
OHODNOŤTE ČLÁNEK
Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Dnes je 17.5.2012 | svátek má Aneta | právě hraje 85 hráčů (GamePark hry: 0, Online hry: 70, Flash hry: 15) | celkový počet registrací: 1 263 988

ČAS - luxusní statek moderní doby
Čas utíká a my prcháme společně s ním. Propadli jsme šílenému tempu, žijeme a konzumujeme jako o závod. Za nejdůležitější faktor konkurenceschopnosti se v ekonomice považuje rychlost a možnost dalšího zrychlování, což je zvláště patrné v mikroelektronice. Valí se na nás nové a nové informace, ve stále kratších intervalech zaplavují trhy výrobky nové generace a nahrazují ty předchozí.
Kolotoč se točí stále rychleji a přitom se nelze vyhnout tomu, aby občas nezaostala kvalita za kvantitou. Automobilky tak znovu a znovu nákladně stahují své vozy z prodeje, protože nebyly zpracovány dostatečně kvalitně.
Stále nové modely
"Hodně času a peněz by se ušetřilo, kdyby podniky uměly počkat," upozorňuje mnichovský badatel Karlheinz A. Geisler, zabývající se zkoumáním času. Je špatné, když firmy v neustálém chvatu předhánějí samy sebe a jejich nové modely pak vedle těch nejnovějších působí zastarale. Občas se stává, že zákazníci vynechají celou jednu generaci výrobků, aby prostě ušetřili čas, který by jim zabralo čtení nových návodů k použití.
O tom, jak k tomu došlo, se poprvé rozepsal německý spisovatel Hans Magnus Enzensberger ve své eseji Reminiscence na přebytek: "Čas, nejdůležitější ze všech luxusních statků. Je ironií osudu, že právě funkcionářské elity nejméně ze všech svobodně disponují časem vlastního života. Není to ovšem v prvé řadě otázka kvantity, ačkoliv mnozí zástupci této vrstvy pracují až osmdesát hodin týdně; mnohem více je zotročují jejich různé závislosti. Očekává se od nich, že budou kdykoliv k zastižení a na povel stát v pohotovosti. Kromě toho jsou vázáni na svůj termínový kalendář, který mají rozplánovaný na léta dopředu."
Luxus jménem čas si zpravidla vůbec nedopřáváme - ke škodě člověka i přírody. Pracovní komise "Ochrana člověka a životního prostředí", působící v rámci 12. a 13. zasedání německého Spolkového sněmu, upozorňuje na to, že při zásazích do přírody mají být lidská časová měřítka sladěna s přírodními a že je například třeba brát zřetel na to, jak dlouhé jsou intervaly rozkladu odpadů a kolik času potřebuje ekosystém k regeneraci.
Stres jako módní droga a stavovský symbol dosloužil, ale nedošlo k tomu až po krachu ekonomického směru zvaného New Economy. Podle novějších průzkumů veřejného mínění se téměř polovina Němců cítí být ohrožena zrychlováním života, zvláště přívalem informací, zprostředkovávaným televizí a internetovou sítí. Takže není divu, že právě dnes, v časech elektronické pošty a zpráv SMS, se dočkal znovuzrození rukou psaný dopis.
Shon a horečnaté přesuny na burze. Spekulace s fiktivním kapitálem jsou na burzách důležitější než vytváření skutečných hodnot. Aby koncerny držely krok s dobou, musejí zrychlovat svůj růst.
Užívat čas
Mezi lidmi poslední dobou vzrůstá touha po něčem opravdovém. U obyvatel velkoměst se například těší stále větší oblibě regionální selské trhy. Expanduje hnutí "slow food", které vzniklo v osmdesátých letech minulého století v Itálii jako reakce na všudypřítomné podniky rychlého stravování "fast food". Pod logem šneka sdružuje gurmány a kritiky globalizace, kteří si chtějí zcela vědomě a beze spěchu užívat času. Z hnutí "slow food" vzešel svazek měst "Cittaslow", založený roku 1999. Doslovný překlad by sice zněl "pomalé město", ale německá koordinátorka hnutí Manuela Silliusová z Norimberka jej vysvětluje takto: "Myslí se tím města, kde stojí za to žít." Svazek měst "Cittaslow" se orientuje na místa s méně než 50 000 obyvateli. Členem sdružení, které mezitím zahrnuje už 80 měst v Itálii, se stal i francký Hersbruck a hodlá jej následovat také Waldkirch v jižním Bádensku a bavorský Schwarzenbruck.
Vyšší kvalita života je také cílem agentury zvané "Zeitbüro" (tedy Kancelář času) v brémské městské čtvrti Vegesack. Tato agentura se stará o smysluplnou koordinaci časových nároků různých činností v každodenním životě. Její zaměstnankyně Gisela Hülsbergenová vysvětluje: "Chceme redukovat časové ztráty a tak získávat čas. Chceme odstranit ze života shon a stres a uvolnit tak místo času na sebe." Agentura "Zeitbüro" zorganizovala například burzu mobility, jejímž prostřednictvím se občané, spolky a dopravní podniky snaží lépe skloubit vlaková spojení.
Pánem svého času. Ve venkovských společenstvích si ještě život udržel jiný rytmus. Tento řecký venkovan nedělá velký rozdíl mezi prací a volnem, odpočívá, kdy se mu zachce.
K nedobrovolnému zpomalení dnes dochází na mnoha silnicích. Dopravní zácpy se staly téměř každodenní záležitostí a společnost, navyklá na provoz nonstop, je najednou nucena se zastavit, což je však v tomto případě velmi stresující a neproduktivní.
Efektivní nemusí být vždy to, co je na první pohled rychlé, konstatuje Karlheinz A. Geisler, nýbrž to, "co šetří člověka i přírodu, co ulehčuje a podporuje sociální vztahy". Rychlost jako faktor konkurenceschopnosti se už dnes nenosí. Pěkné ponaučení v tomto duchu obsahuje bajka o zajíci a ježkovi, kteří se vsadili, kdo rychleji proběhne brázdou. Zajíc byl sice rychlý, ale při úprku z jednoho konce brázdy na druhý a zpátky se nakonec uštval k smrti. Ježek, který se se zajícem v rychlosti měřit nemohl, zůstal sedět na kraji a na druhý konec poslal "paní ježkovou". Na obou koncích brázdy tak zajíce vždy očekával ježek jako vítěz.
V poslední době se vedle seminářů na téma, jak si rozvrhnout čas, nabízejí také akce pro všechny ty, kdo jsou v nebezpečí, že jim stres podlomí zdraví. Účastníci mají předepsanou radikální kůru v podobě tří dnů pomalosti, během nichž provádějí v rámci meditativních cvičení určité každodenní sledy pohybů ve zpomaleném tempu.
Člověka žene shon a
časová tíseň. Časovou tíseň si zaviňujeme sami, protože jsme ztratili smysl pro správné rozvržení času a neodhadneme své možnosti a protože jsme se odnaučili říkat "ne".
Respektovat specifika
Vědec Fritz Reheis obviňuje ve své knize "Kreativita pomalosti" kapitalistický hospodářský systém z toho, že svou racionalitou ovládá stále více oblastí života. Je to však racionalita na hony vzdálená tomu, co je skutečně rozumné, a tak velmi zásadním způsobem zatěžuje ekologické systémy. Ve své knize píše: "Systémy mají vlastní časy. Vlastní čas systému je doba, jež uplyne, než nějaký systém po narušení vnějším zásahem znovu vlastními silami nabude rovnováhy." K zatíženým ekologickým systémům nepatří jen přirozené životní prostředí. Také lidské tělo se jako ekologický systém může vyvíjet jen tehdy, pokud respektujeme jeho specifika: "Vysoké procento havárií způsobených lidmi pracujícími na směny mluví v tomto směru za vše."
Nastane boj rozdílných kultur?
Odborník na problematiku komunikace Peter Glotz se obává "boje mezi urychlováním a zpomalováním", tedy vlastně mezi dvěma třetinami společnosti, jejichž špičku tvoří zpracovatelé informací, a jejích zbytkem, kteří tvoří lidé neschopní konkurence, nezaměstnaní a dobrovolní outsideři. Tento boj je podle rakouského filozofa Petera Heintela už v plném proudu: "Kdo je trochu pomalejší a neovládá nové technologie, je už považován za handicapovaného."
Milan Kundera v jedné ze svých novějších knih, nazvané "Pomalost" (1995), shrnuje: "Naše epocha se upsala ďáblu rychlosti, a proto tak rychle zapomíná na sebe samu."
ANKETA
Celkem: 118 hlasů
V této anketě jste již hlasovali.
Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.
OHODNOŤTE ČLÁNEK
Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnoceníPOSLEDNÍ KOMENTÁŘE
Celkem komentářů: 13 *kovboj*adam* ![]()
![]()
![]()
![]()
12.02.10, 13:27
1. dobre
stale studuji vysokoskolak:) a ty mas moc peknej clanek to jen tak mimo
Sub-Zero ![]()
![]()
![]()
12.02.10, 14:40
2. K anketě:
bakalář není vysokoškolák?
0gh6O0st6... ![]()
![]()
![]()
12.02.10, 14:44
3. no
bakalář je nedodělaná si myslím
jinak je to celkem slušný![]()
-Mates- ![]()
![]()
![]()
12.02.10, 14:59
4. re
bakalář se většinou studuje 3-4 roky, potom se studuje magisterské studium 2 i víc let, záleží na oboru. to jsou ty přípony Mgr., Ing. atd... Potom se jestě může studovat doktorské studium. To jsou doktoři a docenti. ;-)
Vše tohle se studuje na vejšce..
Paulinho_drží_bobříka_mlčení 12.02.10, 16:23
6. chytráci
Ale SubZero, nebo který admin to vůbec psal, má pravdu. Bakalář je taky vysokoškolák a uiogh nemá pravdu, že nedodělaný.
Prostě bakalář je základ na vysoké a bonus je mgr, ing a extra bonus je PhD.:-D
MajkTom 12.02.10, 18:23
7. RE2
Bakalář je dle mého názoru vysokoškolák na poloviční úrovni... ale i tak jsem rád (nic ve zlým), že se toho někdo chytil..
Sub-Zero ![]()
![]()
![]()
12.02.10, 18:41
8. MajkTom:
Bc. je vysokoškolský titul jako každý jiný. S tím rozdílem, že se studuje zpravidla 3 roky, oproti Mgr. a Ing, což, a to chápu, staví tyto pětileté obory do trošku prestižnější pozice. Ony tedy prestižnější jsou, ale je nesprávné napsat, že Bc. není vysokoškolský titul
Prokop2000 ![]()
![]()
![]()
![]()
12.02.10, 18:48
9. good
Tvúj článek je nadprúmněrný, ostatně jako vždy. Ale neseděla ti více ta historie? Jednoznačně 5*.
MajkTom 13.02.10, 10:02
10. RE8
OK..souhlasím...
Marty0007 ![]()
![]()
![]()
![]()
13.02.10, 14:51
11. 5
pěkné
Anadel ![]()
![]()
![]()
![]()
13.02.10, 15:35
12. :)
mě to teda nadchlo, je to pěkně pojaté a ještě k tomu ty nadpisy <3
downer666 ![]()
![]()
![]()
13.02.10, 21:31
13. K té anketě, je nepřesná, chybí tam vzdělání...
...vyšší odborné (titul DiS.) a potom bakalářské je přeci už vysokoškolské vzdělání. Pokud chceš rozlišovat vysokoškolské vzdělání, pak tedy na bakalářské (Bc.) a magisterské (Mgr., Ing.)
Saero ![]()
![]()
![]()
15.02.10, 11:31
14. studuji
pořád studuji ale tenhle článek se mi líbil

REDAKCE BLOGU
Celkem redaktorů: 1