Co takhle civilizace na GameParku?

V roce 4000 před narozením Krista se kočovný kmen Peršanů na radu svého velkého náčelníka Anteka rozhodl založit město na břehu Velké řeky. Během šesti milénií se z malého městečka Persepolis stalo centrum světové veleříše. Nebylo by tomu tak, kdyby v čele nestál schopný organizátor, voják a diplomat.

Vůdce Antek věděl, že strůjcem pokroku je věda. Znalost písma, zpracování kovů, stavby mostů a nových systémů vlády je důležitější než pár talentů zlata navíc, a proto vědě věnoval vždy většinu rozpočtu. Díky vědě mohl ve městech produkovat nové stavby a stále mocnější vojenské jednotky. Ale věda sama o sobě nestačila. Všechna města byla zakládána blízko řek a moří, ale přitom v dosahu nalezišť vzácných kovů a surovin. Osadníci vybudovali svou krví a potem silnice, které spojily města a pozvedly obchod, zavodňovací kanály, díky nimž pole více plodila, klučili lesy a zakládali nová města, která rostla do krásy i do počtu obyvatel. Ve městech nechal panovník stavět kostely a kolosea, díky nimž byli poddaní klidní a šťastní, sýpky, aby se zabránilo hladomorům, kasárny, kde se cvičily vojenské jednotky, tržiště i banky, které se postaraly o vysoké výnosy na daních, plynoucích do státní pokladny. Přímořské osady si přímo říkaly o stavbu přístavů a staly se odrazovým můstkem k invazi a osídlení nových kontinentů. Časem přibyl vodovod, supermarket, policejní stanice a desítky jiných staveb. Zvláštním druhem staveb byly divy světa. Např. Kolos rhodský, díky kterému byli Peršané šťastnější, nebo Velká perská zeď, kterou když uviděli zahraniční vyslanci, okamžitě dávali dary a žádali o mír. Později přibyla dílna Leonarda da Vinciho, Eifellova věž nebo Orga nizace spojených národů. Ale to už byly jiné časy... Hned za osadníky vyrazili do všech světových stran vojáci. Zprvu to byly uboze vyzbrojené hordy, ale zanedlouho se šiky zaleskly bronzovými, později i železnými meči. Z námezdních tlup se staly falangy, z falang legie, přibyly oddíly válečných vozů a slonů. Vojáci bránili Říši před vpády barbarů. Ale před válkou se většinou dávalo přednost ostražité diplomacii. Z perské despocie se brzo stala monarchie, poté republika a demokracie. Velký Antek už nebojoval jen s nepřáteli, ale i se senátem, který za jeho zády uzavíral příměří i aliance, a snažil se všemi prostředky omezit jeho moc. Ale stejně jako s jinými civilizacemi, ityhle bitvy vyhrával, udržel se na vrcholu moci nejen ve starověku, ale i v renesanci, během průmyslové revoluce, až do moderního věku. V roce 1856 už zbývala jediná civilizace, co se neplazila u jeho nohou - Američané. A bylo krajně podivné, že ač ekonomicky i vojensky na dně, nežádali o mír. Přitom mořím kralovaly perské bitevní lodě, zemi perské tanky a nebi perské helikoptéry, bombardéry i stíhači. Velký Antek pozoroval nádherně nakreslenou 3D-izometrickou mapu světa, který brzy bude jen jeho. V tom z monitoru zazářilo nekonečně zářivě bílé světlo. Na pyšnou Persepolis dopadla americká atomová puma...

Podobný příběh si pomalu každý počítačový hráč zažil v téhle strategické hře, která nemá konkurenci. A ponevaž se tato hra pořád vyvyjí a už není problém jí hrát s ostatníma hráčema po internetu, tak mě napadla taková myšlenka. Co kdyby se dala hrát civilizace tady přes GP a mohli se tady pořádat turnaje?