Hrajeme, ale proč?

Mnozí z nás dennodenně prohlíží nejnovější informace o hrách. Čteme články, díváme se na trailery a netrpělivě vyčkáváme na lákavě vypadající tituly. Neměli bychom se však zamyslet nad otázkou, proč vlastně investujeme tak obrovské množství času, energie i finančních prostředků právě do herního průmyslu a ne například do sportu či jiných aktivit (možná dalece prospěšnějších)?

 

 

Zaměřme se nejdříve na ty nejzjevnější vlivy. V dnešní uspěchané době, kde nás honí spousta termínů a povinností není zase tak jednoduché pořádně relaxovat. A právě tady nastupují hry, jenž nabízí snadný útěk naší mysli do jiné reality. Hojně se používá pojmu virtuální reality, ale takové pojmenování není zase tak jednoznačné, neboť pokud zde velké množství lidí komunikuje, poznávají jeden druhého, skutečně prožívají všechny situace včetně náležitých emocí, v mnohem se herní světy podobají běžné realitě. Můžeme se stát středověkým rytířem, drakem, kouzelníkem a vlastně čímkoliv, kým jsme si vždy přáli být. Ve stejné chvíli zároveň unikneme (myšlenkově, nikoliv věcně) všemu, co zkrátka musíme a nechceme vykonat. Kdo by se pak nechopil takové příležitosti zažít dobrodružství nebo se po dlouhém dni vklidu zarelaxovat?

 

Na jeden zřejmý dopad hraní jste jistě již přišli sami. Hry nás totiž dokáží připravit o neuvěřitelné množství času. Pokud se dobře bavíme, čas vždy plyne rychleji. To však není záležitost pouze her, ale míry zažívání pobavení obecně. Stejně bychom tedy mohli vinit filmy, seriály či jiné naše oblíbené činnosti. Hry jsou však přece jenom něčím výjimečným, jsou téměř bez konce a tak nám nikdo neřekne, kdy máme vlastně skončit. Nabízí se tedy otázka – věnovat tolik času hrám či nikoliv? Užít si zábavy, jelikož život není nekonečný nebo je život až příliš krátký na to, abychom jej proseděl počtače (či jiného zařízení)? Jistě je každému čtenáři jasné, že k jasnému závěru zde bohužel hned tak nedojdeme. Zde se totiž projeví odlišnost lidských názorů.

 

 

Jelikož není Česká Republika ve srovnání s dalšími státy zase tak veliká, ne vždy se (bohužel) dočkáme české lokalizace daného titulu. Přestože to je mnohdy na úkor absolutního porozumění textu, automaticky a vcelku bez námahy se tak učíme cizím jazykům, nejčastěji zřejme angličtině. A že se znalost cizího jazyka vždy hodí, zde určitě připomínat nemusíme.

 

V našem článku zabývajícím se vztahem hraní her a projevování násilí v běžném životě jsme uvedli řadu výzkumů, které potvrzují či naopak nepotvrzují jakoukoliv takovou spojitost. Článek si můžete přečíst zde. Přestože jasný závěr zde nenalezneme, nalezneme ho u výzkumů prokazující zlepšení mnohých psychických funkcí mozku. Stačí si zahrát hry, jenž nás zpravidla nutí přemýšlet, vymýšlet důmyslné plány či řešit složité hádanky a v určité rovině jsme hned dokonalejší. Srovnáme-li to s televizí, je hraní her zajisté daleko přínosnější. Na druhé straně si však musíme dávat pozor na zjednodušení herního světa, které v realitě samozřejmě vůbec neplatí.

 

 

V úvodním textu jsme již zmínili český výzkum, jehož výsledky vám nyní zcela odkryjeme. Výzkum se zabýval MMO/MMORPG hráči a výsledky vyplývají z 6730 respondentů, což je určitě obdivuhodné číslo. Na základě zhruba 50ti dlouhých rozhovorů (kvalitativní část výzkumu) s hráči byl sestaven dotazník, jenž hráči mají vyplnit celkem třikrát, vždy po šesti měsících (kvantitativní longitudinální část). Výzkum provedli Kača Škařupová, Lukas Blinka a David Šmahel z fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, podrobnější informace či kontakty získáte na oficiální stránce http://www.mmog.cz/ Na uvedené adrese také vřele doporučujeme vyplnit dotazník, čímž získáte příležitost vyhrát poukaz v hodnotě 500, 1000 nebo 2000 korun v internetovém obchodě Alza.cz.

 

 

Přesuňme se ale konečně k výsledkům první vlny dotazníků, jenž vám zprostředkujeme v následujících dvou odstavcích. Pokud upřednostňujete grafické zobrazení u přiloženého obrázku, můžete text klidně přeskočit. Vůbec nehranější MMORPG zde jasně vyhrává LoL s 22%, jenž následuje WoW s 12% a v těsném závěsu World of Tanks – 10%, Minecraft – 9% a DotA 6%. Co se týče věku hráčů, nejpočetnější skupinou je zde rozmezí 15-19 let (39%). Ze hry nejsou však ani hráči ve věku 20-24 (28%), 25-30 let (13%) a 10-14 let (11%). Průměrně hráči hrají 31 hodin týdně a 13 hodin o víkendu. 17% hráčů jsou na ZŠ, 31% na SŠ, 19% na VŠ a 26% již pilně pracuje.

 

 

76% lidí hraje ve vlastním pokoji, 68% o samotě, 12% ve škole nebo práci. 42% hraje jen na stolním PC, 40% na notebooku, 4% na konzoli a zajímavých je 26%, jenž hrají na chytrém telefonu. 94% hráčů je mužského pohlaví, něžnější pohlaví si pak zajisté spočítáte sami. A nyní k motivaci – 91% jen zahání nudu a zároveň chtějí být součástí herní komunity, 38% pociťuje úlevu od starostí. Možná (trochu) zvláštních je 31%, jenž si představuje, že jsou jejich herní postava. A jak se na hraní dívají samotní hráči? 82% považuje za důležité být ve hře zběhlý, 71% má ze hraní užitek, 24% se kvůli hraní už někdy pohádalo a alarmujících 20% se považuje za závislé na hraní. Na závěr bychom rádi upozornili, že uvedené statistiky v žádném případě neplatí pro všechny hráče, ale pouze pro MMORPG hráče!

 

 

Co si z dnešního článku odnést? Především fakt, že k jasnému postoji vůči hrám lidstvo ještě nějakou tu dobu nedospěje. Přestože se koná řada výzkumů, je obtížné z nich vyvodit obecné platné principy. Nemůžeme tedy říct, zda hry jsou dobré či špatné. Můžeme pouze uvažovat nad různými dopady hraní, nad pozitivními i negativními argumenty a v konečném důsledku si vytvořit vlastní názor na celou problematiku.