Call of Duty: Modern Warfare 3 - recenze singleplayeru

Tak jako každý rok na začátku listopadu, ani letos jsme nemohli přijít o další z nekonečné řady pokračování jedné z nejúspěšnějších herní sérií v historii. Jenže tentokrát to s pokračováním bylo pěkně nahnuté. Odchod dvou duševních otců série z vývojářského týmu Infinity Ward, a následný odchod mnoha dalších zkušených tvůrců. Activision jakožto mecenáš a distributor nakonec k vývoji hry přibral další tým a to Sledgehammer Games, kteří sice měli pár her již za sebou, ale rozhodně nebyli tak zkušení a vyzrálí, jako původní tým. Podařilo se jim nakonec dílo pořádně dotáhnout do konce?

Tento rok to je navíc ještě o to zajímavější, že do boje proti Call of Duty se vrhla i Electronic Arts a pár týdnů před vydáním Modern Warfare 3 přišla s pokračováním další skvělé herní série – Battlefield 3. Jak jistě víte, u nás hra dostala skvělých 90% a nastavila tak laťku hodně vysoko. Sám jsem Battlefield 3 těsně po vydání také vyzkoušel, a i když zrovna předchozí hry z této série nepatřily k mým nejoblíbenějším, singleplayer jsem dohrál takřka jedním dechem. Nevyhnu se proto srovnání, ale předpokládám, že právě to vás bude také zajímat. Hned na začátek musím říct, že je až podivné, kolik společného toho obě hry mají. Na jednu stranu je zřejmé, že Battlefield 3 se sérii CoD silně inspiroval, jenže obě hry v sobě mají i několik prvků, které jsme ještě jinde neviděli, a přitom jsou téměř totožné. Náhoda, nebo v herním průmyslu existuje také silná průmyslová špionáž?

Ale o tom až v průběhu povídání, pojďme se věnovat samotné hře. Čím je v posledních letech série CoD pověstná, jsou vyumělkované situace, které si doslova zahrávají s patosem. Jistě si vzpomenete na jeden z posledních konců hry, kdy nad vašimi hlavami prolétávali helikoptéry, stíhačky, a mávalo se americkými vlajkami jako o život. V Modern Warfare 3 si podobných momentů užijete do sytosti. Hned od prvních vteřin hry je vidět, že si někdo dal ohromnou práci s tím, abyste měli pořád na co koukat. Padající stěny, kdykoliv odněkud vylezete, musí nad vaší hlavou proletět minimálně 2 helikoptéry, to vše vytváří obraz, který sice nemůžeme srovnávat se skutečností, ale skvěle to vypadá a podtrhuje to celkovou atmosféru.

Co ovšem Modern Warfare 3 málem sráží na kolena je zastaralý engine. Je sice úchvatné, co všechno z něj ještě autoři dokážou vydřenit, pokud jste ovšem hráli zmíněný Battefield 3, je vám okamžitě jasné, kdo v tomto souboji jasně zvítězil. Call of Duty se jasně drží zajetých kolejí a ani na okamžik vás nechce pustit kamkoliv jinam. Skvěle je to vidět třeba při bojích v operačním centru – obří místnosti plné počítačů a velkých obrazovek. Zatímco v BF3 se místností můžete probojovat, jak je vám libo – obejít to zleva, zprava, nebo to zkusit rovně - v MW3 máte přesně vymezenou cestu, kudy místností projdete, tečka. Je zkrátka vidět, že tvůrci se až moc snažili o to, nenechat vás sejít z cesty a pořád vás hnát jedním směrem rychle kupředu. Jenže jak je vidět, ono to jde udělat i jinak a lépe.

Obě hry využívají k vyprávění příběhu podobného fíglu, či chcete-li podvodu. Prožijete na vlastní kůži několik příběhů v roli několika různých vojáků. A to po celém světě, jak v Americe – New Yorku, Chicagu, tak třeba v Indii nebo na našem kontinentu v Londýně – ale hlavně, na konci hry se přesunete do Prahy a na jeden vymyšlený středověký hrad. Ve hře narazíte i na spoustu českých jmen, protože stěžejním tématem je boj proti ruské okupaci po celém světě, takže budete mít i mnoho českých spolubojovníků. Je to zvláštní vidět ve hře jako je Call of Duty jména vojáků jako Moravec, Pribyl apod. A je zároveň trochu zvláštní, že zrovna tohoto nevyužil nás distributor. Zřejmě předpokládá, že má Call of Duty takové jméno a pověst, že není žádná speciální propagace potřeba.

MW3 samotná ovšem trochu trpí na svou oblíbenost, respektive snahu tvůrců (či spíše hlavního distributora) umožnit hrát hru naprosto všem. Co mě tedy čas od času docela silně štvalo je absolutní vedení hráče za ručičku, aby naprosto přesně věděl, co zrovna v tu chvíli má udělat, kam má střílet a co naopak dělat nemá. Jeden příklad za všechny: postupujete ulicí, když v tom přiletí bojový vrtulník a začne kropit vaše jednotky. Co uděláte? No zřejmě po něm začnete pálit ze samopalu, který máte zrovna v ruce, že ano? Jenže pokud to zkusíte, hra vám přes celou obrazovku obrovským nápisem oznámí, že touhle zbraní vrtulník nesestřelíte. Chápu, že pro úplné nováčky, nebo někoho kdo nemá s hrami moc zkušeností bude právě tohle naprosto skvělé, mně to ovšem obtěžovalo.

Na druhou stranu, zážitku jaký vám MW3 připraví, se nemůže vyrovnat žádná jiná střílečka. Není to ani tak dojem, že jste opravdu na bojišti, tam exceluje jiná hra, (hádejte která :), ale čistou zábavou a neuvěřitelným děním všeho, co se kolem vás děje. Samozřejmě musíte v tu chvíli zapomenout, že něco takového se ve skutečnosti asi nikdy nestane a že jsou vám servírovány jen ty nejlepší střípky ze života vojáka, které vás mají především zabavit nebo dojmout. Jenže tady si snad nehrajeme na skutečnost, ale jde o to si zahrát dobrou hru a skvěle se u toho pobavit. Stále mám pocit, že na to někteří hráči rádi zapomínají. Já se u hraní bavil velmi dobře. A není to jenom vygradovanou atmosférou. Jak už bylo zmíněno, v podstatě ani na vteřinku nemáte šanci si vydechnout. Hratelnost je tak prošpikovaná vším možným, že když "jen" střílíte 5 minut na ulici, už máte pocit, že se moc dlouho nic nedělo.

Bohužel hra se poměrně často sama vykrádá a používá situace a mechanizmy dobře známé z minulých dílů. Možná to ani nevnímáte, ale Call of Duty hry dříve opravdu byly inovační, které se spousta ostatních snaží kopírovat. Ostatně dobře vidět to bylo i v BF3, kdy některé situace jakoby z CoD vypadly. Sice i tentokrát si pro nás autoři v MW3 nachystali několik dech beroucích momentů, ale i když jsou zpracovány na jedničku, buďto už jste je někdy viděli nebo jsou jen pozměněním dříve viděného. Najde se ovšem i několik zcela nových, snad neprozradím moc z děje, když jako příklad uvedu boj na palubě padajícího dopravního letadla, takže na několik chvil se musíte pohybovat ve stavu beztíže. Skvělá je i destrukce budovy, kdy před vás spadne doslova celý činžák (a znova můžete hádat, kde jsme to před pár týdny už viděli). Abych to zkrátil, mám ze hry neblahý pocit, že už přináší máloco nového a žije jen ze své bohaté minulosti, což je docela škoda.

Už na začátku jsem psal, že je na hře vidět letitý engine. Nejčastěji jeho slabiny pocítíte při nějaké nestandardní situaci, třeba při divoké jízdě džípem v metru. Jak poznamenala přítelkyně, která mi při hraní koukala přes rameno: „to má zrychlení jak v Cernu“, takže jízda metrem je všechno, jen ne přirozená. Stejně jako v BF3, vsadili i tady autoři na hrané pasáže, kdy postava sama i několik desítek vteřin dělá složitější činnosti a vy jste přitom jen němým divákem. Nevadilo mi to, protože to opět podtrhuje dojem ze hry. V obou hrách jsou potom bojové části muže proti muži, kdy musíte mačkat určené tlačítko, jinak se souboj neúspěšně ukončí a musíte ho absolvovat znova. V BF3 jich bylo podstatně více, ale i díky pokročilejšímu enginu byly lépe zpracované a koukalo se na ně líp. Slabší engine v MW3 sebou ovšem nese i jedno výrazné pozitivum a to jsou pohodové nároky na výkon počítače. Na již postarší GeForce 275 jsem bez problému dosahoval kolem 80-90 snímků za vteřinu a jen při těch nejnáročnějších scénách tento počet klesal k hodnotě 30 snímků.

Každého jistě zajímá, která hra je teda lepší, Battlefied 3 nebo Modern Warfare 3? Na tuto otázku není úplně lehké odpovědět. Každá z těch her je totiž jiná. Pokud hledáte velkolepou a přímočarou zábavu se spoustou super momentů, budete víc nadšení z MW3, pokud máte radši otevřenější hraní, které nabídne lepší simulaci skutečného bojiště, zřejmě se vám bude víc líbit BF3. Jak ukazují první zveřejněná čísla z prodejů, většině hráčů se líbí spíše první model, protože MW3 je nejprodávanější hrou celé série a jen několik hodin po vydání si ji domů odneslo neuvěřitelných 6,5 milionu hráčů. My ovšem nehodnotíme podle prodejnosti, ale podle toho, jak se nám hra líbila. A protože Battlefield 3 si od nás odnesl krásných 90% a mě osobně se hrál a líbil o krapítek víc, naše hodnocení Call of Duty: Modern Warfare 3 je 88 %. Rozhodně si ale myslím, že uniknout by vám neměla ani jedna z her, stojí to za to.

Jako už tradičně pro vás připravíme i samostatnou recenzi multiplayeru, který je pro důkladné zhodnocení potřeba hrát víc než jen 6 hodin, což je doba, za kterou singleplayer dohrajete. A to nejlepší nakonec - MW3 bude na GameParku!