Letecká katastrofa na Tenerife

Může se stát letecké neštěstí, aniž by se letadlo vůbec odlepilo od země?

Může se stát, aby se dva stroje srazily přímo na runwayi?

Může se stát, aby souhra několika nešťastných událostí v jeden den vyvrcholila v tragédii?

Ano, může. Svět se o tom přesvědčil 27. března roku 1977.

Abychom si mohli o tragédii něco říci, je nutné, představit si nejdříve její nedobrovolné účastníky. Prvním je letadlo holandské společnosti KLM - Boeing 747-206B. Ten přistál v Las Palmas (na ostrově Gran Canaria) za účelem vyzvednutí lidí, vracejících se do Amsterdamu a natankování paliva. Letadlo pilotovala elita společnosti KLM kapitán Jacob Veldhuyzen van Zanten. Za to Klaas Meurs - druhý pilot, byl kapitánovým pravým opakem. S boeingem 747 měl jen minimální zkušenosti. Poslední důležitou osobou v tomto letadle byl Willem Schreuder - palubní inženýr. Na palubě bylo 235 cestujících a 14 členů posádky.

Druhé letadlo, které bude hrát v článku hlavní roli je Boeing 747-121 "Clipper Victor". Toto letadlo, patřící americké společnosti Pan American World Airways (zkráceně Pan Am) letělo do Las Palmas z Los Angeles. Pilotem byl jistý kapitán Victor Grubbs, sedadlo vedle kapitána patřilo Robert Braggovi a inženýrem byl George Warns. V letadle bylo 380 cestujících a 16 členů posádky.

Nehodě, která se udála na ostrově Tenerife na letišti Los Rodeos, které v minulosti sloužilo jako vojenské, předcházelo mnoho nešťastných událostí, které měly a nebo mohly mít podíl na havárii. My si je teď rozebereme. Ještě než obě letadla (pozdější účastníci neštěstí) dosedla na přistávací ploše v Las Palmas, ozval se na letišti ohlušující výbuch nevelké bomby - tu měla na svědomí teroristická organizace Fuerzas Armadas Guanchas. Letiště bylo okamžitě uzavřeno a důsledně prohledáno z obavy, že se v prostoru nachází další bomba. Letadlům ve vzduchu bylo oznámeno, že jsou odkloněna na letiště Los Rodeos - Tenerife. Letadlo společnosti Pan Am mělo ještě dostatek paliva a tak zažádalo o možnost vyčkat na znovu otevření letiště, žádost byla zamítnuta - škoda, mohlo to zachránit lidské životy.

Rekonstrukce havárie: Letecké katastrofy - Srážka století (cz text)

Další problém se naskytl na letišti Los Rodeos. Toto letiště nebylo přizpůsobeno velkému počtu letadel a odkloněná letadla z Las Palmas tak představovala velký problém. Nutno dodat že v tu dobu fungovali na letišti pouze dva dispečeři. Netrvalo dlouho a na Los Rodeos vypukl zmatek. Posledním strojem, který dosedl na přistávací plochu Los Rodeos byl Pan Am. Lidem z Pan Am už se narozdíl od ostatních letadel nepoštěstilo ani na chvíli vystoupit, museli zůstat v letadle. Posádka letadla v zájmu udržení dobré nálady na palubě otevřela dveře do kokpitu a povídala si s cestujícími.

Posádka v letadle KLM byla nervózní. Čas neúprosně utíkal a nové předpisy společnosti přikazovaly, že si po určitém čase musí posádka odpočinout. To by znamenalo nutnost zajistit bydlení cestujícím, dokud nedorazí nová, čerstvá posádka. Mezitím dostal Boeing Pan Am spolu s dalšími letadly menší velikosti povolení ke vzletu. Posádka byla však nemile překvapena, když zjistila, že se nevejde před tankující Boeing  společnosti KLM. Ten oznámil, že mu bude tankování trvat kolem 35 minut. Pan Am musel čekat. Počasí se začalo velice zhoršovat a hustá mlha pokryla letiště.

Nervózní posádky obou Boeingů se konečně dočkaly. Letadla mohla nahoru. Letadlo KLM mělo podle pokynů věže vzlétnout z opačného konce dráhy, než na kterém právě bylo. Důvodem bylo počasí. Pan Am dostalo stejný pokyn. Stroje se daly do pohybu a zmizely věži v husté mlze. KLM se na opačnou stranu dráhy přesouvala svižným tempem. Posádka Pan Am, která si byla dobře vědoma nutnosti uvolnit runway, vznesla na věž dotaz, kterou spojovací dráhu má využít k opuštění runwaye. Dostala odpověď že třetí (dráhy v té době ještě neměly názvy). Piloti ovšem zjistili že tato spojka neumožňuje bezpečný přejezd, pro tak velké letadlo. Z nákresu, který byl posádce k dispozici, bylo však patrné, že 200 metrů od tohoto místa je spojka naprosto ideální. Když se kapitán zeptal věže, jestli třetí spojku neoznámila jen omylem, nedostal jednoznačnou odpověď. Rozhodl se tedy pro spojku umístěnou 200 metrů od určeného místa. V té době již čekal Boeing společnosti KLM, poslušně na konci runwaye. Mezitím se mlha zhoršila natolik, že správně měl být provoz na letišti okamžitě přerušen. Už i samotná věž si nebyla plně jista polohou letadel. Posádce KLM zněly do sluchátek opakované dotazy letadla Pan Am na spoje na dráze.

Zde se blížíme k další osudové chybě. Kapitán KLM, který měl obavy, že by se mohl letecký provoz na letišti zastavit kvůli počasí ještě dříve, než jeho letadlo vzlétne, se připravil ke startu a požádal o povolení. Dostal tzv. povolení ATC - povolená letová dráha pro start. To znamená něco jako oranžová na silničním semaforu. Protože po povolení ATC je jen otázkou okamžiků povolení pro samotný vzlet. Kapitán tento fakt nerespektoval a ATC pro něj bylo dostatečným důvodem k okamžitému vzletu. Inženýr pilotům decentně vyjádřil obavu z toho, že by Pan Am mohlo být stále na runwayi, piloti tuto možnost s jistotou odmítli. Boeingy od sebe dělil zhruba 1 kilometr. Pan Am zrovna zatočilo vlevo s úmyslem opustit runway. Když v tu chvíli se jeho posádce naskytl hrůzný pohled. Z mlhy se najednou začalo blížit oslnivé světlo. KLM se řítilo přímo na druhý Boeing. Duchapřítomný kapitán letadla Pan Am nahodil motory na maximum. Touto pohotovou akcí nejspíš zachránil pasažéry na předních sedadlech letadla. Kapitán KLM, kterému došlo co se děje se snažil zvednout letadlo v naději, že Pan Am stihne přeletět. Z ocasu jeho letadla, tvrdě se zařezávajícího do asfaltu, odlétávaly jiskry.

I přes maximální snahu pilotů zabránit nejhoršímu už bylo pozdě. KLM se sice stihl vznést nízko na zem, ale svými motory urval celou horní část letadla Pan Am. Letadlo společnosti KLM dopadlo asi 250 metrů od nehody, následně došlo k jeho explozi a k posunu o dalších 300 metrů za hrůzných otoček. Nádrže letadla KLM, plné čerstvě natankovaného paliva při explozi okamžitě zabily všechny cestující i členy posádky. Někteří přežívší z Pan Am se dostali ven dírou na levé křídlo. Některé uvěznil propadlý strop. Horní paluba byla naprosto zničena z té přežila pouze posádka v kokpitu - který při nárazu ztratil strop. Ta se musela dostat dolů z patnácti metrů. Posádka přikázala přeživším okamžitý útěk z dosahu letadla, neboť hrozila exploze letadla a ještě stále běžících motorů. Jeden motor po chvíli skutečně explodoval.

Zvuk exploze dolehl až k dispečerům, kteří sice netušili co se stalo, ale povolali záchranku. Letadlo, kroužící nad letištěm a čekající na přistání, ohlásilo na runwayi oheň a kouř. Více přes mraky nevidělo. Záchranáři dorazili na místo a začali hasit letadlo KLM, kde nikdo nejevil známky života. Kouře, stoupajícího v dáli si nikdo nevšímal v domnění, že je to kus KLM. Až po strašných desítkách minut se hasiči vydali 450 metrů k domnělé části KLM. S hrůzou zjistili že je to další Boeing a že jsou zde zranění, kteří potřebují pomoc. Sanitek byl nedostatek a k pomoci byli vyzýváni obyčejní lidé, velký počet zraněných proto převážely obyvatelé z okolí ve svých civilních autech. Z letadla Pan Am přežilo 54 pasažérů a 7 členů posádky. Při nehodě zemřelo 583 lidí.

Společnost KLM se zachovala celkem neobvykle. Okamžitě označila svého pilota za viníka a vyplatila všem pozůstalým odškodné s tím, že také uhradí všechny ostatní případné výdaje.

Možných příčin havárie je mnoho. Ale hlavní roli sehrály zejména dvě z nich. První, jak už bylo řečeno, selhal lidský faktor - tedy pilot Boeingu společnosti KLM. A druhá, hustá mlha, díky které ztratila věž přehled o tom, co se děje na runwayi a posádky obou letadel si všimly toho druhého příliš pozdě. Neboť v roce 1977 ještě nebylo letiště vybaveno radarovými zařízeními.

Tato nehoda byla další cestou k vylepšení komunikace mezi věží a piloty. Zavedla se povinná komunikace v kvalitním anglickém jazyce. Při oznamování ATC bylo zakázáno vyslovit slovo vzlet. Toto neštěstí mělo také velký vliv na rychlost vytváření a zavádění radarových zařízení na letiště.

Zdroje: 

http://sip.denik.cz/moc-a-penize/rok--letecka-katastrofa-kvuli-20100825.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_ne%C5%A1t%C4%9Bst%C3%AD_na_Tenerife_1977

Další články z této sekce...