Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

El Matador

19.10.06, 00:00, autor: Malinka, rubrika: Herní sekce - Recenze
Jak dopadl velmi ambiciozní projekt od společnosti Plastic Reality Technologies z našich luhů a hájů? Má cenu se vydávat do Kolumbie? Pokud chcete znát odpověď, pokračujte dále ve čtení naší recenze.
Předem musím říct, že na El Matador jsem se upřímně těšil. Podle tiskových zpráv a prvních a velmi ambiciozních informací to měla být hra plná otevřeného světa, vozidel a nefalšované neskriptované akce. Napsal jsem „měla“ ? Ano četli jste správně a dále se dozvíte proč.
Začněme ale od začátku. První, co nás může potěšit, je, že hra pochází z českých luhů a hájů konkrétně od Plastic Reality Technologies, kteří mají co dočinění například s poměrně zábavnou mašinkovou Loco-commotion a historickou a celkem nedoceněnou strategickou hrou Korea: Forgotten Conflict.


Kolumbijská anabáze
Hra by se dala stylem stoprocentně přirovnat k akční hře Max Payne a prostředím bych ji přirovnal asi k Far Cry (ale opravdu jen přirovnal). Jako agent americké tajné služby DEA jste vyslán do Jižní Ameriky, konkrétně do Kolumbie, kde se to (jak víme) hemží mafií, kokainem a podobnými neřestmi. Jelikož se na to musí popořadě, začnete zničením rozsáhlého gangu La Valedora, který má své temné sítě rozeseté po celé Kolumbii. Podle prvních informací měl být kladen důraz na hierarchii gangu. Mocnější měli být chráněni obyčejnými řadovými mafiány a naopak ochraňovat špičky celého kartelu. A výsledek? Je celkem jedno na koho narazíte, výdrž mají subjektivně stejnou, stejné pohyby, akorát jiné textury. Občas narazíte na nějakého toho bosse, který je silnější, je představen kraťoučkým intrem a má ukazatel zdraví. I boss se dá ale zabít poměrně snadno s použitím zpomalení času.


Obtížnost hry je vůbec nevyvážená. Hned první „epizoda“ z celkových šesti je poměrně hodně náročná a její obtížnost mnoho lidí odradí. Chvílemi procházíte úzkými chodbami s prstem v nose a o chvíli později jste rádi za každý bod zdraví, který vám zbude. Vliv na to mají i animace, které podávají informace o příběhu. Často se stane, že někam jdete a najednou se hra změní na animaci, něco představí, stejně rychle jako začala i skončí a než se chopíte ovládání, tak už jste pod těžkou palbou. No nepotěší to.
O to horší je to, že slibovaný volný svět se omezuje na jednu jedinou cestu a nemáte možnost nepřátele obejít nebo napadnout ze strany ala Far Cry. El Matador mi až moc svou hratelností připomíná stařičkou (a možná ještě starší) hru z televizních her – Contra, ve které jste procházeli jednotlivé místnosti a „kosili“, co se dostalo pod ruku. Tak přesně tak to vypadá v El Matador, jenže není to tak zábavné. Procházíte jednotlivé epizody, zabíjíte co najdete dokud se nepropracujete k nějakému místnímu šéfovi, a u toho neustále používáte quicksave. Co se děje mezitím, je vlastně jen prostředek jak nastavit hru (něco vyhodit do povětří, zavolat někam, něco najít). Zbraně naleznete přesně tam, kde jsou potřeba a nějaké hlavolamy, hádanky nebo hledání klíčů nečekejte.


Zmíněný příběh je vlastně k ničemu a naopak možná otravuje. Průměrně chytrá opice pochopí v polovině (po pár hodinách), jak že se to vlastně celé má a nevhodně navržené animace jen obtěžují. Příběh vás tedy nepřiláká k opětovnému hraní a tak hru pravděpodobně po dohrání (nějakých 6 – 8 hodin) založíte do poličky mezi knihy o společenské etiketě. Další bonusy nečekejte. Módy? Multiplayer? Nic takového nám Plastici bohužel nenabídli.


Kosit, kosit a kosit
Abych na hru pouze neplival. Pozitivní věcí je poměrně velké množství rozličných zbraní (i když při porovnání s Maxem … mno nic). Jsou rozděleny do několika kategorií a z každé u sebe můžete mít jen jednu. Tyto kategorie jsou pistole, automatické zbraně, brokovnice, samopaly, odstřelovací pušky a silné zbraně jako je bazooka. Aby vše ale nebylo růžové, tak mi efekty zbraní přijdou subjektivně úplně stejné (samozřejmě ne pistole vs. Bazooka).
I s takovýmto arzenálem budete mít ale co dělat, protože hra je dosti rychlá. Je pravda, že akce odsýpá, ale většinou je zvýšená rychlost na úkor přehlednosti. Nepřátelé jsou velmi rychlí, neomylně přesní a hlavně mi přijde, že ve kterémkoliv okamžiku o vás vědí, což se projevuje hlavně v džungli, která je velmi pestrobarevná a maskované nepřátele prostě nevidíte. Oni vaše maskované "já" však až nebezpečně dobře.


Pomoc v nesnázích?
Občas dostanete pomoc od vašich kolumbijských policejních kolegů. Umělá inteligence těchto pomocníků je dosti kolísavá, někdy pro vás bude krásným zážitkem zabíjet protivníky pod krycí palbou kolegů, ale někdy budete doslova zuřit, až vás kolega tělem nacpe přímo do kulky nebo vám zabrání v úhybném manévru. Většinou však umřou při první větší akci a tak jsou v podstatě na nic.
Další pomocí v nekonečné akci je kopie bullet-time z Maxe nebo Matrixu. Jeho pomoc je také dosti sporadická. Někdy je neskutečně zábavný, ale hru zase dosti zlehčuje (již zmíněné zabití bosse), někdy vám zase pěkně zatopí. Občas při zpomaleném skoku narazíte do neviditelné bariéry nebo se v úzkých interiérech zarazíte o stěnu.


Čechům česky?
Je příjemné, že spousta dnešních her je v českém jazyce. Ne každý umí anglicky a tak je to záslužné. I El Matador vyšel v českém jazyce a to i s dabingem. Ale právě dabing bych označil jako kámen úrazu české verze. Hlasy nejsou dobře vybrány vzhledem k charakteru, který mluví (hlavně drsňáci), a občas dosti komicky mluví spisovným jazykem. Proto osobně doporučuji anglický dabing a české titulky, které jsou oproti dabingu dobře udělány.


Grafika na prvním místě?
Hlavní věc, kterou lze vyzdvihnout na Matadorovi, je grafické zpracování. Města i džungle vypadají prostě nádherně a i když tu a tam narazíte na nedodělanou texturu, celkový dojem je prostě dobrý. Jednotlivá prostředí, která jsou sama o sobě dosti různorodá, jsou zpracována velmi věrohodně. Podíváme se například do různých klubů, laboratoří na výrobu drog, kostelů, džunglí, tankerů a luxusních vil. O něco horší jsou animace postav, které se občas pohybují komicky. Grafiku sice nemůžeme srovnávat třeba se starým Far Cry, ale označil bych ji jako největší klad celé hry.


Interaktivita prostředí se omezuje na zkrásnění hry. Velmi propagované odrážení kulek od stěny je sice hezká věc, ale za celou hru jsem to použil asi tak jednou a to asi náhodou. Jinak můžete sestřelovat flašky, židle, stoly, a co je asi nejhezčí – okna. Snad v žádné hře poslední doby jsem neviděl tak hezky zničitelná okna. Rozpadají se v mnoha krocích, občas sice kusy skla zůstávají poměrně divně viset, ale celkově je to hezké.
Co ale rozhodně s grafikou nekoresponduje jsou hardwarové nároky. Abych na svém Intel Core2Duo, Radeon X1900GT a 1GB ram na rozlišení 1024*768 stále čekal, kdy hra bude něco donačítat, tak krásná ta grafika zase není. Další výtku bych měl k padání hry. Nemůžu posoudit, zda se jedná o problém mé sestavy, ale hra občas prostě jen tak spadne do windows nebo vytuhne úplně.


Tuc, tuc, tuc
Ozvučení hry je celkem věrné a není k němu výtka. K čemu ale mám výtku je „soundtrack“, který v podstatě není. Jedná se o pár techno skladeb. Krom toho, že techno nemusím, je v každé misi jedna skladba, která je krátká a stále se opakuje. Takže muzika = vypnout!


Jak to teda je?
El Matador není vyloženě špatná hra. Její hodnocení by se dalo posoudit ze dvou pohledů. Buď se vám hra prostě zalíbí pro svoji jednoduchou a přímočarou akci, nebo ji proto naopak zatratíte. Jisté je, že ve hře v podstatě nenarazíte na hluché místo a stále se něco děje. Námět hry je dobrý, ale množství chyb a nedodělků je tristní a sráží hru do prostého průměru. Hře udělujeme 60% hlavně za hezkou grafiku a taky tak trochu za to, že je přeci jen „naše“.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist