Kapka ultranásilí aneb Mechanický pomeranč

.

Mechanický pomeranč
Po ukončení prací na 2001: Vesmírná Odysea chtěl Stanley natočit něco, mohu-li to tak říci, volnějšího. Nějaký film s menším rozpočtem (tudíž i méně náročnou realizací). Proto se roku 1971 rozběhlo natáčení Mechanického pomeranče, filmu s rozpočtem asi 2,2 milionu dolarů. Jako u Odysey, i tentokrát se jednalo o film na motivy literární předlohy. V tomto případě jí byla stejnojmenná kniha od Anthonyho Burgesse.

Jestliže filmu 2001: Vesmírná odysea připadne titul „nejlepší film Stanleyho Kubricka", pak Mechanický pomeranč je nejkontroverznějším filmem tohoto režiséra. Dost možná se jedná o nejkontroverznější film vůbec. Film je totiž plný násilí, sexu a sexuálního násilí. Po premiéře se ve Velké Británii zvedla vlna násilností motivovaného tímto filmem.
V březnu 1972 stanul před soudem čtrnáctiletý chlapec odsouzený za vraždu svého spolužáka, který mu onen film doporučil ke zhlédnutí. Žalobce ve své řeči prohlásil, že chlapcův čin vykazuje „děsivou podobnost" (citace) s filmem Mechanický pomeranč.
Také je zdokumentován případ znásilnění, kdy si útočníci zpívali Singing in the Rain, což je píseň, kterou si hlavní hrdina filmu, Alex de Large, zpívá při... zkuste hádat, při čem. Bez nadsázky se dá říct, že v Anglii se zvedla vlna napodobitelů filmu. Na Kubricka, jenž měl v Anglii domov, začal být vyvíjen velký tlak a kritika z mnoha stran. Přicházely mu výhružné dopisy, což Kubricka nakonec donutilo vymoci si na studiu Warner Brothers, jež film produkovalo, zákaz promítání či vysílání Pomeranče kdekoli na území britského království. Warneři se samozřejmě podřídili neradi (nejlepší reklama je skandál), ale podřídili se. A tak lidé žijící ve Spojeném království mohli Pomeranč zhlédnout až roku 2000, tj. po Kubrickově smrti - sedmadvacet let po premiéře.

Film se točí okolo Alexe de Large. Alex je mladík, žijící v blíže neurčené době (v budoucnosti). S členy své bandy rád navštěvuje mléčný bar, kde pije svůj nejoblíbenější nápoj: mléko (Moloko Plus) vylepšené notnou dávkou nelegálních chemikálií. Alex je Angličan, baví se však zvláštním druhem slangu, kdy je angličtina protkána poruštělými výrazy (např. právě Moloko: tj. milk vs. молоко /moloko/). Mezi Alexovy koníčky také patří mlácení bezdomovců, mlácění členů nepřátelského gangu, častý sex (ať už to slečna/slečny chce/chtějí dobrovolně nebo ne). A v neposlední řadě je Alex fanouškem klasické hudby, obzvláště miluje Beethovena, a rád si zpívá Singing in the Rain (i když za jiné situace, než je v odkazu). A také nosí nalepovací řasy (po premiéře Pomeranče se z toho stala obrovská móda) a suspenzor jako doplněk (z tohoto se móda nestala :) ).

Jedné krásné noci to však Alex trochu přežene. Obří „uměleckou" plastikou pyje umlátí dámu, která má ráda jógu, a už nestihne utéct před policií. Je odsouzen za loupežnou vraždu na 14 let. Po ponižující vstupní proceduře ve vězení si začne odpykávat svůj trest. Po dvou letech v base se přihlásí na experimentální léčebnou terapii, která má vyléčit násilníka v něm, s čímž by bylo spojeno i předčasné propuštění. "Léčba" není nic pro slabé žaludky. Alexe přikurtují k sedadlu v kinosále, nadopují ho, oční víčka mu zafixují tak, aby nemohl zavřít oči ani mrkat a pouští mu filmy plné násilí za zvuků Beethovovy Deváté symfonie, což se Alexovi zpočátku náramně zamlouvá. Jenže díky speciálním drogám kolujícím v jeho krvi se mu za chvíli začne dělat hrozně špatně... A na konci „terapie" Alex nedokáže spáchat nic násilného, dokonce se mu špatně dělá už jen z pohledu na jakýkoli náznak násilí. A stejné pocity má z poslouchání Beethovena, což má pro vývoj dalšího příběhu významnou roli... Alex je propuštěn, aby se jako napravený člen společnosti zapojil do normálního života. Jenže shodou okolností postupně potkává všechny lidi, k nimž se nechoval příliš, řekněme, hezky - a ti si začnou Alexe vychutnávat, vynahrazují si na bezbranném Alexovi křivdy z minulosti.

Mechanický pomeranč je drsné dílko. Je plný explicitního násilí a jeho hlavní hrdina zahraný Malcolmem McDowellem (jeho životní role), je neskutečný sviňák. Chová se odporně ke svým rodičům, šuplík má plný bankovek získaných bůhvíjak, v jiném šuplíku si chová krajtu (myslím, že to je krajta, ale klidně to může být i nějaký jiný druh hada). Pokojíček má vyzdobený Beethovenovou bustou, jak už bylo řečeno, Alex je fanda hudby. A nutno dodat, že Stanley Kubrick také. Když zhlédnete více jeho filmů, pochopíte, co tím myslím: Kubrick využívá klasickou hudbu tak svébytným způsobem, že to bere dech. Nervy drásající Ligettiho klavírní skladba v Eyes Wide Shut, zrychlená předehra z Rossiniho opery Vilém Tell doprovázející Alexův sexuální styk se dvěma slečnami u něj v pokojíčku, Straussův Tak pravil Zarathuštra v Odysey. A v Mechanickém pomeranči se Kubrick překonává. Hudba slavných skladatelů dává násilným scénám filmu zvláštní náboj: těžko se to popisuje, to musíte vidět:

.

Zájemci nechť využijí server YouTube a zkusí si vyhledat např. hesla Clockwork orange, Singin´ in the rain... pro drsnější záběry.
Hudba je významnou složkou Pomeranče. Když to Alex nandává svým „přátelům" za zvuků Beethovena, musíte uznat, že to má sílu, ne? Pomeranč je film o násilí pro radost z násilí, nicméně není to pouhý režisérský kalkul ("ať je to co nejvíc skandální, všichni to budou chtít vidět"), je to sonda do života v dystopické společnosti, je to zvukově i obrazově vybroušený zážitek.

Přeze všechnu svou brutalitu a vzbuzování veřejného pohoršení, je Pomeranč vysoce ceněný film. Byl nominován na Ceny Akadamie (Oscary) za nejlepší režii, nejlepší film, scénář a kameru - ale žádního Oscara nezískal. Mimochodem, Kubrick má na kontě pouze jediného Oscara, a to za speciální efekty k filmu 2001: Vesmírná odysea.

Mechanický pomeranč se nebojí zobrazit zlo ve své nahotě, proto je mnohými zatracovaný, ale nezaslouží si to (tedy pokud se jím nehodláte inspirovat). Určitě jste viděli mnoho filmů, které jste 10 minut po zhlédnutí pustili z hlavy. Garantuji vám, že u Pomeranče k tomu rozhodně nedojde. Alexův svět vám pronikne pod kůži. Ještěže v tom našem světě vám nikde nenačepují Moloko Plus - to bychom se mohli připravit na pořádnou dávku ultranásilí.

.

Stanley Kubrick - dokončení
Minule jsem Stanleyho opustil, když natočil svůj trhák podle předlohy spisovatele Clarka 2001: Vesmírná odysea, nyní nastal čas se k němu vrátit. Úvodem bych chtěl podotknout, že termín životopis pro následující popis, je pravděpodobně nesprávný: „filmopis" by tomuto asi slušel lépe.

Po ukončení prací na 2001: Vesmírná odysea chtěl Stanley natočit něco, mohu-li to tak říci, volnějšího. Nějaký film s menším rozpočetem. A tak tedy, jak už bylo uvedeno výše, vznikl Mechanický pomeranč. Po skončení (oprávněného) rozruchu a humbuku kolem tohoto filmu, se Kubrick pustil do historické látky a roku 1975 vypustil na svět Barryho Lyndona, film o „zbytečném člověku". Hlavní postavou je Barry Lyndon (překvapivě), člověk, který se chce za každou cenu vyšvihnout. Barry Lyndon je asi nejchladněji přijatý Kubricikův film. Mnozí ho považovali za příliš dlouhý a nudný... Hodnocení si nechám pro sebe, jen bych se chtěl zmínit o scénách točených v interiérech. Všechny totiž byly točeny za přirozeného světla speciálně upravenými kamerami - výsledkem jsou naprosto unikátní záběry.

Po Barrym Lyndonovi, roku 1980, se do kin dostalo další dílo Stanleyho Kubricka: horor The Shining, do češtiny nesprávně překládaný jako Osvícení. The Shining vzniklo podle knihy z pera mistra hororu Stephena Kinga. Je to komorní příběh tříčlenné rodiny spisovatele Jacka Torrance, který se rozhodne přijmout místo správce horského hotelu Overlook. Overlook se na zimu zavírá, a je na Jackovi, manželce Wendy a malému synkovi, aby během zimních měsíců hotel pohlídali. Začíná padat sníh, okolí Overlooku se halí do bílého hávu. Jack se snaží napsat svůj velký americký román, synek Danny se na své tříkolce prohání rozlehlými chodbami hotelu až jednou narazí na pokoj číslo 327 a tajemství ukryté v něm... The Shining je horor mnoha lidmi označovaný za ten nejlepší ve svém žánru. Sledování Jacka Nicholsona v roli spisovatele, který postupně začne propadat šílenství, patří k mým nejoblíbenějším filmovým zážitkům. Jack Nicholson se zde objevuje ve své životní roli.
Kubrick často a rád měnil témata, jimiž se zabýval, proto po hororu si vybral válečné drama. Jeho Olověná vesta (opět nesprávný překlad, je lépe ponechat originální název: Full Metal Jacket) je netradiční film, jehož první část se zasazena do výcvikového tábora, kde se mladí vojáci připravují na vietnamský konflikt. Jsou podrobeni těžko snesitelnému drilu jen proto, aby se přesto v boji káceli jako hadrové panenky. FMJ sice nedosahuje naturalističnosti bojových scén viděných v Zachraňte vojína Ryana, avšak "sílu" má stejnou. Opět, stejně jako erotický Eyes Wide Shut (což je Kubrickův poslední film) s Tomem Cruisem a Nicole Kidmanovou, se jedná dílo hodné zhlédnutí.

.

Stanley Kubrick zemřel 4 dny po promítnutí finálního sestřihu Eyes Wide Shut svému štábu a zástupcům studia Warner Brothers. Zemřel ve spánku, na zástavu srdce. 7. března roku 1999.

.

Každý z jeho filmů natočených po Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (včetně) osloví i současného diváka. Překvapí, jak Kubrick dokáže předat své vnímání světa, jak se dokáže v homogenní hollywoodské produkci tak výrazně odlišovat od ostatních. Myslím, že znalost Kubrickových děl by měla patřit k bontonu každého alespoň trochu filmově vzdělaného člověka.

.

.

Prameny:

• www.en.wikipedia.org

• www.cs.wikipedia.org
• www.csfd.cz
• www.imdb.com
• www.youtube.com

.

Opouštím Stanleyho, tentokrát už natrvalo. Příště se uvidíme v jedné věznici. Ve věznici jménem Shawshank.