Chrabří z nejchrabřejších

„Co je to za zvuk? Je to snad pták? Nebo je to letadlo? Ne, to je Superman, podívejte!” Křičí nadšení občané procházející se po Havanské ulici a hledící na odpolední tmavomodré nebe. „Superman? Tady? Ten břídil!” S mírnou arogancí vykřiknu, jakmile zaslechnu burácející dav. Běžím ke svému oknu a sleduji jeho rádoby proslulé hrdinné přistání. Ach, ta hudba. Ta jeho šílená doprovodná hudba linoucí se mým pokojem, po které mi div nepopraskají mé citlivé ušní bubínky. „Tomu říkáš hudba, Supermane? Kdybys slyšel tu mojí, jenž mě doprovází během mých záchranných akcích, tvá playboyská ofina by se změnila na drsně rozcuchané háro!” Dodávám s hrdostí sobě vlastní a stále pozoruji jeho ubohý přílet. Otevírám okno a provolávám k mohutnému davu stojícímu na sídlišti, který obdivuje toho modročerveného sexistu. „Hej, Supermane, nenatřásej se tu. Nasaď si ty své okuláry, ať vidíš na cestu a mazej pryč. Tohle je můj rajón. Stejně všichni vědí, že jsi Clark Kent, co si mezi námi hraje na ňoumase, aby sem lépe zapadla ta tvá kryptonská zadnice!” Jakmile mě Superman spatří, ihned pochopí, spolu s lidmi všude okolo, s kým má tu čest. „To je Lukín, jeden z Bratrstva nejchrabřejších hrdinů!” Lidé provolávají mé jméno a s úsměvy na tvářích po mě začnou obdivovatelky šílet. Když Superman spatří, jak všechen obdiv k jeho maličkosti opadá a naopak roste k mé velikosti, se sklopenou hlavou, zcela zahanben, odlétá z české domoviny zpět na svoji smradlavou farmu kdesi ve Smallvillu. Mezitím zamávám hulákajícímu davu a pronesu jedno heslo z kodexu Bratrstva. „Já, Lukín, nejchrabřejší z nejchrabřejších, jsem tu vždy pro Vás!” Naposledy zamávám těm milým lidičkám, zavřu okno a po zbytek dne mám v plánu být pouze do sebe zahleděný.

Nikdy jsem nebyl na svůj úděl, jímž jsem obdarován, abych společně se svými chrabrými bratry pomáhal lidstvu žít zdravý život, tak pyšný jako právě dnes. V takových chvílích si uvědomuji, jak maličkaté Supermanovy činy jsou proti těm našim. Chce se mi skoro až dojetím plakat. Ale co, jen ať slzy tečou. Lidé milují citlivé hrdiny. Jsem za své bratry rád. O to víc, když si uvědomím, že to nejsou žádní Batmanovi poskoci v podobě zženštělého Robina a barbínaté Batgirl. U nás jsme všichni milí, usměvaví a komunikativní.

Noc se přiblížila, oči mé ztěžkly, je čas spát. Jsem ale rád. Za zítřejšího rozbřesku budou lidí díky našemu statečnému zachraňování zase o něco zdravější a odolnější.

Ach, sluneční paprsky se probouzejí k životu, nastal můj čas. Krásný den na záchranu lidských životů, už se těším. Beru si svůj nenápadný černý bágl, na svoji hruď navlékám kostýmek s logem chrabrých bratrů a s věčným úsměvem na tváří běžím do našeho spolku, kde se všichni láskyplně střetáváme a plánujeme strategické postupy pro nejlepší efektivitu našeho poslání.

Otáčivé dveře se otevírají, vcházím do budovy a stejně jako vždy mě i dnes jako první přivítá jedno z mnoha našich hesel „JSME ZDE PRO VÁS”. Zdravím své bratry mírným pokývnutím hlavy a vycházím po schodech do prvního patra přímo do převlékárny hrdinů, jak jsem ji skromně nazval. Nastal můj čas, jdu zachraňovat lidské životy. Z batohu vyndavám svoji milovanou placku s mojí doprovodnou hymnou. Vkládám ji do přehrávače a jde se na věc.

„Dělej Lukáši, už je napadla! Musíme je zachránit!” Volá na mě vyplašený Pavel, kterému se nedaří vyhrávat. Bleskurychle běžím na plac, sundavám svoji mikinu a nechávám plně rozzářit svůj kostým. Zářící bílé S, na ručně tkané rudě červené bavlně, zdobí moji hruď. Je na ni i písmenko P, dokonce i písmenko A. Nechybí ani R. Je to SPAR... INTERSPAR. Unikátní háv Bratrstva chrabrých bratrů z obchodního řetězce, na němž se navíc honosí znak zelené jedle. To jsme my, hrdinové s prodavačským duchem a výřečným jazykem. Jakmile dorazím na prodejní plochu, už vidím nepřítele. Plíseň napadla keříčková rajčata snažící se rozšířit na ty další, lahodně čerstvá. „Zatracená mrcha!” Zamumlám si pod svůj huňatý vous a jsem připraven spasit svět. Čapám po krabici, v níž tomata odpočívají, a oběma rukama hledám ty plesnivé ďábly. Mám je, dvě plesnivá rajčátka. Všechny zdravé přendavám do jiné krabice a utíkám je omýt. Paráda. Celá padesátka zachráněna, ale dvě to odnesla. Ani ti největší hrdinové nezachrání vše. Bohužel. Nicméně si vždy oddychnu a mé srdce pookřeje v momentě, když si uvědomím, že vlastně ty nalezené plesnivé mrchy, které odstraňujeme a likvidujeme, čímž ochraňujeme ty zdravé před jistou zkázou, zajistí kvalitu a čerstvost dodávaného sortimentu ovoce a zeleniny pro všechny ty dobré lidičky. A o tom to celé je. Hrdinství Bratrstva prodavačů z Intersparu, těch chrabrých z nejchrabřejších, zachraňuje lidi před škodlivinami a do jejich těl dostává plnou dávku vitamínů, minerálů a vlákniny. Tisíc kusů ovoce a zeleniny prodaných za jeden den zajistí zdravý život tisícovce lidí. Uznejte, takovému hrdinství se nevyrovnají žádné akční kousky těch směšných šašků v kostýmech Batmana a Supermana. Kdykoli budete potřebovat skutečné hrdiny, čili nás, nerozsvěcujte na noční oblohu reflektory se znakem netopýra, rozsvěcujte reflektory se znakem jedle.