Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Notnou dávku inovace přináší kombinace hororové akce, kde nám jdou po krku nejenom krvelačné zombie a hlavní boss, ale i řada dalších hráčů...

Studio Crytek má ambice vnést svěží vítr mezi kooperativní střílečky a nově zpracovat jedno z nejběžnějších herních témat posledních let - zombíky. I když v Hunt Showdown najdeme společné znaky s některými podobně laděnými hrami, je v mnoha ohledech pojatý osobitě a přichází s vlastní nezaměnitelnou atmosférou. Titul jsme otestovali v uzavřené alfě, toto jsou naše dojmy.

 

Zombie mánie je s námi v herním průmyslu už nějaký ten pátek, a tak by se mohlo zdát, že pustit se do vývoje další hry plné zombíků asi nebude ten nejoriginalnější nápad. Hunt Showdown to ovšem sebejistě zkouší a má hned čtyři esa v rukávu - neobvyklé zasazení, velký otevřený svět, originální pojetí multiplayeru a skutečně hororovou atmosféru. To všechno z ní dělá poměrně nezvyklou záležitost. Kdy jsme koneckonců měli příležitost střílet zombie klasickými zbraněmi divokého západu? Ano, hra se odehrává na přelomu 19. a 20. století, takže rovnou zapomeňme na automatické zbraně a připravme se na těžkopádné kolty, svazky dynamitu a proklatě silné brokovnice. Tahle akce je zasazena do americké Lousiany, takže mapu tvoří především mělké bažiny, sem tam nějaký ten les, pole či komplex několika dřevěných budov.

 

 

 

Krajinu samozřejmě obývají také nemrtví, mutanti či monstra z jiné dimenze, čert ví, co jsou vlastně zač. Každopádně jich je hodně a jsou poměrně nebezpeční. Zejména proto, že boj je v Hunt Showdown tak trochu těžkopádný a nábojů je nedostatek. Většinu protivníků tvoří obyčejné pomalé zombie, najdeme tu ale i obrněnce se zatraceně tuhým kořínkem, smečky zmutovaných psů nebo brutální obry. Výhodou je, že si potvory většinou hledí svého. Bloumají po okolí a zaútočí až v případě, že drze nakráčíte příliš blízko. 

 

Zombie ale představují jen kulisu a zpestření. Naším hlavním cílem jsou totiž bossové. V Hunt Showdown se tedy nevcítíme do role přeživších, kteří se snaží uprchnout. Místo toho si zahrajeme za šílence, kteří se do zamořené oblasti vydávají dobrovolně. Na lov. Na bossy jsou vypsané velké odměny a cílem každého zápasu je nějakého vypátrat, zabít, vyzvednout z něj trofej a poté se dostat zpátky do bezpečí. Zní to sice jednoduše, ale o to komplexnější a složitější záležitost to nakonec je. Mapa je totiž rozsáhlá a obsahuje spoustu unikátních lokací - hřbitov, jatka, opuštěnou vesničku či třeba doky. Ke každému bossovi vede několik stop, ke kterým nás nasměruje speciální stopovací režim. Jedna stopa vede k druhé a na jejich konci se ukrývá monstrum nejsilnější. 

 

Celé to ale má jeden háček. Do zóny smrti se vydáváme v dvoučlenných týmech nebo sólo, jenže nejsme sami, kdo touží po štědré odměně. Během každého zápasu se po mapě pohybuje hned několik týmů (2-4) a klidně se vám může stát, že zatímco budete poctivě likvidovat zombie, zastřelí vás konkurenční hráč. Hunt Showdown tak skvěle kombinuje PvP (hráči proti hráčům) a PvE (hráči proti prostředí). Boj samotný funguje poměrně dobře. Ze začátku jsem si musel zvykat na tuhé ovládání a pomalejší tempo, ale nakonec mi obojí dobře zapadlo do zdejší atmosféry. Hra ale určitě není na krátké posezení u PC a jeden zápas se klidně může protáhnout i na hodinu. Vše závisí na tom, jak jsou týmy sehrané, protože každého lze párkrát oživit, než definitivně zemře. Na svého lovce se ale není radno příliš citově vázat. Nechodíme totiž do hry vždy se stejnou postavou, ale lovce si najímáme teprve před zápasem. Čím dražší naverbování, tím zpravidla lepší vybavení a perky. Takový lovec sbírá zkušenosti a stává se lepším, ovšem stačí jedna smrt a veškerý postup je pryč. To zamrzí. Nejsme nicméně vázáni jen nákupem lovců. Jak stoupá rank, odemyká se nové vybavení, takže i z nejlevnějšího lovce můžeme teoreticky mít chlapíka s nejlepšími zbraněmi, ověšeného granáty a lékárničkami.    

 

 

 

Jasně nejsilnější stránkou hry jsou závěrečné souboje, respektive souboje s bossy. Hunt Showdown dobře buduje hororovou atmosféru na každém kroku. I denní mapa umí být stejně děsivá jako noční, ale napětí vrcholí právě během nich. Naše cíle se většinou ukrývají na nějakém tmavém a děsivém místě, které bohužel nemohou opustit, takže jejich porážka je poněkud primitivní. Vlastně na ně stačí naběhnout, párkrát jestřelit a zase vyběhnout ze dveří, protože vás následovat nebudou. To atmosféru poněkud kazí a vývojáři by to měli napravit. Nějakým způsobem hráče na tom místě "zamknout", případně bossům umožnit je neomezeně pronásledovat, protože zatím to není vůbec napínavý úkol. Výzva teprve je danou lokaci po zdolání bosse udržet. Aby z jeho mrtvoly vypadla trofej (a tedy i odměna), je třeba počkat pár minut, během kterých se na vás obvykle slétnou ostatní týmy. Obřího pavouka jsme například zdolávali dosti dlouho, po čemž jsme byli zranění a bez nábojů. Když v tom si přiběhne konkurenční tým a odměnu nám vyfoukne doslova před nosem! Tenhle prvek se hodně povedl a nápětí v této fázi hry by se dalo krájet.

 

Hunt Showdown přináší nové prvky a nápady do zaběhnutého žánru kooperativních zombie stříleček. Pro vývojáře by ale mělo být samozřejmostí vychytání některých chyb, například dlouhé načítací časy. Paradoxně nejsilnější a zároveň nejslabší stránkou hry jsou souboje s bossy, které by určitě měly představovat větší výzvu. Výborná je ale hororová atmosféra a kombinace PvP a PvE multiplayeru, kdy člověk neví, jestli si má dávat víc pozor na zombie nebo ostatní hráče. Časem by hra také rozhodně měla nabídnout více map a bossů. Do plné verze mají vývojáři dostatek času vše pořádně doladit a my věříme, že se jim to podaří.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist