Přetaktování Intel Core i5

Výběr procesoru a základní desky

Intel má pro nový socket LGA 1156 v nabídce aktuálně tři procesory, v pořadí od nejlevnějšího jsou to i5-750, i7-860 a i7-870. Protože všechny modely vycházejí ze stejného jádra, je prakticky jedno, který budeme přetaktovávat. Jako nejzajímavější se zdá s ohledem na pořizovací náklady právě i5-750, který lze v současnosti pořídit za cenu lehce převyšující čtyři tisíce včetně DPH.

Začalo se na výchozí frekvenci 2,7 GHz a TurboBoostem na 3,2 GHz. Protože TurboBoost u Core i7-870 zvedá takt až na 3,6 GHz, stala se tato hranice naší výchozí pro další přetaktování. Jako základ testovacího počítače posloužila vlajková loď společnosti MSI P55-GD65 s čipsetem Intel P55. MSI používá u tohoto modelu sedmifázové napájení a systém chlazení prostřednictvím heatpipe trubic, což je v současné době standard u většiny lepších základních desek. Nechybí ani bohaté možnosti nastavení v BIOSu pro dosažení maximálního výkonu a stability za všech okolností. Za pomocníka v tomto ohledu se dá považovat možnost automatického přetaktování za pomoci OC Genie, ale pro naše potřeby byla zvolena klasická cesta, kterou lze všechny potřebné parametry vyladit ručně.

Přetaktování

Přeflashování BIOSu na nejnovější verzi dovolilo vypnout Overspeed Protection od Intelu, funkci, která zabraňuje nadměrnému zahřívání procesoru a automaticky jej podtaktuje. Nejvyšší možný násobič lze nastavit na takovou hodnotu, kterou samotný čip mění při aktivaci Turbo Boost, což je v případě i5-750 s využitím všech čtyř jader pouze o jeden krok víc, tedy 21. Jak se ukázalo, nejvyšším zcela stabilním taktem bez nutnosti zvedat napětí se stala ona frekvence, které dosahuje model i7-870 s aktivní technologií Tutbo Boost, tedy 3,6 GHz. V našem případě bylo této hodnoty dosaženo zvednutím základní sběrnice na 180 MHz, bez nutnosti zvedat napájení z výchozí hodnoty 1,25 V. Takový výsledek je dozajista pozitivní, nicméně vzhledem k popsané skutečnosti nikterak neočekávaný. Na 3,6 GHz lze taktovat všechny procesory z rodiny i7 podobným způsobem.

Frekvence 3,8 GHz nebyla vůbec žádný problém, stačilo zvednout napětí Vcore z 1,25V na 1,32 V. Cesta ke 4 GHz si vyžádala už výrazně větší napájení, konkrétně 1,45 V. Zrychlení o dalších 100 MHz si vzalo navíc 0,015 V, avšak v případě přechodu systému z plné zátěže do stavu klidu došlo k pádu. Jakékoliv modifikace napětí nevedly ke zlepšení, až vypnutí C-state pomohlo. Tato funkce má za následek snížení spotřeby procesoru díky uspání nevytížených jader. Její deaktivací se vyhoupla spotřeba v klidu o 34 W, což je v době klidu poměrně velký nárůst.

Dalším krokem v přetaktování byla hodnota skvělých 4,2 GHz, v tomto případě procesor vyžadoval napětí 1,52 V. Konečnou představuje hranice 4,3 GHz s použitým napětím 1,55 V. Na tak vysoké frekvenci se však už nepovedlo dokončit všechny benchmarky, a proto nelze takové nastavení doporučit pro každodenní užití nebo v případech, kdy je kladen obzvlášť vysoký důraz na bezchybnou stabilitu, navíc spotřeba vzrostla o 127 W nad výchozí stav.

Testovací sestava:

Deska

MSI P55-GD65

Procesory

Intel Core i5-750

Intel Core i7-870

Paměť

Corsair CM3X2G1600C9DHX (2 x 2GB DDR3-1600)

OCZ OCZ3P2000EB1G (2 x 1GB DDR3-2000)

Grafika

Zotac Geforce GTX 260

Disk

Western Digital VelociRaptor (300 GB)

Systém

Windows Vista Enterprise SP2 x64

Testy

V syntetických testech se ukázalo mohutné zvýšení frekvence procesoru jako velký přínos téměř ve všech případech, výjimkou byl jen test pamětí, kde se projevila podobná frekvence pamětí u přetaktovaného i nepřetaktovaného procesoru. Cílem bylo poukázat na vliv samotného procesoru bez ovlivnění paměťovým subsystémem.

---

Jak je známo, u her záleží v prvé řadě ve většině případů na grafické kartě. Jak se ukázalo v následujících testech, přetaktovaný procesor nepřináší žádný významný nárůst výkonu. Výjimkou je pouze hra Left 4 Dead, kde je patrný výrazný náskok. V CPU testu herního benchmarku 3DMark Vantage je také znát nárůst, ale ten není o tolik vyšší než u procesoru Core i7-870 s aktivním Turbo Boostem.

---

U aplikačních testů můžeme vidět, že přetaktovanému Core i5 může v některých případech konkurovat nejvyšší model Core i7 pro stejnou patici. To je dáno především uplatněním HyperThreadingu u programů, jež využívají paralelního zpracovávání více vláken, u ostatních má na úspěchu i7 vliv opět Turbo Boost, který zvyšuje frekvenci jediného jeho jádra až na 3,6 GHz.

---

Při práci se zvukem a videem je obvykle vysoká frekvence podstatnou výhodou. Potvrzují to i následující testy, kdy se nejvíce taktovaný i5-750 dostává vždy na první místo, pouze v programu Mainconcept Reference náskok dorovnává Cire i7-870. Rozdíly jsou ve většině případů velmi citelné, což může v případě práce s velkým objemem dat zkrátit konečný čas potřebný pro zpracování i v řádech desítek minut.

---

Spotřeba v klidu
V klidovém stavu se spotřeba procesoru nemění ani po zvýšení napětí a frekvence. S využitím úsporných technologií dokáže podle potřeby v období mírného vytížení díky vypínání jednotlivých jader snížit spotřebu skutečně na minimum. Problém nastává s taktem nad 4 GHz, kdy už bylo zapotřebí vypnout C-state, což se velmi negativně podepsalo na spotřebě bez zátěže.

Spotřeba v zátěži
Ve stoprocentní zátěži, tedy v době, kdy všechna jádra pracují na plné vytížení, je znát zvýšení spotřeby už na 4 GHz. To je dáno hlavně výrazně vyšším napětím, rozdíl mezi 4,0 a 4,2 GHz již není nikterak výrazný. Každopádně téměř dvakrát vyšší spotřeba se nepromítá zdvojnásobením výkonu, což staví uživatele do situace, kdy je třeba si vybrat a najít kompromis mezi výkonem a spotřebou.

Závěr
Jak se ukázalo, s nejmodernějším a zároveň nejvýkonnějším mainstreamovým procesorem současnosti se můžete bez obav pustit do odvážného přetaktování. Do 3,6 GHz se nemusíte bát  výrazně vyšší spotřeby ani obtížného nastavování a ladění v BIOSu základní desky, jednoduše stačí zvednout základní frekvenci čipsetu. Pokud máte vyšší nároky na výkon, pak je třeba počítat s tím, že už budete na procesoru muset zvedat napětí. To s sebou přináší i vyšší spotřebu v zátěži, ale stále máte do 4 GHz zaručeno, že v době nízkého vytížení zůstává spotřeba prakticky stejná.

Právě takt do 4 GHz se jeví jako rozumným kompromisem mezi výkonem a spotřebou, protože pro další zvedání je potřeba vypnout šetřící funkce C-state, což má za následek téměř zdvojnásobení spotřeby procesoru v klidovém režimu. Nárůst výkonu už není o tolik vyšší a dá se říct, že takové nastavení se pro nepřetržitý provoz nevyplatí.

Pokud jste si tedy již koupili nový procesor z řady i5, pak neváhejte a určitě z něj zkuste dostat větší rychlost, protože za cenu nepřevyšující 4 500 korun včetně DPH můžete dostat o dost víc, než jsou základní takty. Záleží jen na vás, kam až jste ochotni zajít.