Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Dracula: Origin

11.06.08, 01:00, autor: Lakrumáček, rubrika: Herní sekce - Recenze
Do spárů se nám dostala adventura se slibným názvem Dracula: Origin, a tak jsme se jí podívali na zoubek. Jaké dojmy v nás hra zanechala, se dozvíte v následující recenzi.

Někteří spisovatelé se do povědomí širší veřejnosti dostali díky jedinému románu, aby vzápětí jejich další tvorba i oni sami upadli v zapomnění. Krásným příkladem je Marry Shellyová, kterou svět dnes zná „pouze“ jako stvořitelku Frankensteina, či Bram Stoker, jenž na svět přivedl hraběte toužícího po krvi – Draculu. Právě příběh o démonickém hraběti z Transylvánie posloužil jako inspirace pro dnes recenzovanou hru. Dracula: Origin je dílko pánů z Frogwares Studios, kteří na sebe upoutali pozornost herní veřejnosti sérií adventur, zabývajících se dobrodružstvími nejslavnějšího detektiva světa: Sherlocka Holmese. V Origin se ale vývojáři posunuli od řešení striktně racionálních případů k mysterióznímu příběhu, jemuž vévodí šílená láska hraběte Draculy k dávno mrtvé dívce Irině. A výsledek? Posuďte sami.

 

 

 

Hlavním hrdinou příběhu z doby viktoriánské Anglie je profesor van Helsing. Van Helsingova postava se sice poprvé objevila ve Stokerově románu, ale od té doby si tento charakter  „vypůjčilo“ mnoho dalších autorů. Naposledy jste se s tímto vědcem, ověnčeným mnoha akademickými tituly, mohli setkat ve stejnojmenném filmu Stephena Sommerse. Herní van Helsing je oproti tomu filmovému skromnější: nelikviduje tuny šmejdů ze záhrobí, vystačí si s jediným nepřítelem – s krvelačným hrabětem.  Dracula: Origin začíná vzkazem od Jonathana Harkera, mladého právníka, kterého vyslali do Transylvánie, aby s jedním tamním šlechticem projednal převod nemovitostí. Harker ke své smůle zjistí, že jeho hostitel se živí lidskou krví a že se z neznámého důvodu dost zajímá o Londýn, město kypící životem. Pln zoufalství se pokusí z Draculova zámku uprchnout, ale ještě předtím stihne poslat dopis svému příteli van Helsingovi, aby varoval nic netušící Londýňany. Právě tam se totiž zlotřilý hrabě podle všeho chystá… A tady na scénu vstupujete vy. Vypravíte se v upírových stopách, protože jeho řádění už někdo musí ukončit. Jednou pro vždy.

 

 

Origin je čistokrevná point and click adventura. Levé tlačítko myši slouží k manipulaci s předměty a řešení různých hádanek, pravým myšítkem zobrazíte obsah inventáře. Do něj se automaticky zapisují důležité rozhovory, ukládají se nalezené knihy a deníky, které dost usnadňují postup hrou. A samozřejmě v inventáři pracujete s předměty. Během svého putování van Helsing použije desítky malých či velkých předmětů (do  jeho kapes se kupříkladu vejde i pětimetrový žebřík či solidní dřevěná kláda :) ).  Inventář ale nikdy není zaplněný natolik, abyste nevěděli, co kde použít.

 

 

Dalším ovládacím prvkem je mezerník – tato klávesa slouží ke zvýraznění aktivních předmětů a východů z lokace. Byl tak odstraněn otravný pixelhunting, což považujeme za krok správným směrem. Staří harcovníci sice mohou namítat, že vývojáři takto „zničili kouzlo pravé adventury“. My ostatní ale dáme přednost jednoduchému sbírání potřebných věcí, než abychom se věnovali stupidnímu projíždění každičkého pixelu v zoufalé snaze najít prťavý klíček, nezbytný pro otevření důležitých dveří.  Ovládání opravdu nemůžeme nic vytknout: vše je příjemné a vstřícné k hráči. Máte-li už nějakou lokaci prozkoumanou, nemusíte ji zdlouhavě procházet: opustíte ji prostým dvojklikem. Jednoduché...  - A tak to má být.

 

 

Stejně jako každá jiná adventura je i Dracula: Origin postaven na manipulaci s různými předměty, jejich vzájemném kombinování a interakci s herním prostředím. V tomto směru je radost Draculu hrát. Všechno se přísně drží logiky, každá herní akce by dávala smysl i v reálném světě. Mimo klasického zkoušení „co v inventáři přetáhnout na co, abych se posunul zas o něco dál“ tvoří velkou část hry i řešení různých puzzle.  A právě v nich spatřujeme největší klady této adventury, protože některé hádanky opravdu stojí za to. Například hned na začátku hry se van Helsing pokouší vypátrat Draculovo londýnské sídlo za použití informací z novinových článků. Získané údaje je pak třeba zaznačit na nástěnné mapě, díky čemuž vznikne jakási síť přímek. A v místě, kde se přímky protnou, se nutně musí nacházet „doupě zla“, kam se  vzápětí vydáte... Podobně elegantním způsobem vyřešíte i spoustu dalších herních „zádrhelů“. Třeba nás opravdu zaujalo luštění kombinace sejfu pouze za pomoci dvou kusů papíru (!), nebo otevírání tajné schránky pomocí sady chemikálií a klavírních tónin. V podobných hádankách tkví těžiště hry. Jak se propracováváte dál a dál, roste i jejich obtížnost, ale nikdy se nejedná o nic nezvládnutelného. Bohužel jsme se ale někdy nemohli zbavit dojmu, že rozlousknutím skládačky se zpřístupní další lokace jen proto, abychom tam byli nuceni řešit jinou hádanku, jenž nás posune pouze k dalšímu problému.

 

 

S tím úzce souvisí rozvolněnost příběhu.  Draculovská tematika v sobě nese obrovský potenciál, ten ale nebyl využit, jak by si to Bram Stoker zasloužil. Van Helsing okamžitě po obdržení Harkerova dopisu zjistí, že Dracula přesunul své působiště z východní Evropy do hlavního města britského království. Objeví upírovo sídlo, aby po průzkumu onoho „hnízda zla“ zjistil, že je třeba vypravit se do Egypta. V zemi pyramid se snaží získat knihu pro vyvolávání mrtvých, načež ho dějová linka dovede do Vídně. „Velké finále“ se pak odehraje v Transylvánii. Problém je  v tom, že všechno to cestování má jen chabé příběhové opodstatnění. Sice se dostanete do zajímavých lokací, jenže ucítíte, že je to čistě jen "hra na efekt". Příběh, který by se dal kompletně celý převyprávět ve čtyřech větách, je tu neskutečně rozmělněn (což poznáte i ze skrovných dialogů). Origin spíše než strhující epos připomíná rozvleklou povídku. Tento aspekt hry nás docela zklamal, přece jen: z „upířiny“ by schopný game designér  dokázal vytěžit mnohem víc. Nebýt zajímavého zvratu ve finále, naše hodnocení by šlo o dost dolů. Nelze se zbavit dojmu, že upírská storyline má jediný účel: protáhnout hráče sérií více či méně povedených hádanek. Nechceme vypadat zmlsaně, ale čekali jsme prostě více. Takhle se jen trmácíte od jedné hádanky k druhé, aniž byste cítili jakoukoli potřebu zjistit, "jak to s tím van Helsingem dopadne".

 

 

 

Co se týče grafické stránky, nemůžeme vytknout ani „ň“.  Zapnete-li si antialiasing, klidně můžete některé lokace použít jako pozadí na plochu. Některá prostředí jsou zpracována opravdu hezky, obzvláště prosluněný Egypt nás zaujal. A i trojrozměrným postavičkám to na pěkně vykreslených 2D plochách celkem sluší. Sem tam uvidíte i nějakou animaci, ale obvykle je v herních lokacích dost mrtvo, což je však problém všech adventur tohoto typu. Dobrý vizuální zážitek je podpořen i zvukovou složkou: povedl se dabing a i ani hudební doprovod nezklamal.

 

 

Nastal čas na poslední výtku, jež dost souvisí s nepříliš záživným příběhem. Zeptejte se sami sebe: co byste čekali od hry s lákavým názvem Dracula: Origin? Neustálé napětí? Hustou atmosféru, tísnivé pocity, strach o holý život? Tak na to honem zapomeňte. Ani jednou se nedostanete do situace, kdy by bylo nezbytné něco rychle udělat, rychle zareagovat. Nemáme sice umírání adventurách příliš rádi, ale občasná nutnost nahrát uloženou pozici v „hororové“ hře rozhodně není na škodu. Takhle se dopracujete k závěrečným titulkům, aniž by se vám zvýšil krevní tlak. A k tomu by stačilo tak málo! Tak třeba ve vídeňské katedrále po vás „jde“ ďáblem posedlý mnich. Mnichův „útok“ ale nepochopitelně spočívá pouze v tom, že se divně kymácí a blokuje vám cestu! Přišlo nám to až směšné, přitom epizoda s mnichem by se dala velice snadno přepracovat tak, aby z toho tuhla krev v žilách…  A pak tu máme Draculu – ten je kapitola sama pro sebe. Sice v souladu s názvem hry (Origin=původ) zjistíte spoustu informací  o jeho minulosti, ale za celou dobu ho fyzicky nepotkáte, jen stopy po jeho činnosti jsou všude. Necítíte se nijak ohroženi. A když toho „démonického“ upíra spatříte v herních filmečcích, neubráníte se zklamání: Dracula vypadá jako pobledlý metrosexuál, nikoli jako Zosobnění Zla!

 

 

 

Nedokonalosti příběhové linie a suchopárné prezentace (absence napětí) jsou naštěstí vyváženy nápaditostí hádanek. V současnosti moc adventur nevychází, a tak patříte-li k příznivcům tohoto žánru, neznáme důvod, proč si Dracula: Origin alespoň nevyzkoušet, a to i přes naši kritiku dějové složky. Sice vám neztuhne krev v žilách, zato si ale řádně potrápíte mozkové závity – a na tom záleží přede vším.  Dracula nabízí solidní "hádankovitou" zábavu na slušnou řádku hodin. Nebýt rozpačitě podaného příběhu, klidně bychom sáhli po vyšším hodnocení - 70%

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist