Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Tenhle titul se stihl během několika dní stát kontroverzním survival počinem, jež stále budí vášnivé diskuze. Na straně jedné tu máme dílo s více problémy, než je zdrávo, na straně druhé něco s neskutečným potenciálem… A nakonec budí zajímavé reakce i nahota postav.

[Update 22.2.2017] Vývojáři hru citelně vylepšili a mnoho výtek níže již neplatí. Hra se rychle staví na nohy a pokud strpíte nějakou tu chybičku, můžeme již doporučit ke koupi.


Přestože vývojářské studio Funcum má za sebou řadu her, nikdy se mu nepodařilo vytvořit opravdový hit. To se mohlo (může) změnit s příchodem survival titulu Conan Exiles. Od tohoto kousku mnozí (včetně mě) očekávali velmi mnoho. Vždyť trailery na hru patřily mezi nejlepší zážitky posledních měsíců. A pak jednoho krásného dne vyšla hra v předběžném přístupu…

Šok. Nepochopení. Kroucení hlavou. Tak bych popsal své první pocity. První dny se hra rozpadala před očima. Bugy, chyby, nedodělky se objevovaly rychleji než je vývojáři stíhali opravovat a oficiální servery se nakonec raději úplně vypnuly. „Tak tohle je tek skvost za 30 euro?“, říkal jsem si.

 

 

Nejdříve je třeba vytvořit postavu. Na výběr je z mnoha možností a samostatně lze editovat obličej, vlasy, oči, ústa i výšku postavy. Zatím je na výběr obvykle ze zhruba šesti až osmi možnostmi, takže zase tak oslnivá nabídka to nakonec není. Co mě však zarazilo bylo, nakolik si hra dovolí odhalit intimní partie. Ano, skutečně zde můžeme v plné polní vidět penis, vagínu i poprsí. A zatímco se například vlající se vlasy prolínají s tělem či se jejich pohyb značně seká, chování takového poprs v pohybuí je zcela realistické (je vidět, že některým pasážím se autoři věnují raději, než jiným).

 

 

S hotovou postavou se můžeme konečně připojit do hry. Samozřejmostí je dlouhé načítání a to při každém startu hry. Následně se již objevíme v poušti a po kamenném chodníčku se dostaneme do zajímavějších lokalit. Po cestě můžeme sbírat klacky a kameny, abychom si vyrobili první základní nástroj – krumpáč. S tím pak tlučeme do skal a balvanů, abychom rychleji získávali kameny. Ty jsou třeba na sestrojení druhého nástroje, sekery. S tou se pak vrhneme na kácení stromů, protože dřevo je druhou základní a často potřebnou surovinou. Nesmí chybět ani listí, které získáváme obyčejným trháním vysoké trávy (či keřů). Z listí vytvoříme základní oděv či lano, jež je nutné pro craftění některých předmětů… Původně reagovaly na těžení pouze kameny, které se bortí na kousky (stále občas vystřelí do vzduchu), zatímco stromy po vytěžení zmizely. Nově však stromy padají na zem, takže už to není jako pěst na oko. Stále však přetrvává podivné braní předmětů či podivně se pohybující nepřátele.

 

 

Bořek stavitel

Jedním ze tří hlavních pilířů titulu je craftění a budování základny. Kvůli tomu je třeba neustále něco těžit, protože náklady na stavbu nejsou levné. O to více si postaveného vážíme. Zapomeňte však na postavení celého domu jediným kliknutím. Conan Exiles nám dává možnost (i nutnost) vše si samovolně navrhnout a postavit. Stavíme tedy každou zeď zvlášť. Tímto způsobem lze stvořit obyčejné malé chýše, ale také nádherné paláce či celé města. Nejdříve máme k dispozici pouze plné zdi, podlahu, rovný strop a dřevěné dveře. Teprve s vyšší úrovní, si můžeme vybrat nové recepty na pokročilejší typy staveb, respektive lepší typy zdí (zeď s oknem, sloup, schody atd.).

Aby naše budovy nezely prázdnotou, je třeba je náležitě vybavit. Jako první doporučuji vytvořit jednoduchý „spacák“ z listí. Díky němu se u této postele narodíme po každém úmrtí. Pro věci si pak je nutno dojít a je třeba dodat, že naše mrtvě tělo není nikterak označeno a tak je velký problém jej najít. Pozor, „spacák“ je jen na jedno použití! Pokud si nevytvoříte nový, objevíte se znovu na poušti a najít pak cestu k původnímu tělu (případně stavbě) je ještě těžší. Hodit se nám bude i ohniště, kde upečeme maso či třeba speciální stůl, kde se tvoří složitější brnění a zbraně.

 

 

Specialitou jsou pak oltáře. Ty umožňují především craftění některých speciálních věcí. Ve hře se ale v podstatě obejdete i bez uctívání bohů. Skrze recepty si zpřístupníme i jiné věci, jako třeba zbraně či jednotlivé typy brnění. Kromě toho s novým levelem dostaneme také body, které rozdělíme dle vlastních preferencí. Je libo větší síla a tím větší damage, lepší výdrž, více zdraví? 

 

 

Bojovat jako lev

Druhou důležitou součástí hry je boj. Ne, že by byl nutností. Zkušenosti totiž získáváme i stavěním, těžením surovin a vlastně prakticky jakoukoliv interakcí ve hře (včetně obyčejného sprintu). Zatím není boj kdo ví jak propracovaný. Máme zde sice na výběr mezi zbraněmi na dálku a na blízku, avšak ani jeden způsob boje nenabízí nějaký extra zážitek. U obou kategorií je řada zbraní, avšak zpravidla jen tupě střílíme či mlátíme. Úhybné manévry či blokování štítem se při sekání se hry zase tak výhodně užít nedá.

 

Co bych ohodnotil pozitivně, je množství zajímavých nepřátel. Narazíme jak na známé tvory jako je krokodýl, kojot či pštros, tak na růžné nezvyklé netvory. Při prvním setkání v podstatě nelze odhadnout jejich sílu. Je tak nutné naběhnout v plné polní a sledovat, jak rychle ubývá vlastní zdraví. Pokud klesá příliš rychle, je třeba vzít nohy na ramena. Drtivá většina nepřátel se bojí vody, takže téměř univerzální taktikou je skočit šipku a pod vodou (aby nás nemohli sledovat po linii břehu) uplavat. Síla nepřátel není příliš vyvážena. Takový pštros mě rozsekal na maděru, zatímco jakýsi netvor-gorila neměla šanci.

 

 

Umrtvením nepřítele to však nekončí. Obvykle je třeba vzít nějaký nástroj a do mrtvoly ještě sekat, abychom tak získali různé materiály (třeba kůži). Narazíme také na domorodé kmeny lidí, které se však v ničem zásadním od ostatních nepřátel neliší. Snad jediný rozdíl je v tom, že z jejich těla lze posvátným předmětem sát životní energii, která je potřeba pro craftění některých věciček. A jak je to s ostatními hráči? To záleží na tom, zda se připojíme na server PvP nebo PvE.

 

Objevovat a divit se

Třetí částí, kterou nemůžeme opominout, je objevování krásného herního světa. Místy se nad výtečnou scenérií tají dech. Titul trochu připomíná Oblivion či Skyrim, kde jsme taktéž cestovali a prozkoumávali nádherné oblasti. Conan Exiles sice nemá prostředí tak propracované a různorodé, avšak i tak je co objevovat. S tím souvisí i nacházení stále nových typů nepřátel, což však již bylo zmíněno. Kromě všudypřítomných živočichů nám hrozí i jiný typ nebezpečí. Jelikož jde o survival hru, je třeba počítat s určitými vlastními potřebami. Ty ale rozhodně nejsou složité. Stačí se občas napít z řeky a vodu si vzít do zásoby do vaku. Dále pak můžeme sníst vajíčka (najdeme v hnízdě) nebo si upéct maso, což zasytí na poměrně dlouhou dobu.

 

 

Conan Exiles má před sebou dlouhou cestu. Po nešťastném začátku se však již podařilo napravit největší problémy a nyní se hra začíná mít k světu. Kvalita hry roste, potenciál má slušný. Nezbývá než čekat, co z dobrého základu autoři nakonec vytvoří. Mohlo by se nakonec jednat o jeden z nejlepších survival titulů. Uvidíme.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist