Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Námluvy, láska a sex mezi zvířaty

11.02.11, 22:42, autor: <<<Rossy666>>>, vyšlo v blogu: Rossy1232
Zvířecí vynalézavost v oblasti lásky je jedním slovem dokonalá.

Námluvy, láska a sex mezi zvířaty

 

 

 

 

 

 

,,Nejvíce potomků zpravidla zanechají nejsilnější samci, kteří jsou nejlépe uzpůsobeni pro místo, jež v přírodě zaujímají. V mnoha případech však vítězství nezávisí na pouhé síle, ale i na zvláštních zbraních, vyskytujících se u samčího pohlaví.“

Charles Darwin, O původu druhů, 1859.


 

Darwin byl vynikající vědec. Tato jeho kniha je nejvýznamnější publikací o přírodě, která kdy vůbec byla vydána. A toto prvenství je oprávněné. Darwin celé roky pečlivě studoval rostliny i živočichy, aby nasbíral mnoho důkazů o tom, že právě rostliny a živočichové mají více potomků, než jaké dokáže uživit prostředí, ve kterém žijí. Logicky díky tomu přežívají jen ti nejlépe přizpůsobení. Pan Darwin nazval tento proces přírodním výběrem. A pak Darwin vytvořil ještě jednu teorii – teorii o pohlavním výběru. Právě na svých toulkách přírodou pozoroval někdy až neuvěřitelné rituály při námluvách a pak při páření. Podle Darwina zvyšují samci počet svých potomků tím, že soutěží o možnost vůbec se pářit a samice si samozřejmě vyberou samce, který je buď nejkrásnější nebo nejsilnější a nebo má třeba ten nej hlas. Vědci a biologové této teorii nejprve moc nevěřili, ale stejně nakonec museli uznat, že úžasný pan Darwin měl jako vždy stejně pravdu. Kdo má zájem nahlédnout do soukromí pod peřinu a dozvědět se něco zajímavého o milostných hrách našich spolubydlících na této planetě, není nic jednoduššího, než začít číst.

 

A začneme asi u nejznámějších námluv, kdy samec ukazuje svoje nej kvality a svým předváděním přiláká partnerku, která se do něj okamžitě zamiluje. Tímto chlubílkem je páv a nutno dodat, že chlubit se někdy i více než 200 pery musí být pro samičku opravdovým zážitkem. Vějířovitě roztažený, modrozelené třpytivý ocas je opravdovou chloubou pana páva. Když se svým obdivuhodným ocasem s nádherným peřím předvádí své partnerce, je to opravdu jedno z nejoslnivějších představení, které lze při tokání v ptačím světě spatřit. Když přijde na pávy období námluv, usadí se samec na určitém území a tím si pak vykračuje křížem krážem a jakékoliv pávici, která jde zrovna kolem, se okamžitě začne předvádět v celé své kráse. Pak už jen doufá, že samičku zaujme a spáří se s ní. Když je páv veleúspěšný, může se spářit i 12krát. V opačném případě se nespáří vůbec. Vše záleží na pávici. Když má páv velký ocas s mnoha oky, líbí se a ona souhlasí s milostným aktem. Na druhou stranu ale je pro páva velký ocas i tak trochu nevýhodný. Ovlivňuje totiž jeho schopnost létat a vůbec se tak snadněji pohybovat, což je rozhodně nevýhoda, když chce uniknout nepřátelům. Nic není prostě zadarmo. Ale zase mu zvyšuje naději, že se zalíbí samičce a spáří se, takže po sobě zanechá mnoho potomků. A abych nezapomněl – podobně se předvádí i sameček rajky. Ten používá dlouhá boční péra a zvedá křídla. A některá samička se určitě nechá ukecat.

 

       


Do ptačí říše zabrousíme ještě jednou a podíváme se na test zdatnosti u vlaštovek. Když pozorujeme vlaštovky z dálky, zjistíme, že samičky i samečkové jsou v podstatě k nerozeznání. Až při bližším zkoumání uvidíme, že peří samečků je více lesklejší a také na vidlicovitých ocasech mají delší proporce. Při letu asi žádné výhody neposkytují, ale pro samičku je jejich délka velmi důležitá. Dobře narostlý a dlouhý ocas dokazuje samečkovo velké množství energie a dovolit si ho může jen hodně silný a zdatný pták, který pravděpodobně přežije dlouhý let do zimovišť v jižní Africe. Samičky se proto páří hlavně s těmito samečky a vyhledávají si je mezi prvními. Pak se může i stát, že vlaštovky, které brzy zahnízdí, můžou přes léto vyvést druhou a někdy dokonce i třetí snůšku. A tak opět – sameček s dlouhým ocasem bude otcem více mláďat než jeho kamarád, který má ocas krátký.  

 

Jak jsme tedy už zjistili, samičky mnoha druhů si vyhledávají ty nej samečky, se kterými se potom s radostí spáří. Ale samičky některých druhů tohoto výběru nejsou schopny. Možná je to proto, že nerozeznají silného samečka od slabého nebo může být důvod v tom, že nedokáží ovlivnit, se kterým se spáří. A tak hledají jiné řešení tohoto problému. Jako například zmije evropská. Když samičky zmije vylezou na jaře z úkrytů a protahují svá těla po dlouhém zimním spánku, mají plně vytvořená vajíčka, která čekají na oplození. Samičky začnou vydávat neodolatelnou vůni, která přiláká samečky. Rituál seznamování odbude sameček  přejížděním jazykem po těle samičky a vrážení do ní svým tělem. Pak se samičky páří s několika různými samci. Zmije, která měla styk s nejvíce samci, porodí pak největší počet životaschopných potomků. Je tedy víc než jasné, že největší počet vajíček byl stejně nakonec oplozen geneticky nejzdatnějším samcem. Takže chytrá zmije nemusí vybírat a moc dobře ví, že při hromadném sexu se mezi tolika samci najde určitě jeden, který ten nej prostě a jasně bude.

V rychlosti se podíváme na námluvy, které probíhají ve tmě. Když samička samečka nevidí, musí si hold pomoci jinak. Tak například žáby a cvrčci se ozývají jasným hlasem. To světlušky hledají své drahé polovičky pomocí záblesků světla, které svým tělem vysílají. Zajímavé je, že různé druhy blikají různě rychle. A dokonce někteří samečci světlušek dokáží blikat i dvěma různými barvami – ve vzduchu vysílají barvu oranžovou, na zemi pak zelenou. To se to pak namlouvá jedna radost.

 

                              


U zmijí jsem zmínil vůni, kterou samičky přilákají samečky. Výběr partnera čichem je u některých živočichů tím hlavním detektorem a citlivost samců na pachy samic je velmi známou věcí. Například lev obchází kolem lvice, zastaví se, začenichá, zvedne hlavu, zkroutí horní pysk a tím analyzuje poselství o sexuální připravenosti své potencionální partnerky. Čichem dokáže dokonce rozpoznat složení pohlavních hormonů. Tomu se odborně říká flémování a provádí ho mnoho druhů savců. Moč samice obsahuje feromony, které v sobě nesou zprávu o její plodnosti. A samec tak rozpozná, která samice je plodná a dokonale připravená na páření. Ale rozpoznat plodnost samic je důležitou věcí i pro lvice. Ty zjistí čichem stav feromonů u ostatních lvic ve smečce a díky této informaci sladí svoji a jejich plodnost nebo říji. Samci páří jednu lvici každých 25 minut po několik dní, někteří vydrží i 150 krát za den. Ve smečce bývají obvykle dva až tři samci, takže pokud by byla v říji jen jedna samice, samci by mezi sebou bojovali, což by smečku oslabilo a to žádná smečka nepotřebuje. Každá smečka potřebuje naopak ochranu od silných a zdravých samců. Takže chytré lvice sladí svoji říji tak, aby byli  všichni samci dostatečně využiti a zaměstnáni a neprali se mezi sebou. Vychytralost lvích samic tak zcela spolehlivě zabrání rozpadu smečky.

 

               


Další zajímavostí jsou takzvané uzly lásky užovek pruhovaných. V Manitobě jsou tyto uzly jedním ze znamení, že přichází dlouho očekávané jaro. Tisíce samečků užovek pruhovaných vyleze po zimě s jeskyní a i když zde žili celých šest měsíců a vůbec nic nejedli, není rozhodně to první, co u vchodů jeskyň hledají, jídlo. Správně, jsou to samičky. Ty vylézají z jeskyň jednotlivě, takže je čekající samci převyšují v počtu 5000 : 1. Když samička opustí jeskyni, vypustí pach, který samečkovi oznamuje, že je připravená k páření. Tento pach zachytí všichni samečkové v širokém okolí, takže se na samičku doslova vrhnou po stovkách a samička se v okamžiku ocitne ve středu hromady svíjejících se samců, kteří se zaplétají do živé koule a všichni se se samičkou chtějí hned, ne-li okamžitě, spářit. Ale pouze jen jeden ze sta uspěje a po oplodnění vypustí lepkavý sekret, kterým zalepí samičce pohlavní cesty a ostatní samečkové tak mají smůlu. Ve chvíli oplodnění přestane samička vydávat svoji specifickou vůni a samečkové odlezou, aby si v okolí našli další vhodnou samičku a znovu se snažili v uzlu vybojovat první místo. Proč že je tolik samečků na jednu samičku? Podle biologů to příroda zařídila tak, že každá samička je oplodněna během půl hodiny, co vyleze z jeskyně a to je jistota toho, že se mláďata narodí před tuhou zimou a úspěšně přežijí příští hibernaci.

 

Další živočichové, u kterých se zastavíme, používají ke svému nalezení svůdné vůně. Noční můry dokáží ve tmě nalézt jedna druhou až na neuvěřitelné vzdálenosti a to pouhým sledováním pachové stopy. Samička láká samečka tím, že vypouští lákavou vůni a samečkovo tykadélka tuto vůni okamžitě zachytí.

To sameček obaleče ovocného vypouští také velmi pronikavé vůně, ale ty mají na rozdíl od vůní samičky můry úplně opačný význam. Látka, kterou sameček obaleče vypouští má totiž ostatním samečkům znemožnit sledovat pachovou stopu, která vede k vytoužené samičce. A tak sameček, který první ve spleti vůní zachytí vůni samičky, bude pravděpodobně první, který se k ní dostane, ale také jediný, který jí oplodní.

Skokem se dostaneme ke hmyzu dennímu, kterého zde zastoupí motýli. Ti nepotřebují vypouštět různé vůně, protože ve dne na sebe vidí. Když sameček spatří samičku, která mu padne ihned do oka, začne za ní létat a jeho nálety směřují k její hlavě. Sameček totiž vypouští lehké afrodisiakum, kterým samičku docela oblouzní a ta souhlasí s pářením. No nemá to ten hmyz jednodušší?

 

                      


O něco méně jednodušší to mají zvířata, kterým příroda nadělila velké rohy. Pokud chtějí samci zaujmout samici, musí zdolat soupeře. Pokud se podíváte na podzim do Severní Ameriky a navštívíte Skalnaté hory, uslyšíte obrovské a ostré praštění. To se právě v říji srážejí hlavami berani ovcí tlustorohých. Podívaná je to úžasná a je i spodivem, že si při těchto bojích ani moc neublíží. Mají totiž zatočené rohy, které vystupují z násadců na hlavě a ty zachytí a ztlumí každý jejich úder. Tyto ovce neosidlují žádná území, jen se sem a tam toulají po tamních horách. Když se náhodou potkají dva berani, slabší vždy ustoupí. Když jsou ale síly vyrovnány, nastává ten opravdový boj. Rohy beranů slouží jako štít i zbraň zároveň. Stojí proti sobě čelem jako dva tvrdohlaví berani a prudce do sebe vrážejí rohy. Zápas dokonce někdy trvá i déle než jeden den. Nejdříve se vztyčí na zadních nohách, pak padnou zpět na všechny čtyři a s co největší silou se hlavami srazí. Během boje se předpokládá, že se jeden samec vzdá. Nutno podotknout, že pokud jsou berani silou na stejné úrovni, bojují až do úplného vyčerpání. Když se ale ani jeden nevzdá, může vzplanout i hodně krvavá bitka a nějaké to ošklivé zranění se dá pak jenom očekávat. Rohy u těchto zvířat neslouží ale jen k boji. Samci si s nimi získávají i vůdčí postavení ve stádu – čím větší rohy, tím samozřejmě i dominantnější zvíře.

Rohy nemají ale jen velká zvířata. Takový brouk roháč bojuje svými rohy rozhodně také ze všech sil. Samotný roháč pocházející z Japonska je brouk sám o sobě velmi agresivní a pokud se ke všemu přidá ještě boj o území nebo o přízeň samičky, bitva je velmi zajímavá. Roháči žijí na dubech a krmí se jejich mízou. Samečci bojují o ty nejlepší místa, kde míza jen prýští. Takže velký sameček s mega dlouhými rohy shodí ostatní samečky ze stromu a zabere jak mízu, tak místní samičky jen pro sebe. Zajímavé je, že menší samečci vůbec nebojují, ale někdy díky svojí rychlosti přeberou samičku velkému samci a spáří se s ní. To ale velký sameček nedopustí a se samičkou se později spáří i on. A spermie svého ubohého soka v těle samičky jednoduše odstraní.

 

                       


Od malých brouků zavítáme na návštěvu k váhám trochu těžším a to ke slonům. Samci slona afrického i indického nežijí obvykle ve stádu, ale odděleně od samic nebo v malých stádech společně s jinými samci. A nebo také úplně sami. Mladší samci spolu bojují o dominantní postavení a pokud vyhrají a jejich postavení se ustanoví, trvá většinou celý život. Když začne období říje, které trvá tři měsíce, jsou samci slonů velmi nebezpeční a agresivní. Ze žláz na spáncích jim vytéká zvláštní maz a slon velmi hlasitě řve. Je to jeden z nehlasitějších zvuků, který slon vůbec vydává. Tímto řevem oznamuje samicím, že je plně připraven a hlavně, že je v takovém sexuálním rozpoložení, že pokud potká jiného samce, začne určitě boj na život a na smrt. Samec v říji může klidně porušit uspořádání nadřazenosti a podřazenosti a to tím, že vyhraje nad slonem, který by mu byl za normálních okolností nadřazen. Když říje skončí, slon, který vyhrál, je většinou tak vyčerpaný a bez energie, že potřebuje nějaký čas na to, aby se zcela zotavil.

Zajímavé soutěžení je také u jiných těžkých vah a to u rypoušů sloních. Uprostřed zimy lze spatřit na pobřeží jen několik nudně vyhlížejících samců, kteří se uráčili vytáhnout svá mohutná těla z vody na pláž. Ale jen co se přiblíží jaro, vylézá z moře více a více těchto tunových kolosů a každý nový příchozí vyřvává svojí výzvu neforemným chobotem. Pak začnou samci mezi sebou bojovat. Bojují do té doby, dokud mezi sebou nenaleznou jediného vítěze. Ten se pak stává pánem celé pláže a dostává se mu té cti, že si může vybírat samice jako první. A v té době začínají přicházet samice. Samec výherce ale musí ještě chvíli počkat. Samice jsou totiž oplozeny už z minulé sezóny, takže se musí počkat, až vrhnou mláďata. Přibližně za měsíc je odstaví a jsou opět připraveny na další páření. A samec výherce se konečně dočkal. Ostatní samci mu dají přednost a on si mezi samicemi vybírá ty, které oplodní. Ale jakmile se naskytne příležitost, jiní samci se vrhnou do jeho harému a snaží se se samicemi spářit také. Nejúspěšnější jsou staří a velcí samci. Mladí rypouši někdy musí dokonce předstírat, že jsou samice, aby mohli nepozorovaně proklouznout do harému a mohli se pářit také. Vládce pláže oplodní za sezónu přes sto samic. Mnoho a mnoho samců se ale k páření vůbec nedostane. Člověk by řekl, že vládce harému se prostě má. Ale opak je pravdou. Za toto vysoké postavení zaplatí daň a to tu nejvyšší. Když začal tento samec bojovat, neměl vůbec čas shánět si potravu. Takže boje probíhaly ve znamení prázdného žaludku. Když pak vyhrál, na potravu už neměl čas vůbec. Musel okamžitě začít hlídat svůj harém a uspokojovat své samice. Pokud je býk opravdu výjimečný, může vládnout až tři sezóny. Ale většinou umírá hned po první sezóně. Umírá s vědomích, že prožil své nejúspěšnější období, že byl vládcem celého harému a že předal své genetické informace dalším generacím.

 

        


A to je zatím v kostce všechno. O lásce a milování zvířat by se dalo popsat mnoho a mnoho knih a také se některé už popsaly. Zvířata se v podstatě namlouvají a zamilovávají stejně jako lidé. Naparují se před svými partnerkami, svádí je různými lákadly nebo si je kupují dárky. Používají při tom všechny své smysly a moc dobře také ví, jak je použít, aby byli úspěšní. Někdy je to romantické a naprosto svůdné a do očí nahánějící slzy, někdy připomínají námluvy menší horor. Ale to vše určitě do našeho i zvířecího světa patří. Rozhodně si nemůžeme namyšleně myslet, že jsme jediní tvorové na planetě schopní lásky a citu. Pokud se jedná o výběr partnera a sexuální apetit a vynalézavost, máme se ještě co hodně učit od našich zvířecích kolegů.

 

                        

 

 

zdroje:

http://panthera-leo.org/?rozmnozovani

http://abc.blesk.cz/clanek/priroda/9843/zvireci-namluvy.html

http://www.mineralfit.cz/zajimavosti-ze-sveta-clanek/zvireci-namluvy-36/

http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/732341

http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=441575

http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2005042121

 

 

 

 

 

 

 

 

Další články z této sekce...

ANKETA

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
xD
* Založen: 13.4.2009 12:48:02
* BlogRank: 6,43
* Přístupů: 2 003 181
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 1
Toplist