Giovanni Falcone - nepřítel Cosy Nostry

* Rosaria - vdova po Vitovi Schifanim (oběť atentátu na Falconeho) na pohřbu *

Cosa Nostra - při vyslovení těchto dvou slov většinu lidí zamrazí. V překladu to znamená ,,Naše věc" a tento výraz skvěle vystihuje styl práce této organizace. Všichni vědí že existuje, ale jen málo lidí najde odvahu zajímat se o ní blíže, než jen prostřednictvím google vyhledávače. A není divu, pokud někdo začne být příliš zvídavý, zvídavý tak, že to mafii začne být nepříjemné, má velkou šanci, že skončí v sudu rozsekaný na kousky - tak to bylo, je a nejspíš ještě nějaký čas bude...

Sicilská mafie má dlouhou tradici. Její členy si (až na výjimky) rozhodně nelze představit jako bandu šílenejch, mentálně narušenejch psychopatů, kteří ochotně vytáhnou bouchačku jen aby mohli předběhnout frontu v obchoďáku. Takto se chovající gangster by narušoval ,,tichý chod" organizace a byl by tak adeptem na kulku do hlavy ,,od vlastních lidí".

Právě proto že je mafie i přes svoji opatrnost odjakživa schopna takřka bez problémů odstraňovat osoby, které organizaci jakýmkoliv způsobem stojí v cestě, zdá se neuvěřitelné, že se vůbec našli lidé, kteří měli odvahu pustit se s nimi do křížku. Těchto osob nebylo moc a většina z těch co se k tomu odhodlala zemřela dříve, než byla schopna mafii vážnějším způsobem ublížit. Její moc se zdá až neuvěřitelná - vraždy o kterých se obecně ví, kdo k nim dal příkaz - ale přesto není většinou nikdo souzen! Roli v tom nemá vždy jen opatrnost pachatele při vykonávání trestného činu, ale i přísun peněz na určitá místa, vliv lidí dosazených mafií např. do vrcholné politiky a také strach...

Jedním z výjimečných bojovníků proti sicilské mafii byl i Giovanni Falcone - rodák z Palerma. Jeho rodiči byli Arturo Falcone, který pracoval jako ředitel chemické laboratoře a Luisa Bentivegna - v této době ještě oba netušili, jak výjimečný člověk se jim narodil. Co se týká vzdělání, nejdříve chodil Giovanni na námořní akademii, kterou ovšem brzy opustil, neboť jeho zájmy byly někde úplně jinde - v právech. Proto se vrhl na jejich studium. Vypracoval se a stal se z něj schopný vyšší soudní úředník.

Zlomový moment nastal ve chvíli, kdy se pustil do boje s organizovaným zločinem. Jeho boj byl však úplně jiný, než boj jeho kolegů - úplatky, služby a strach z mafie znamenaly, že většina politiků, soudců, pocistů a dalších, odmítala tvrdší boj proti Cosa Nostře. Motivace zakročit proti nim tak byla velice slabá - neboť proti takovým lidem většinou stála jak mafie, tak ,,jejich vlastní" z řad justice. Falcone se ovšem i tak nenechal odradit.

Falcone a jeho přítel a kolega Paolo Borsellino se postavili Cosa Nostře ve velkém stylu. Zaznamenávali úspěch za úspěchem a desítky členů mafie končily ve vězení. Tato dvojice mužů se stala symbolem boje s mafií a rozsvítila v mnoha lidech naději na definitivní konec Cosy Nostry.

Zejména v letech 70. a 80. se mafie ve velkém zbavovala vysoko postavených lidí od policistů až po soudce. Jak rostl počet zabitých lidí, rostl i strach. 10. února roku 1986 se spustil ohromný soudní proces kterého se nedobrovolně účastnilo 475 lidí - mafiánů Cosy Nostry. Hlavním svědkem byl Tommaso Buscetta - bývalý mafián (je zajímavé, že později není zabit, zemře na rakovinu - jeho příbuzní jsou ovšem vyvražděni mafií). Po jeho výpovědi se zatřese celá struktura organizace. V prosinci o rok později je v tomto procesu odsouzeno přes 300 členů!

Falconeho úspěchy jsou ohromné a celá mafiánská organizace se klepe strachy. Mnohokrát byla snaha ho mírnou cestou odsunout z cesty - formou úplatků a tak dále, ale soudce na takové věci neslyší. Komise Cosy Nostry proto rozhodne - Falcone musí být odstraněn definitivně...

Falconeho práce vyžadovala, že musel být neustále na cestách. Nejčastěji se přemisťoval mezi Palermem a Římem. Plně si uvědomoval v jakém je nebezpečí - a tomu podřídil i svoje cesty. Téměř nikdo neznal trasu jeho další cesty, často měnil plány na poslední chvíli. A pokud byl nucen někam letět, tak pouze letadlem tajných služeb...

Palermské letiště - 23. května 1992 - Je necelých 18 hodin a z letadla právě vystupují členové ochranky a za nimi Falcone a jeho žena. Všichni usedají do obrněných aut. Vozy jsou tři: bílý Fiat, který pojede v řadě jako druhý, řídí sám Falcone, vedle něj jeho žena a na zadním sedadle Giuseppe Costanza - osobní strážce (pro soudce dělal již 8 let). Ve zbylých dvou autech jsou policisté: Gaspare Cervello, Vito Schifani, Antonio Montinaro, Paolo Capuzzo, Angelo Corbo a Rocco De Cillo.

Falconova cesta vedla i přes jedno místo, které se zdálo ideální pro atentát - byl jím přejezd přes část silnice, kde byla kanalizační roura. Sem mafiáni umístili asi 400kg výbušniny (lidé převlečení za pracovníky silniční služby) a minutu před šestou hodinou - v době kdy tudy auta projížděla, trhavinu odpálili. Výbuch byl obrovský 8 metrů hluboký a 100 metrů široký kráter je toho jasným důkazem - nejvíce to schytalo první auto, ve kterém hned po výbuchu zemřeli všichni tři pasažéři. Druhé auto s Falconem ale nedopadlo o moc lépe, jeho žena zemřela na místě, Falcone žil po útoky ještě asi dvě hodiny, zemřel v nemocnici. Tělesný strážce jako zázrakem přežil, zotavil se z těžkých zranění. Kolem dvacítky dalších lidí bylo explozí zraněno, když místem projížděli.

Falconeho smrt byla těžkou ranou nejen pro lid v Itálii, ale pro lid takřka na celém světě. Konkrétně v Itálii to lidi donutilo aby začali řádně dávat najevo, co si o mafii myslí. Protesty a tlak na vládu k tvrdšímu boji s organizovaným zločinem nebraly konce. Paola Borsellina smrt kolegy a kamaráda tvrdě zasáhla, boje s mafií však nenechal, naopak. Jenže neuběhly ani dva měsíce od atentátu na Falcona a byl odstraněn i Borsellino - 19. července bomba v autě ukončila jak jeho život, tak i život pěti členů ochranky.

Vražda těchto dvou hrdinů byla k mnoha dalším trestným činům přiřknuta mafiánskému bossovi Riinovi - který si odpykává doživotí. Dalším odsouzeným za Falconeho vraždu byl Giovanni Brusca. Za vraždu Borsellina byl odsouzen Bernardo Provenzano - který byl na útěku neuvěřitelných 43 let, rovněž dostal doživotí. V roce 2002 byli někteří mafiáni popuštěni výměnou za spolupráci a svědčení proti jiným mafiánům. Ovšem těžko říct, kolik z nich ještě dnes žije...

Giovanni Falcone a Paolo Borsellino jsou a navždy budou symbolem boje s mafií. Jsou a navždy budou symbolem odvahy. Jsou a navždy budou hrdiny...

Na památku Giovanniho Falconeho, Paola Borsellina, Vita Schifaniho, Antonia Montinara, Rocca De Cilla, pěti členů Borselliniho ochranky a všech ostatních životů, neprávem předčasně ukončených ať už přímo nebo nepřímo organizovaným zločinem... 

Zdroje:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Falcone

            kniha Cosa Nostra (autor John Dickie)

            něco málo z toho co vím  

Další články z této sekce...