Moře....to co víte + to co nevíte

MOŘE

zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Bermudský_trojúhelník 

 http://kreta.rovnou.cz/mytologie-kreta.html

encyklopedie světa (kniha)->oddíl moře, oceány

 Baltské moře

 Nejmladší ze všech moří 

   Baltské moře je vedlejším mořem Severního moře a má pouze několik úzkých přístupů k oceánu. Slaná voda vtéká do tohoto vnitrozemského moře, které se rozkládá napříč severní Evropou, Malým a Velkým zvonem mezi Dánskem a Švédskem. Jeho nejzápadnější  bod leží u Flensburgu, nejvýchodnější u ruského Sankt Peterburgu. Když se na konci poslední doby ledové země ohřála a roztály ledovce, spojilo se původně sladkovodní jezero v oblasti dnešního Švédska s mořem. Tehdy se poprvé dostala slaná voda do uzavřené jezerní oblasti. V důsledku zvedání pevniny se tento přístup později opět uzavřel, spojení úžinami Skagerrak a Kattegat však zůstalo zachováno.  

   Baltké moře je mělké, největší naměřená hloubka činí pouhých 459 metrů. Je v něm poměrně velké množství ostrovů a člení se na mnoho ramen. Proto v tuhých zimách vždy zamrzá, zvláště v zátokách a zálivech.

   Hlavním zdrojem příjmů v zemích kolem Baltu je kromě rybolovu lodní doprava. Baltské moře sice není tak frekventované jako Severní moře, ale pro Švédsko, Finsko, Polsko a pobaltské státy je jedinou přístupovou cestou k sedmi světovým mořím. Trajektová doprava zaznamenala v posledních desetiletích i přes několik katastrof značný rozvoj.

   V roce 1994 došlo k jedné z nejhorších mámořních katastrof všech dob, když se potopil trajekt Estonia, na trase z Tallinnu do Stockholmu. Při tomto neštěstí přišlo o život téměř 900 lidí. 

   Až do jedenáctého století byli Vikingové neomezenými vládci Pobaltí, po nich získali hegemonii v severní Evropě Švédové. Příští staletí určovaly neustálé válečné konflikty mezi Švédskem, Finskem, Norskem a RUskem a také vznik hanzy, nejvýznamějšího obchodního společenství, které provozovalo námořní obchod na Baltském a Severním moři. Lodě přepravovaly po Baltském moři hlavně kožešiny z Ruska, ryby z Polska a obilí z Německa.

   Po dvou severských válkách uzavřely v roce 1721 Rusko a Švédsko v Nystadu mírovou dohodu, která upravovala rozdělení lodních tras v Baltském moři. Po druhé světové válce kontrolovaly jihovýchodní pobřeží severoevropského vnitrozemského moře socialistické státy, především Sovětský svaz. Dnes trpí Baltské moře hlavně ekologickými problémy. V roce 1974 podepsalo tehdejších sedm pobaltských států dohodu o ochraně životního prostředí, která platí dodnes.

   V zimních měsících velká část moře zamrzá a dopravní trasy jsou udržováné ledoborci.

Základní údaje:

1. Státy kolem Baltského moře: Dánsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Německo

2. Největší zálivy: Botnický, Finský, Rižský

3. Nejvýznamnější města: Stockholm, Turku, Helsinky, Sankt Peterburg (Petrohrad), Tallinn, Riga, Gdaňsk, Rotock

4. Největší ostrovy: Bornholm, Gotland, Oland, Rujana

Údaje v číslech:

Rozloha: 390 000 km²

Průměrná hloubka: 55 m

Největší hloubka: 459 m

Obsah soli: 2 % na západě a 0,2 % na východě

Hospodářství:

Rybolov: sledě, šproty, tresky, platýzi, lososi, úhoři

Lodní doprava

Zajímavosti:

1. Kromě přirozených průlivů mezi Severním a Baltským mořem existuje i jeden, kterývytvořila lidská ruka. Napříč německou spolkovou zemí Šlesvickem-Holštýnskem byl vybudován průplav Severní-Baltské moře.

2. V němčině se Baltské moře nazývá Ostsee-Východní moře.

3. Za největšího rozkvětu hanzy ve 14. a 15. století patřila k tomuto obchodnímu spolku všechna významná města na pobřeží Baltského moře. Poslední sněm hanzy se konal roku 1669.

4. V letech studené války se v Baltském moři stále objevovaly sovětské ponorky. V osmdesátých letech se jedna atomová ponorka dostala u břehů Švédska na mělčinu a musela se vynořit.

5. Baltské moře je nejméně slané moře na světě. 

Podnebí:

Velké klimatické rozdíly. Průměrná teplota vody v létě mezi 13 a 18°C, za tuhé zimy moře zamrzá.

Egejské moře

Kolébka Evropy 

   Mělké pánvi na východním okraji Středozemního moře dala název postava z řeckých bájí, Aigeus, otec Theseův. Vznikla propadem obrovského pohoří a v místech, kde dnes Bospor spojuje Egejské moře s mořem Černým, byla před miliony let řeka. Vznik této pánve způsobil i rozeklanost pobřeží ve všech přilehlých státech.

   Podnebí je kolem Egejského moře velmi stabilní, i když nemusí být každému příjemné. Obloha tu bývá po celý rok temně modrá.

   Po čtyři z pěti dnů vane silný severovýchodní vítr, který je velmi teplý a extrémně suchý. Slabé proudění vody je rovněž stabilní. Z Černého moře se do Egejského moře dostává relativně chladný povrchový proud, pohybující se ve směru hodinových ručiček. Navzdory tomu, že za posledních deset let v Egejském moři silně poklesly stavy ryb, hraje rybolov pro lidi v pobřežních oblastech stále ještě mimořádně významnou roli. Sardinky a sardele se tu průmyslově dále zpracovávají, jiné druhy tiší především hlad turistů. Už několik desetiletí přijíždějí k Egejskému moři velké počty turistů. Většina z nich cestuje na některý ze 167 obydlených řeckých ostrovů (celkem je jich více než dva tisíce). Některé ostrovy jsou však značně vyprahlé a mají jen velmi chudou vegetaci, protože se tu dlouhodobě mýtily porosty. Ale moře, lidé a slunce, které zalévá bílé domy zářivým světlem, propůjčují i vyprahlým ostrovům neodolatelnou atmosféru.

   A nakonec i hnědá a šedá barva zdejší kamenité půdy má svůj půvab, zejména když se na ní daří fíkům, olivám, oleandrům a vinné révě. Nejkrásnější bývá příroda těchto ostrovů zjara nebo na podzim, protože před nástupem horkého léta je tu krajina zelenější a na podzim zase bývá moře teplejší. Kdo hledá klid a odpočinek, ten si právě mimo hlavní sezónu přijde na své. Od června do srpna by se ale naopak měl této oblasti raději vyhnout, ledaže by měl rád zničující vedra a přeplněné pláže.

   Kultura ostrovů  v Egejském moři nezačala až s bájným Odysseem. Už v roce 7000 před naším letopočtem tu žili a pracovali lidé. To, co se později jevilo jako svébytně řecké, je v podstatě tavicím kotlem nejrůznějších vlivů. Mezi Athénamy a Izmirem se protínalo několik obchodních cest mezi Evropou, Afrikou a Asií a spolu se zbožím s sebou lodě přivážely i zvyklosti jiných národů.

   Z protikladů vzniklo mnoho nového, jež však bývalo v důsledku nepřetržitých válek často zase zničeno. Skutečnou odolnost prokázala kolem roku 2000 pře naším letopočtem minojská kultura, pocházející z Kréty, jedna z prvních velkých evropských kultur vůbec. Asi o 500 let později se na několika ostrovech prosadila mykénská kultura. Následné stěhování národů s sebou přineslo i velké množství nových vlivů.

   Nejslavnější je dodnes takzvaná řecká klasika, která mezi lety 700 a 500 před naším letopočtem zrodila nespočet dodnes známých bájí a mýtů, z nichž nejvýznamější jsou Homérovy eposy Odyssea a Ilias. V následujících dobách mělo toto moře mnoho vládců. Nejprve přišli Makedonci, potom Římané a nakonec se Řecko stalo provincií byzantské říše. Tím začal dodnes přetrvávající svár mezi Řeky a Turky a ostrovy v Egejském moři se staly bojištěm Benátčanů a jiných Západoevropanů na jedné straně a mocných Osmanů na straně druhé.

   Od roku 1830, kdy Řecko získalo nezávislost, patří k jeho území téměř všechny ostrovy v Egejském moři, i když některé z nich leží v bezprostřední blízkosti tureckému pobřeží.

Základní údaje:

1. Nejdůležitější ostrovy: Sporady, Kyklady, Rhodos, Karpathos, Kréta 

2. Časté malé až střední otřesy půdy

3. Města: Pireus, Soluň, Izmir, Heraklion

4. Jazyky: řečtina a turečtina

5. Měny: drachma a turecká lira

6. Náboženství: pravoslavné, křesťané a muslimové

Údaje v číslech:

Rozloha: 196 350 km²

Délka: 649 km

Šířka: 320 km

Maximální hloubka: 2 591 metrů

Rozloha ostrovů: 9 100 km²

Počet obyvatel: cca 1 milion (bez Kréty) 

Rozloha Kréty: 8 300 km²

Počet obyvatel Kréty: cca 500 000

Pamětihodnosti:

Souostroví Sporady a Kyklady, Kréta, turecké západní pobřeží s mnoha historickými památkami, Athos.

Hospodářství:

Cestovní ruch

Plavba obchodních lodí, nesčetné přístavy

Rybolov a zpracování ryb

Loděnice

Umělecká řemesla

Zajímacosti:

1. Mohutné zemětřesení spojené s explozí vulkánu Théra, dnes zvaný Santorin, přispělo v roce 1400 před naším letopočtem k zániku minojské kultury.

2. Ostrov Euvoia, ležící severně od Athén, je považován za nejzelenější a nejúrodnější ze všech ostrovů v Egejském moři.

3. Podle pověsti byla Kréta dějištěm prvních pokusů člověka létat. Zaímco Daidalos vzlétl a bez úhony zase přistál, jeho syn Ikarus vzlétl na vlastnoručně vyrobených křídlech vysoko ke slunci, kde mu sluneční žár roztavil vosk mezi křídly a Ikarus se zřítil do mořských hlubin.

4. Z Kréty pochází i příběh lásky mezi Ariadnou a Theseem. Když Theseus zbloudil v labyrintu, jeho milá mu pomohla ven pomocí proslulého klubka. Navzdory tomu ji Theseus opustil a vzal si za ženu její sestru.

Podnebí:

Středomořské s horkými léty a mírnými zimami. Teploty od května do října 25-35°C. Teplota vody v létě až 35°C.

Mínós, Minoutaurus, Labyrint

   Pověst vypovídá o tom, že král mínos měl nepovedeného syna který byl na půl člověk s býčí hlavou (tzv. minotaur). Mínos proto nechal Daidalose aby mu postavil labirynt, ve kterém svého nepovedeného syna uvězní. Slovo labyrint (pro nás bludiště) pochází právě z ostrova Kréta a znamená to Dům dvojbřité sekery. Daidalos byl ale potom uvězněn i se svým synem Ikarem, aby neprozradili tajemství minotaura. Jenže Daidalos se rozhodl z ostrova úteci a tak sestrojil dvoje křídla z peří slepená voskem pro sebe a syna Ikara a rozhodli se odletět na Sicílii. Když ráno začalo svítat tak Daidalos ještě upozornil Ikara aby nelétal moc blízko slunce a odletěli. Jenže Ikar neuposlechl a vzlétl moc blízko slunci kde se mu roztekl vosk na křídlech a Ikar se zřítil do hlubin Egejského moře kde se utopil. Daidalos musel v cestě pokračovat sám a zarmoucený smrtí syna.

 Jaderské moře

Mezi Balkánem a Itálií

   Jako severní okrajové moře se Jaderské moře rozkládá mezi Balkánským a Apeninským poloostrovem, známou italskou "botou". Itálii a Balkán dělí Otranském průlivu, nazývaném bradou Jadranu, vzdálenost pouhých 75 km. Do Jadranského moře se vlévá mnoho řek, v severní Itálii Pád, v Chorvatsku Neretva a v Albánii Drina.

   Jaderské moře, které bylo v dobách římské říše jednou z nejvýznamějších vodních cest na východ a do metropole Byzance (dnešní Istanbul), dnes patří k ohroženým mořím. Ochránci životního prostředí si stěžují, že především na italské straně do moře bez čištění odtékají odpadní vody a hnojiva z polí. Za určité povětrnostní situace to vede k přemnožování řas. Koberce jedovatých řas pokrývají pláže na italské straně Jadranu k velké nelibosti turistů. Kdysi vyhlášené přímořské lázně jako Rimini musejí každoročně vynakládat obrovské částky, aby uchránily své hosty nepříjemných řas.

   Na protilehlém břehu Jaderského moře panují zcela jiné starosti. Místní obyvatelé se snaží odstranit škody napáchané válkou v Jugoslávii, v jejímž průběhu bylo zčásti zničeno historické pevnostní město Dubrovník. V Dalmácii začíná opět ožívat cestovní ruch, na albánském pobřeží Jadranu zatím nelze podobný vývoj pozorovat.

   Jaderské moře přitahuje strmými skalnatými břehy a na balkánské straně četnými tichými zátočinami stále jako magnet. A to navzdory škodám z nedávných válečných konfliktů. Chorvatký přístav Dubrovník, někdejší obchodní velmoc Ragusa, měl již ve středověku obecní vodovod a špitály. Perla Jadranu každoročně láká statisíce turistů i přesto, že mnoho budov bylo poničeno válkou.

   Ten, kdo hledá klid, nalezne ho na dalmatských ostrovech Hvar, Brač či Korčula, které nejsou natolik zasaženy cestovním ruchem.

   Rovinatá italská strana Jadranu s malými přístavy a rybařskými osadami se nemůže chlubit tak krásnou krajinou, přesto ale není o nic méně atraktivní. Ve městech Brindisi či Bari můžete putovat po stopách císaře Bedřicha II., Benátky jsou nejvyhledávanějším cílem evropských turistů na Jadranu. Dóm svatého Marka a Canale Grande patří k hlavním atrakcím města na laguně. Jadranu zůstávají věrni také jachtaři. Oceňují především romantické dalmatké pobřeží a boru, chladnou brízu vanoucí v horkých letních měsících.

Základní údaje:

1. Okolní státy: Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Albánie

2. Největší přístavy: Terst, Benátky, Ravenna, Ancona, Bari, Rjeka, Zadar, Dubrovník, Durres

3. Zálivy:Benátský záliv, Manfredovský záliv, Drinský záliv

4. Přítoky: Pád, Pescara, Ofanto, Neretva, Drina

Údaje v číslech:

Rozloha: 144 000 km²

Největší délka: 800 km

Největší šířka: 200 km

Šířka Otranského průlivu: 75 km

Objem: 36 000 km³

Průměrná hloubka: 250 m

Nejvyšší hloubka: 1 270 m

Obsah soli: 35 až 38 promile

Pamětihodnosti:

Benátky, Terst, Pesaro, Ancona, Pianosa, Tremiti, Dalmátské pobřeží a Dubrovník. 

Hospodářství:

Rybolov (sardinky, ančovičky, mušle)

Petrochemie

Cestovní ruch 

Zajímavosti:

1. Chorvatský ostrov Rab s hustými borovými a piniovými háji patří k nejkrásnějším ostrovům Jadranu.

2. Protože stará obchodní velmoc Benátky měla až do konce 18. století četné državy na dalmátské straně, požadovala Itálie ve druhé světové válce tato území, například Zadar, zpět. 

3. Palác Bedřicha II. Castel del Monte nedaleko Brindisi, zajímavý svým osmiúhelníkovým půdorysem, patří k hojně navštěvovaným místům.

4. Nedaleko Rimini leží San Maino, nejmenší republika na světě.

Podnebí:

Středomořské. Průměrné teploty v lednu 10°C, v červenci 25°C.

Vinnetou

   U jaderského moře se také natáče jeden z nejznámějších westernů všech dob inspirovaný knihou Krala Maye s nazvem Poklad na stříbrném jezeře. Konkrétně se tento film natáčel v okolí města Rijeca [Rijeka], odkud je i scéna s onou jeskyní ve které byl ukryt poklad, kde se chamtivý bandité radši postříleli než aby se rozdělili. K této jeskyni se snadno dostanete, protože každý den k ní nebo také kolem ní jezdí vyhlídková loď a je to nezapomenutelný zážitek.

Karibské moře

Středozemní moře tropů

   Karibské moře o rozloze zhruba dvou mimionů kilometrů čtverečních je okrajovým mořem Atlantského oceánu. Rozkládá se mezi Střední Amerikou na západě, Antilami na východě a severním pobřežím Jižní Ameriky na jihu. Patří k nejteplejším mořím na světě a jeho vody jsou jak tropické, tak subtropické. Od brazilského Recife proudí teplý Guayanský proud na sever do Karibského moře a mezi jižními karibskými ostrovy Trinidad, Grenada, Svatý Vincent a Barbados ústí do mexického zálivu, kde se stáčí do kruhu.

   Ve vodě, po celý rok teplé, se za tisíce let vytvořila rozmanitá flóra (zabývající se rostlinstvem určité oblasti) a fauna (zabývající se živočichy v určité oblasti). U pobřeží belize například vznikl 220 kilometrů dlouhý bariérový útes, v němž žijí nesčetné druhy korálů. Druhý nejdelší korálový útes na světě tzv. Velký bariérový útes láká turisty milující potápění, na druhé straně je také významným zdrojem příjmů pro místní obyvatelstvo. (Nejdelší korálový útes je u pobřeží severní Austrálie v Tichém oceánu. Je přes 2000 km dlouhý a jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marine Park). Je to vlastně jakási obrovská zásobárna ryb, humrů a mušlí.

   Nedaleko od korálového útesu se rozkládají obrovská pole mořských řas. Ty jsou základem obživy kapustňáků, ryb a mořských želv. Na severu a východě Karibského moře leží prázdninové ráje jako Dominikánská republika, Portoriko, Barbados či Svatá Lucie, které se těší rostoucí oblibě turistů z celého světa. Vzhledem ke strategické poloze této oblasti a díky existenci Panamského průplavu patří námořní doprava v Karibském moři k nejhustším na světě.

   Postupující industrializace Karibské oblasti sice hospodářsky prospívá tradičně zemědělským zemím jako Mexiko, Belize, Kuba či Kolumbie, Karibské moře však trpí rostoucím znečištěním kovy a organickými chemikáliemi. Obyvatelé mnoha pohádkových ostrovů vypouští znečištěné odpadní vody rovnou do moře a důsedkem jsou znečištěné pláže. Ještě větší sou ekologické problémy na středo a jihoamerickém subkontinentě. V Hondurasu, Kostarice a Kolumbii se při pěstování tabáku, banánů a cukrové třtiny používá obrovské množství hnojiv a pesticidů. Tyto látky se z plantáží dostávají s povrchovou vodou do moře a podporují v něm růst řas, což vede k vyšší spotřebě kyslíku ve spodních vrstvách mořské vody a k úhynu ryb. Protože rybolov je pro obyvatele pobřeží navzdory rozvíjejcímu se cestovnímu ruchu stále hlavním zdrojem obživy, ohrožující některé státy kolem Karibského moře základ života svých obyvatel. V dlouhodobém výhledu utrpí i cestovní ruch ničením korálových útesů a vysekáváním mangrovníkových porostů při pobřeží. Zatím však stále přežívá klišé o pohádkově krásných bílých plážích. ísla hovoří sama za sebe. Každoročně navštíví Karibskou oblast přes 100 milionů turistů, především z USA. Jen na okružních plavbách podlehnou kouzlu ostrovního světa připomínajícího biblický ráj tři miliony cestujících. Na problémy Karibské oblasti-kromě zhoršování životního prostředí, přelidnění, vysoké nezaměstnanosti a přírodních katastrof jako jsou hurikány-návštěvníci tváří v tvář přírodním krásám snadno zapomínají.

Základní údaje:

Místo výskytu četných více či méně vzácných druhů mořských živočichů (humři, koráli, mořské želvy, kapustňáci, žraloci, korýši, velryby, mušle) 

Údaje v číslech:

Rozloha:1 943 000 km² 

Nejhlubší místo: Kajmanský příkop (7 680 m)

Průměrná teplota vody: 24°C

Výška přílivu:0,2 až 1 metr

Hospodářství:

Zemědělství: cukrová třtina, banány, kokosové ořechy, exotické ovoce

Rybolov

Obchod a přístavní průmysl

Cestovní ruch

Zajímavosti:

1. Korálové útesy ničí především prodej suvenýrů. Poptávce turistů padnou za oběť mnohdy celé obrovské kolonie korálů.

2. Značná část ostrovů je dosud pod koloniální správou.

3. K téměř zcela nedotčeným ostrovům dosud patří antilský ostrov Mustik. Na jeho plážích mají své vily hvězdy popmusic a showbusinessu.

4. Kajmanské ostrovy jsou nejen tropickým rájem, nýbrž i zemí zaslíbenou pro neplatiče daní.

Bermudský trojúhelník

   Jako bermudský trojúhelník anebo také ďáblův trojúhelník je označována oblast ležící mezi Miami na Floridě (případně jižním cípem Floridy), Portorikem (město San Juan) a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku.Oblast bermudského trojúhelníku má pověst oblasti s výrazně zvýšeným výskytem záhadného mizení lodí a letadel nebo případy lodí nalezených bez posádky bez logického důvodu pro opuštění plavidla. Oficiální zdroje však nic takového nepotvrzují, neexistují ani oficiální statistiky, které by potvrzovaly zvýšený výskyt nehod neobvyklých nebo nevysvětlených. A protože není bermudský trojúhelník považován za zeměpisný název měl by se psát s malým počátečním písmenem. 

Středozemní moře

Moře mezi třemi světadíly

    Středozemní moře je nejen nejvyhledávanějším cílem turistů na světě, nýbrž i hlavní námořní cestou, především pro ropné tankery plavící se z Blízkého východu.

   Likvidace lodních odpadů a ropy je již léta téměř neřešitelným problémem, protože kontrolní úřady si téměř nikde nemohou dovolit provádět celoplošnou kontrolu. Rozvoj průmyslu na pobřeží a mnohde stále ještě zaostále ekologické povědomí má za následek, že se nejméně 80% z 500 milionů tun odpadních vod, které ročně vytékají do Středozemního moře, vůbec nečistí. Státy okolo Středozemního moře tím často škodí samy sobě, protože na místa, kde sou pláže zjevně znečištěné, například nánosem mořských řas, nejezdí turisté, na jejichž peníze jsou okázány především chudší země jako je například Alžírsko nebo Tunisko.

   S cílem dostat situaci okolo Středozemního moře pod kontrolu byl v sedmdesátých letech vypracován Středomořský akční plán pod patronací Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho prvořadým záměremje zlepšení čistoty vody. Dále se plán zabývá středomořskou flórou a faunou. Roční úlovek činí necelé dva miliony tun ryb a postačí k pokrytí necelé poloviny spotřeby tohoto regionu.

    Řekové, Římané, Féničané, Osmani, Byzantinci i Etruskové-ti všichni zanechali stopy na březích Středozemního moře. Ve Středomoří kvetl obchod se zbožím i s lidmi. Hojné nálezy staveb, uměleckých předmětů a mincí dodnes podávají svědectví o obchodních cestách ve středomořské oblasti. Vykopávky poskytují nejen lepší poznatky o životě a práci ve starověku a v raném novověku, nýbrž i údaje o původním tvaru pobřeží ale také o využívání surovin. Každý rok přijíždí mnoho milionů návštěvníků k archeologickým nalezištím okolo Středozemního moře. Více než sedmdesát procent všech turistů z celého světa lákají právě do této oblasti nejen kulturní památky, ale pochopitelně také písčité pláže, kulinářské speciality, víno a suché, teplé podnebí. 

   Kde jinde by bylo možné tak dokonale spojit kulturu a odpočinek?! Již v samotných jménech měst, která leží buď přímo u Středozemního moře, nebo při nejmenším ve středomořské oblasti, zaznívá odlesk historie: Řím, Athény, Kartágo, Alexandrie, Benátky, a mnoho dalších. Dnes jsou značné části středomořského pobřeží hustě osídlené. Počet obyvatel států okolo Středozemního moře v současné době činí 360 milionů lidí, z nichž třicetpět procet (133 milionů) žije ve městech na pobřeží. Odborníci předpovídají, že v roce 2025 bude ve středomořské oblasti žít 520 milionů lidí, S největšímy přírustky obyvatelstva se počítá na pobřeží Alžírska a Egypta.

Základní údaje:

1. Námořní obchodní cesta od starověku.

2. Oblast oceánografických měření.

3. Největší přístavy: Pireus, Tarent, Marseille, Janov, Barcelona

Údaje v číslech:

Rozloha: 2 500 000 km²

Průměrná hloubka: 1 500 m

Největší hloubka: přes 5 000 m

Výpar: intenzivní-1 400 mm ročně

Obsah soli: velmi vysoký, mezi 38,5 a 39,5 promile

Hospodářství:

Cestovní ruch

Mnoho významných přístavů

Těžba soli (5 milionů ročně)

Akvakultury (chov mušlí)

Rybolov

Zajímavosti:

1. Středozemní moře je oddělené vnitrozemské moře. Kompletní výměna vody Gibraltarským průlivem trvá cca. 150 let.

2. Mnoho živočišných druhů žijících okolo Středozemního moře je ohroženo nebo dokonce vymírá, jako například tuleň středomořský, kterého existuje již jen několik set exemplářů.

3. Chaluhy, které najdeme na mnoha místech na pobřeží Středozemního moře, se sem dostaly Suezkým průplavem z Indického oceánu.

4. Vzhledem k příliš intenzivnímu rybolovu neustále vzrůstá význam akvakultur. Hlavním producentem uměle chovaných ryb a měkkýšů je Itálie.

Podnebí:

Středomořské. Horké léta a mírné zimy. Průměrné roční teploty 19°C. Nejnižší průměrné teploty 15°C. V celém Středomoří značný výpar vody. Nejdůležitější větry mistral (sever), scirocco (jih).