna. Jeho soupeřem se stal Billy Miske. Ten Jackovi podlehl již ve 3. kole jejich zápasu. Dalším, kdo se ho pokusil  porazit byl boxer Bill Brennan. Ani ten však nepochodil. Jack ho knockoutoval ve 12. kole.

V roce 1921, konkrétně  2. července v Jersey City se uskutečnil další zápas Jacka Dempseye. Jeho protivníkem byl nyní skvělý technik a mistr lehké těžké váhy, boxer z Francie, Georges Carpentier. Jejich duelu se tehdy zúčastnilo neuvěřitelných 80 000 fanoušků a na vstupenkách se vybralo rekordních 1 789 238 dolarů !

Oba boxeři se do sebe pustili hlava nehlava již po prvním zaznění gongu. Po prvním tvrdém kole už celé obecenstvo stálo na nohou a hlasitě jejich skvělému výkonu tleskalo. Zatím to vypadalo na remízu. Ve druhém kole se Francouz tvrdě trefil svojí pravou a Jackem to silně otřáslo. Do konce kola už ho však Carpentier dorazit nedokázal. Naopak, dokonce sám pár pěkných úderů ještě schytal. Ve třetím kole už začal dominovat Dempsey. Ten rychle vycítil, že s jeho soupeřem není něco v pořádku. Francouz totiž úplně přestal používat svojí skvělou pravou a místo toho, boxoval levačkou. Důvodem bylo zranění z úderu, který Carpentier zasadil Dempseymu v 2. kole.

Tento handicap byl nakonec pro Francouze osudným. Ve 4. Kole ho Dempsey poslal úderem na hlavu k zemi. Ten sice vstal, ale po další spršce ran zakončenou zásahem na srdce, se znovu odporoučel na podlahu ringu. Tentokrát už byl odpočítán a Dempsey se mohl radovat z dalšího úspěšného obhájení svého pásu.

V roce 1923 se Jack Dempsey střetnul s Tomem Gibbonsem. Vyhrál po patnácti kolech na body. Tentýž rok vybojoval skvělý zápas s Louisem Firpou. Dempsey ho hned v úvodu utkání poslal 7x na zem, ale Argentinec vstal a na konci kola předvedl kombinaci, po níž Dempsey vylétl z ringu jak raketa a přistál na všechny čtyři. Než však sudí stihl napočítat do deseti, Dempsey už stál znovu v ringu. V druhém kole zvítězil nad Firpou technickým KO.

Roku 1925 se Dempsey poprvé oženil s herečkou Estelle Taylor. Současně začal pronikat do filmové branže a účastnil se boxerských exhibicí. Jednu z nich svedl například s budoucím mistrem těžké váhy : Maxem Schmelingem.

23. září 1926 se uskutečnila už v pořadí šestá obhajoba titulu Jacka Dempseye. Tehdy se postavil proti člověku, který u boxu přemýšlel víc než kdokoli jiný. Miloval literaturu, byl vzdělaný a od ostatních boxerů se velmi lišil svým jednáním a vystupováním. Tento muž se jmenoval Gene Tunney.

Na jejich vzájmné utkání přišlo rekordních 120 757 diváků. Všichni ten večer byli svědky toho, jak Dempsey ztratil svůj titul. Tunney ho po deseti kolech vybodoval.

Lidé volali po odvetě a o rok později se ji dočkali. Celkem za vstupenky v chicagském Soldier Fieldu utratili 2 658 660 dolarů. Sázky na jednotlivé borce, zněly 6 : 5 pro bývalého mistra světa.

Prvních šest kol si vedl lépe Tunney, byl rychlejší a mněl lepší techniku. Zvrat přišel v sedmém kole, kdy Dempsey vyletěl jako čert z krabičky a svého soka trefil skvělou pravičkou do brady. Šampiónovi se podlomili kolena a padl k zemi. Sudí začal počítat. Tunney se nehýbal, vypadalo to, že zůstane ležet. V ten moment si, ale sudí všiml, že Dempsey stále stojí u svého soupeře. Přerušil počítaní a Dempseye poslal do neutrálního rohu, jak to stojí v pravidlech. Pak se vrátil k ležícímu vyzyvateli a začal odpočítávat od začátku ! To vše mohlo trvat maximálně pět sekund, ale i ty stačily na to, aby se Tunney zmátořil a vstal, když sudí napočítal do devíti. Celkově tedy Tunney ležel na zemi 14 sekund, ale přesto mohl dál pokračovat v zápase. A to jen díky hloupé chybě Jacka Dempseye. Tomu se to i nakonec vymstilo. Tunney totiž dokázal zvítězit na body.

Po tomto zápase se již dále Jack Dempsey nepokoušel získat titul mistra světa. Věnoval se spíše exhibičním zápasům. V roce 1933 se rozvedl se svou první ženou a oženil se s broadwayskou zpěvačkou Hannah Williams. Ta mu později porodila jeho dvě děti.

Roku 1940 definitivně ukončil svojí pozoruhodnou boxerskou kariéru a ve věku 45 let odešel do důchodu. Krátce na to si v New Yorku otevřel vlastní restauraci, která ho úspešně živila dalších 43 let. Po vypuknutí druhé světové války byl pověřen sestavením tréninkového plánu pro americké vojáky. Později sloužil v Pacifiku jako důstojník přes morálku a v roce 1945 se účastnil spolu se svými muži bitvy u Okinawy.

Napsal knihu o boxu s názvem „Champions Fighting: Explosive Punching and Aggressive Defence“. Ta mu vyšla v roce 1950.

Po několika problémech se srdcem, Jack Dempsey skonal 31. května 1983 v nedožitých 88 letech. Byl pochován v Southamptonu ve státě New York. V roce 2003 byl prestižním magazínem Ring označen za sedmého nejlepšího boxera všech dob.

zdroje : http://www.profiboxing.cz/index.php?art=644, http://www.fightnews.cz/souboje-stoleti:-jack-dempsey-vs.-georges-carpentier-fightnews_id-230, http://www.boxclub-kn.sk/legendy%20boxu/jack_dempsey.html, záznam o historii boxu v knize "Dvanáct uncí proti světu" od Oldřicha Žurmana.