Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Call of Duty dnes zná každý hráč. Co se ale dělo tehdy před léty, když CoD přišlo do české republiky? Jak vznikala komunita, jak to bylo s pokračováními a co na to všechno dnes říká devítka součastných adminů? Vítejte v dnešním mega článku...
Call of Duty. Herní série, která se pomalu a jistě z neznámé hry vyšplhala až na výsluní a v dnešní době ji zná téměř každý, kdo se jen trochu zajímá o hry. Protože na GameParku každý den přibývá několik nových hráčů této série, rozhodli jsme se připomenout, jak to tehdy vlastně všechno začalo. Co předcházelo tomu, než hra vyšla a jak si postupně získávala přízeň hráčů? Co se dělo, když na svět přicházely pokračování? A zkusíme si tipnout, kam se celá série CoD nakonec dostane. Popsat to vše čistě statisticky by ovšem bylo docela nudné čtení, takže vše bude hustě doplněno osobním vzpomínáním, protože jsem byl u samého příchodu CoD na svět. To vše bude uzavřeno vzpomínkami několika adminů, kteří se svěří s tím, jak jim CoD změnilo a stále mění život. Věřim, že se nejen noví hráči rádi dozví, jak to celé začalo, ale i ti starší si rádi zavzpomínají. Let's go back...


Vše začalo před pouhými třemi roky, v listopadu 2003. Ano opravdu je to tak, tehdy se na pultech obchodů objevil první díl Call of Duty. Proč tuto skutečnost tolik zdůrazňuji? Nesčetněkrát jsem se setkal s hráči, kteří tvrdili a byli schopní se desítky minut hádat o tom, že CoD hrají už minimálně 5-6 let. Svět v on-line prostředí zkrátka běží rychleji, než se na první pohled může zdát. Ale zpět ke startu CoD. Úplně první zmínka o tvorbě hry se objevila na jaře roku 2003. Vypustili ji vývojáři, kteří před tím, ještě pod názvem 2015, vytvořili známou střílečku Medal of Honor. Po jejím dokončení studio v podstatě kompletní sestavě opustili a založili nové s názvem Infinity Ward. To vše se událo v lednu 2002, kdy začaly první práce na CoD. Vývoj prvního dílu tak trval téměř 2 roky, přesněji 22 měsíců, přičemž další díl dokončili za přibližně stejnou dobu, tedy za 2 roky.


Už z letmých informací, které se v průběhu roku 2003 objevovaly, se o CoD začalo mluvit jako o velmi nadějné střílečce, která by mohla stanovit nový formát vzhledu her a úžasnou hratelnost. Na rozdíl od MoH:AA, kde hlavní hrdina v podstatě sám projde celou hru a sklátí k zemi stovky nepřátel, se CoD měl zaměřit na spolupráci v rámci jednotky. Námi ovládaný hrdina je jen jedno z koleček v soukolí války a sám v podstatě nemá šanci na úspěch. Tuto informaci poté potvrdilo i singleplayerové demo, které se objevilo 2 měsíce před vydáním hry a to v září 2003. Jeho vydání provázel menší rozruch, kdy se vydavatel – Activision rozhodl, že demo nabídne nejdřív jen předplatitelům jednoho amerického serveru, přičemž všem ostatním bude k dispozici až během týdne. To zvedlo vlnu nevole nejen z řad hráčů, ale i předních herních serverů, které zaslaly Activision otevřený dopis. V tom pohrozily případnou ignorací dema, tzn. že až by bylo demo uvolněno pro širokou veřejnost, na těch nejvýznamějších herních portálech by se neobjevilo. V Activisionu se toho evidentně zalekli, protože přehodnotili svůj postoj, demo vydali hned jako veřejné a dokonce ho uvolnili dříve (před víkendem), než bylo původně slíbeno. Kéž by to tak fungovalo i nadále, bohužel někteří vydavatelé by nejraději zpoplatnili i vzduch, který při hraní dýcháme, takže se zřejmě v budoucnosti dočkáme nejen demoverzí, za které budeme platit, ale třeba i zpoplatněných přídavků nebo opravných patchů.


Vraťme se k demu. To mezi hráči a novináři vyvolalo rozporuplné reakce. Jedni vychvalovali hratelnost do nebes, dokonce nechyběla prohlášení typu 10x lepší než Medal of Honor. Jiní byli zase velmi skeptičtí a poukazovali na přílišnou arkádovitost a linearitu. V každém případě patřil CoD mezi nejočekávanější hry roku 2003, i když v tu dobu jen málokdo tušil, vzhledem k absenci multiplayerového dema, že těch největších úspěchů se hra dočká na poli on-line bitev. Mě osobně v té době demo velmi zklamalo a to do té míry, že jsem v listopadu při vydání plné verze, vůbec neuvažoval o tom, že bych si hru mohl koupit. Přesvědčilo mě až špatně pojmenované a omylem stažené video, kde místo nejlepších fragů z CS 1.5, bylo několik minut z hraní pár CoD multiplayerových map. Zobrazená hratelnost mě na první pohled uchvátila, video jsem shlédnul ještě několikrát a ještě ten den si objednal plnou verzi. Singleplayerová část hry, kterou jsem si sice za pár měsíců zahrál, u mě byla v tu chvíli zcela podružná, i když jak se nakonec ukázalo, je stejně kvalitní jako její on-line sourozenec. To ostatně potvrzují velmi vysoká hodnocení v recenzích. V mnoha významných herních webech a časopisech získalo CoD dokonce ocenění hra roku 2003.


A jak se tedy vlastně začínalo hrát v české republice? Několik prvních měsíců nějaká komunita v podstatě neexistovala. Sice existovaly nějaké české servery, ale ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Hrálo se tedy převážně v zahraničí, což jak uznáte prostě není ono. Po mnoha prosbách a urgencích od tehdejších hráčů, se blýsklo na lepší časy a na minulém projektu se konečně rozběhly první servery, které přilákaly první hráče. Tím dnem D, kdy se tak stalo, byl 25 březen 2004. Několik prvních dnů a týdnů byl počet hráčů žalostně malý, ve špičce několik desítek (tedy asi tolik, kolik dnes hraje nad ránem CoD2 :). Tento stav ovšem nevydržel dlouho a v podstatě každý den přibylo několik nových hráčů. Tak se stalo to, co si v té době nedokázal nikdo představit (nezapomínejme, že tehdy velmi populární Counter-Strike hrálo ve špičce max. 200 lidí). Dne 10.1.2005 přesáhl počet hráčů součastně hrajících CoD sérii 1000 lidí. V té době už byla na světě i štědře dotovaná liga a zkrátka se rozjelo to, o čem řady starších hráčů jen snily. Ti součastní to berou už jako samozřejmost. V té době už bylo CoD daleko nejpopulárnější hrou v české republice a do té doby vedoucí Counter-Strike, byl co do počtu hráčů nenávratně odsunut do pozadí.


Jak to s Call of Duty v české republice pokračovalo dál už zažíváme každý den na vlastní kůži. Po příchodu plnohodnotného pokračování – Call of Duty 2, začal postupný odliv hráčů a dá se říct, že téměř ¾ jich přešlo úplně. CoD má stále ještě stabilní komunitu, čítající několik stovek hráčů, ale hlavní slovo už má bez pochyb za sebou. O tom koneckonců svědčí i přechod hlavního partnera GameParku – společnosti INTEL na sponzorování CoD2 ligy.


Call of Duty: United Offensive
Ohromující úspěch CoD vyústil v jediném logickém závěru. Po 10 měsících se objevilo pokračování ve formě datadisku pod názvem United Offensive. Ten vytvořili jiní, ale neméně známí vývojáři z Gray Matter Interactive Studios. UO se od prvního dílu zase tolik nelišilo, hlavně co se týká grafiky a výborné hratelnosti. K nejdůležitějším vylepšením jistě patří přidání vozidel, včetně těžkopádných tanků, které dodalo hře úplně nový rozměr. Díky tomu přibyly i pěšákům zbraně "hromadného" ničení, takže kromě kulometů, které jsou i na džípu, zde najdeme těžkotonážní děla. Díky nim je i obyčejný voják smrtící pohromou pro sebesilnější tank. Do výbavy pak pěšáci, kromě rychlopalných pušek dostali i trhavinu, kouřový granát a možnost sprintovat, což zajímavým způsobem mění styl hry. Za zmínku stojí i systém povyšování, který zásadním způsobem ovlivňuje bohatost výbavy po respawnu. V modech dostala hra konečně do vínku velmi oblíbený Capture the Flag (boje o vlajku), který v prvním dílu citelně chybí. Za zmínku stojí i další mody, které vychází hlavně z možností velkých map a bojové techniky.



Vzhledem k výše jmenovanému je jasné, že zajímavých vylepšení je více než dost. Proto je zajímavé, že UO nikdy nedosáhlo na populárnost CoD a navždy zůstalo schováno v jeho stínu. Jestli to bylo tím, že změn v hratelnosti a stylu hry nebylo zase tolik nebo se hra díky technice a kouřákům stala složitější a náročnější na „přemýšlení“? Nebo snad byla na vině obrovská náročnost hry na server, díky čemuž mělo UO již od začátku daleko méně místností k dispozici? Těžko říct, který důvod je tím správným. Jedno je jisté: UO si nikdy nevyšlapalo cestu k srdcím hráčů, tak jako to dokázal CoD a CoD2 a na této skutečnosti se už nic nezmění. Je to škoda, protože jde o stejně kvalitní hru, jako v případě obou jmenovaných. Pokud budete mít chuť vyzkoušet něco trochu jiného, rozhodně UO otestujte, myslím že nebudete litovat. O tom by vás nakonec mohl přesvědčit i podrobnější článek, proč si zahrát právě UO!


Call of Duty 2
Rok od vydání datadisku utekl jako voda a začalo se blížit vydání plnohodnotného pokračování. Pravý poprask způsobilo vydání dema, které se objevilo, stejně jako demo Call of Duty v září, ale roku 2005. Zřejmě aby Activision dostál své pověsti, vypustil hratelnou singleplayerovou ukázku zcela nečekaně a to přesně o půlnoci středoevropského času, takže většina nadržených hráčů skřípěla během dopoledne ve škole či v práci zuby. To pokračovalo i odpoledne, tentokrát se skřípění zubů ozývalo při čekání, kdy už se ten 650MB macek konečně stáhne. Demo bylo pro hodně hráčů zklamáním, hlavně svou délkou, protože se dalo v pohodě dohrát za méně než 10 minut. Rozhořčení vzbudil i herní styl, DX9 grafika, házení granátů přes tlačítko, vyloučení pistolky jako samostatné hlavní zbraně a další maličkosti. Zkrátka skalní hráči, kteří si zvykli na specifické ovládání a styl hraní se zdáli být okradeni a necítili se v novém díle „jako doma“, což jim do té doby hra poskytovala. To se nezměnilo ani u plné verze, která se kromě nepřítomnosti jakékoliv ochrany proti cheatrům, vyznačovala i nepříjemnou sbírkou bugů.



Ode dne vydání už uběhlo několik měsíců a slibovaný a odkládaný patch, který by vyřešil ty nejožehavější problémy se stále neobjevoval. I přesto jsme se rozhodli CoD2 nasadit na servery, což se nakonec ukázalo jako dobrá volba. Od prvotních začátků, kdy hrálo jen pár stovek hráčů, začala i komunita kolem CoD přicházet hře na chuť a pomalu opouštět staršího bratříčka. Obsazenost serverů od té doby stále stoupá a i dnes, téměř po roce od spuštění má vzrůstající tendenci. Jen škoda, že si většina hráčů vybrala místo upgradované a anticheatem střežené verze 1.3 tu první, která do dnes sklízí kritiku kvůli bugům a žádné ochraně před podvodníky. Osobně doufám, že se tato situace co nejdříve obrátí. Že si hráči uvědomí, že když investují hodiny a hodiny času do virtuální zábavy, zaslouží si to nejlepší a ne polotovar, i když je to bude něco málo stát.


Call of Duty 3 – console must die
Co se stane, když je nějaká hra velmi populární a získá jméno ostré jako břitva, se jasně ukázalo u třetího pokračování, které mají na svědomí opět jiní vývojáři a to Treyarch. To vyšlo jen a pouze na konzole, takže PCčkáři měli smůlu a mohli konzolistům jen závidět. CoD3 sklidil na konzolích zasloužený úspěch, je to v podstatě jedna z nejlepších her, které si na nich můžete zahrát. O to víc se hráči, kteří doma mají jen PC zdáli podvedení (už zase) a mnozí nemohli přijít Activisionu dlouho na jméno (už zase). Pojďme se na celou situaci podívat čistě nezaujatě a shrňme si dostupné informace. Možná se budete na celou záležitost dívat trochu jinak.


Za prvé: Trojka se od CoD2 zase tolik neliší. Dalo by se říct, že změn je stejně jako v případě CoD a United Offensive. Došlo k úpravám grafiky, přibylo ovládání vozidel, souboj muž proti muži na blízko apod. Ale ve své podstatě je změn tak málo, že kdyby hra vyšla na PC, nemohla by být novým – plnohodnotným dílem, ale jen datadiskem.
Za druhé: CoD3 vyvíjel opět jiný tým. Co to znamená? Odpověď je jednoduchá, že Infinity Ward (tvůrci CoD, CoD2) na dalším pokračování pracují již přes rok. Snad to znamená, že se dočkáme větších změn a CoD4 by mohla být „vymazlenější“ a vychytanější, než třeba CoD2.


Co z toho vyplývá? Nakonec je dobře, že CoD3 vyšel jen na konzole. Vývojáři zadali vývoj CoD3, který je v podstatě datadiskem CoD2, jinému studiu a sami dál pracovali na plnohodnotném pokračování. To, že se hra jmenuje Call of Duty 3 je vlastně jen marketingovým tahem, protože známý název hry znamená automaticky daleko vyšší prodeje. (no dobře, nějak se musíme utišit, že to nemůžeme hrát, my chceme CoD3!!!! :-)



A co bude dál?
Podívali jsme se do historie, zavzpomínali jsme na staré doby a je nejvyšší čas, nahlédnout do budoucnosti. Co nás čeká a nemine? Bohužel informace o dalším pokračování s číslovkou 4 jsou zatím velmi mlhavé. Na veřejnost prosáklo, že další díl už nemá být z druhé světové války, ale přesune se do nějakého moderního konfliktu. Tuto informaci berte jako nepodloženou, vše může být nakonec úplně jinak. Vývojáři totiž zatím nic takového nepotvrdili, dokonce není na světě ani jeden screen, takže těžko usuzovat, co na nás vlastně čeká. Pokud bude CoD4 opravdu z moderní války, dovolím si tvrdit, že už to nebude to CoD, jak ho známe. Přece jen ta druhá světová dává celé sérii punc výjimečnosti, i když si dokážu představit, že bitvy ze součastnosti, ovšem ve stylu a s hratelností CoD, můžou být opravdu velká zábava. Teda aspoň než si na to zase zvykneme (už zase :D).

Zkusme teď odhadnout, jak bude vydání CoD4 probíhat. Vzhledem k tomu, že u všech dosud vydaných dílu jsou stále stejné indicie, je docela velká pravděpodobnost, že se v prognóze trefím:
- prvního odhalení včetně obrázků se dočkáme někdy koncem jara
- dočkáme se řady fantastických obrázků a videý, které vyhypují hru do výšin
- demo vyjde v září 2007 a bude pouze singleplayerové
- plná hra se ukáže v říjnu nebo listopadu
- bude plná bugů a multiplayer bez anticheatu
- toho se dočkáme až v patchi, který se objeví za několik týdnů/měsíců

Věděli jste že…
...Call of Duty vytvořili ti stejní vývojáři co stáli za Medal of Honor?
...že tito vývojáři pak vytvořili "pouze" CoD2 a na CoD:UO a CoD3 se podílela jiná studia?
…i Call of Duty bylo z počátku bez anticheatu, který přinesl až po několika měsících patch 1.4?
…CoD:UO je na běh serveru několikanásobně náročnější, než ostatní díly?
…CoD a CoD2 multiplayer byl velmi úspěšný i ve světě a dlouhou dobu se jednalo o jedny ze tří nejhranějších her?
…CoD se téměř rok od vydání držel v prodejnosti do 10 místa?


Zajímá vás, co na CoD boom říkají zdejší admini? Jak prožívali začátky hraní a co si o CoD sérii myslí teď? Zeptal jsem se několika součastných adminů a zde jsou jejich názory. (pozn: oslovil jsem i dva bývalé adminy, kteří zažili úplný rozjezd CoD na GZ. Bohužel jeden z nich na mou žádost nereagoval a druhý už si z té doby nic nepamatuje).

Krusty
Začátek: Je to pro mě už hodně dávno, kdy jsem s Call of Duty začal. Pamatuju si, že tenkrát jsem seděl u PC, nudou si okusoval nehty a přemýšlel co vykutit. Tak nějak jsem začal prohrabávat CD s hrama a narazil na CoDéčko :). Tak jsem to šupl do mechaniky, nainstaloval a rozehrál si SP. Po několika hodinách hry mě napadlo, jak se hra hraje v MP. A tak jsem zapřemýšlel, kde by se to dalo, v té době pro mě byla jasná volba GameZone, která nebyla až tak moc známá a ani na ní nebylo tolik hráčů, co na nynějším projektu GamePark. Ve špičce bývalo na CoD max 150 až 200 lidí, což není velké číslo, ale na hraní to stačí.

Můj první OWNAGE: Asi každý začátečník sáhne nejdříve na rychlopalné kulomety, můj byl PPSH a první mapa mp_harbor. Pamatuju si na svůj zběsilý běh po schodišti nahoru se zmáčknutým fullauto a asi 9ti mrtvými nepřátely. Tahle situace mi prostě zůstala zarytá a od té doby jsem té hře propadl. Koupil jsem originálku a začal se té hře věnovat více.

Chování hráčů: Pamatuju si také dobu, kdy si hráči do hry přišli normálně zahrát, prohodit pár slov se známými. Ze začátku prostě nebylo tolik hulvátů, kterí se neuměli chovat, člověk dal omylem TK nebo udělal cokoli jiného a hned šlo vidět jak se omlouvá a ostatní to přijali bez větších problémů. Teď je to ve většine případů tak, že člověk něco omylem provede špatně a hned je nazván všemi možnými orgány a poté většinou následuje kick. I když i toto se docela zlepšilo od doby CoD2, které na sebe natáhlo nevychované děti (nekamenovat, tak to prostě je, ať chcete nebo ne). Do teď jsem opravdu nepochopil chování, které někteří předvádí, internetová anonymita jim zřejmě dodává na sebedůvěře a tak si dovolí vše, co by normálně člověku do očí neřekli.

Admin tým: V době, kdy jsem začínal hrát CoDa měl admin tým cca 3 lidi, kteří se o hru starali. Hl. admin byl Czerd, další z adminů byl tomo.m a pokud tam byl i někdo další tak se omlouvám, ale už si ho nepamatuju :).
To je asi vše z toho důležitějšího co považuju za dobré nezapomenout, teda aspoň pro mě, každý má jiné vzpomínky na začátek své hry a každý si vybaví něco jiného. Když tohle všechno dáme dohromady, máme z toho hezký příbeh. Pokud jsem na něco pozapoměl tak se omlouvám :).



Wreis
Moje začátky:
Gamezone a na Vietcongu maximálně 50-60 lidí. Na Call of Duty kolem 90-150. Tak jsem to zkusil nainstalovat a hned vlezl na TDM. Tehdy se hrála stabilně mapa Carentan a moje nejoblíbenější zbraň byla MP-40, se kterou jsem lovil thomsonáře. Během dvou týdnů jsem přišel i na to, že v této hře oproti Vietcongu dají využít výklony =_=. Call of Duty mne prostě uchvátilo. Po měsíci lítání pouze na TDM (na SaD hrálo maximálně 5-10 lidí) přišel první klan, koupě originálu a pak už to šlo velice rychle. Z hraní čistě pro zábavu se stalo hraní pro to něčeho dosáhnout. Komunita také byla podstatně jiná. Více tolerance a především normálního chování, což se s příchodem prvních soutěží jako byl invex a Intel liga velice rychle změnilo. Počet lidí obrovským způsobem narostl během 3/4 roku na více jak dva tisíce hráčů. S tím přišli i první problémy, jako bylo chování a hlavně cheating. Vlastně mohu říct, že při zapnutí anticheatu na Gamezone jsem byl, protože týden před tím jsem se stal adminem pubu. Co se týče rozvoje, tak obrovským krokem bylo otevření Intel ligy. Pak přirozeně několik dalších sezón této ligy a několik online a offline turnajů. Osobně si myslím, že Call of Duty rozvinulo online hraní v české republice více, než kterákoliv jiná hra.

Nesmím taky zapomenout na datadisk United Offensive, který přinesl hodně srandy, když se sešlo 10-12 lidí na teamspeaku a lovili jsme se po mapě s tankama či pancéřovkama. Mod CTF je hodně funny. Vlastně mohu říct, že zbraně z tohoto datadisku a vlastně i kadenci některých zbraní jako je MP-44, použili výrobci v druhém dílu.

Pokračování serie Call of Duty přineslo pro mne obrovské zklamání. Výrobci hru maximálně zjednodušili, takže získat nějaký skill dokázal hráč snad už po dvou týdnech hraní, oproti prvnímu dílu. Ale právě zjednodušení přineslo oblibu tomuto pokračování a proto počet hráčů prvního dílu klesá a druhého právě vzrůstá. Jak bude vypadat další pokračování, tentokrát čtvrté, které bude určené i pro pc si netroufám po druhém dílu říct. Snad výrobci nebudou mít snahu z toho udělat jednoduchou hru jako je díl druhý. Pokud bude stát za to, určitě to bude hra, kterou si rád zahraji.

Jak se mi změnil život? Hodně. Získal jsem mnoho přátel, které bych jinak nepoznal a ještě více nepřátel, poté co jsem začal dělat admina :D. Dalo by se říct, že se dostanete do jiného světa, kde se mluví jiným jazykem a jinak žije. Každopádně hraní mi přináší zábavu tak jako mnohým dalším, jinak by jsem to nedělal.



Cybopat
CoD jsem poprvé zaregistroval, když vydali in-game videa ze hry. V nich byly ukázané scény jak z filmu "Nepřítel před branami".
To mě zaujalo a proto jsem s netrpělivostí očekával vydání dema. Když vyšlo, nebylo cesty zpátky. Řekl jsem si tohle je hra, která bude po "Medalovi". Velmi dobře vyvážená hranice reality se zábavností a grafika, u které člověk nechápal, že to je pořád Q3 engine. Hlavně obsahoval anticheat a tak multiplayer, který mě hlavně zajímal, měl i na klanové úrovni zelenou.

Následoval datadisk, který není hoden tohoto označení. CoD: United Offensive by klidně mohl být hrou samostatnou.
Byl to krok velmi dobrým směrem a přidal CoD další rozměr. K tomu přispěly nejenom nové zbraně, textury, mapy, velice oblíbený mód CTF, ale hlavně technika. To mě uchvátilo. Člověk může tu hru hrát znovu a znovu a vždy dle nálady si vybrat "čím" bude dnes.

O to větší bylo zklamání posledního kousku pro PC - CoD2. V CoD:UO komunitě jsme všichni čekali logický krok. Pokračování tam kde série skončila a to na CoD:UO. Ale výsledek připomínal spíš jeden krok dopředu a dva zpátky. Demo bylo varováním, ale pořád jsme doufali. Pak přišel den "D" a moje tušení se stalo skutečností. CoD1 v novém kabátku + pár nepochopitelných změn. Nezachrání to ani grafika, která je samozřejmě pod DirectX 9 velice pěkná a má smysl si ji v singleplayeru vychutnat, ale v multiplayeru je nutno vidět a tak stejně všichni hrají pod DirectX 7.

Hraní CoD:UO mi samozřejmě bere to nejcenější co máme - čas. Na druhé straně jsem získal pár přátel se kterými se u toho bavím. Sice v poslední době je to spíše organizační záležitost, jako admin pro GP, ale kdyby mě to nebavilo, tak bych to určitě nedělal.




mcMike
Touto hrou jsem byl od počátku fascinován. Připadla mi úplně jiná, než zbytek herních počinů tohoto druhu. Svižná, přitom akční, prostě přesně to co jsem hledal. No a to jsem mluvil jen o single playeru, v tu chvíli, kdy jsem si “čichnul” k multiplayeru, byl se mnou ámen. Byla to pro mne čistá extáze, spoustu hodin jsem probděl u blikajícího monitoru. Zkrátka byl jsem hotovej. Ze dvojky až tak moc ne, trošku mne zklamala, ale i přesto mám obě hry v originálním provedení. U dalších dílů počítám s podobnou variantou. Aspoň tak mých pár kaček podpoří výrobce, aby nelamili a vyhnuli se nějakým těm bugům.

Život se mi změnil hodně. Skoro se mi obrátil naruby, seznámil jsem se se spoustou lidí, potkal hodně kamarádů a rozhodně mi cestu zkřížili lidi, kterých si vážím i docela solidní mentální případy. Dostal jsem post administrátora, s klanem jsme se vyšvihli celkem vysoko. Není to sice už hraní 4fun, ale i tak CoD1 hraji moc rád. Skvělým uvolněním a pohodou jsou noční mixy. I přesto není na RL. Tam sice nedám random HeadShot, ale zato si užiju jiné věci a můžu po sobě zanechat odkaz (chtěl jsem říct, že nebude hyperaktivní, ale i to občas u dětí stává.)

Jedničku hrát budu do té doby, dokud bude aspoň za něco stát. Moc mě mrzí, jak to dopadlo s celou podporou jedničky a netěším se na den, kdy tato hra “umře”, jakože teď se jaksi cuká v předsmrtelné křeči. A co se týká dalších dílů, koupím si je a uvidím. Snad čtverka bude o něčem a bude právoplatným nástupcem. Pokud se výrobci poučili ze svých chyb, tak si troufám říct, že to bude moje náhrada za jedničku.



Juress
Když vyšlo první Call of Duty, okamžitě jsem vyzkoušel singleplayer, protože jsem na tuto hru viděl první trailery a různé herní upoutávky. V té době to byla nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál, ale neberu v ohled multiplayer, jelikož jsem v té době ještě neměl internet. Singl jsem dohrál snad 20x na různé obtížnosti a pořád mě to bavilo. Multiplayer mi byl stále záhadou a tak jsme se to rozhodli s kámošema vyzkoušet po LANu. Vynikající hra, to byly slova po první mapě, kterou jsme s kámošema hráli a oni jen přikývli, šlo se na další mapu. Po obdržení internetového připojeni jsem samozřejmě okamžitě musel vyzkoušet CoD. Kamarád mi rovnou poradil starou gamezonu a že mám jít k ním do klanu, aniž bych to vůbec hrál. No řekl jsem si, alespoň poznám nové lidi a uvidím, jak to hrají. Mno a jak jinak, než toto odstartovalo 2 leté online hraní a snažení se být lepším.

Po těch letech hraní CoD pociťuji větší bystrost, rychlost a postřeh, ale nemá to jen kladné stránky. Křivé prsty, zhoršující se zrak a špatné držení těla. Bohužel toto si vyžádá hraní online her s vášní, jakou jsem to bral já. Neustále větší doba u počítače a větší závislost na PC. Potom kdo má platit ty účty za elektřinu co?

Od dob prvního CoD uplynulo pár slušných let a dostalo se nám také několika dalších pokračování této série. Ihned po příchodu CoD2 jsem přesedlal, jelikož už pro mě byla CoD1 ohraná, ačkoliv jsem věděl, že množství bugů nejspíš několikanásobně předčí cod1. Teď už mi leze na nervy i CoD2 a docela se těším na nové díly. CoD 3 bohužel vypustím a důvod je jasný. Docela mě mrzí, že nově připravovaný díl CoD série již nebude z druhé světové války, ale i tak se na něj těším a bude to určitě dobrá hra, ale autoři by si měli dát načas a pořádně hru dodělat.



Mattynka
Tuto hru jsem začala hrát před několika roky a jsem z ní od začátku, jak se říká, trochu mimo.
Nejdříve jsem začala singleplayerem a to byla taková menší předehra multiplayeru. Po dohrání singlu jsem si řekla, proč nezkusit i multiplayer a už bylo zaděláno, ta hra mě chytla natolik, že jsem u ní trávila několik hodin denně a dalo by se říct, že můj život dostal docela úplně jiný obrátky. Bylo to takové krásné a skvělé odreagování od normál života. Za celou tu dobu, co tuhle hru hraji, jsem poznala plno milých lidiček a i skvělých kamarádů, kteří propadli téhle hře stejně jako já a vychutnávali si jí, ale i na druhou stranu jsem poznala pár neandrtálských človíčků. Je to hra, která mě naprosto dostala a když vezmu jiné multiplayerové hry, které jsem zkusila, je CoD1 naprosto na prvním místě.

Byla jsem moc zvědavá na CoD2 a abych pravdu řekla, jsem moc zklamaná, co se týče singlu naprosto skvělé, ale multiplayer opravdu nic moc, takový bez šťávy a vůně, aspoň co se týče mého názoru, čekala jsem opravdu trochu víc. Snad se výrobci polepší a CoD4 bude opravdu dobrým nástupcem CoD1, jen mě mrzí, že tahle hra, tak nějak upadá a ztrácí podporu, dalo by se říci ze všech stran, proto doufám, že se čtverka opravdu povede, aby nahradila jedničku. Měla jsem možnost si zahrát i trojku, ale co si budem povídat, konsole je konsole a to snad mluví za vše, aspoň tedy pro mě, Proto jsem to po pár hodinkách vzdala.

U jedničky stále zůstávám, i když už u toho netrávím tolik času jako ze začátku, ale pořád se k ní ráda vracím a ráda si zahraji. Jen doufám, že bude tahle hra ještě nějakou dobu žít a bude patřit mezi stále oblíbené a že její nástupce bude opravdu za to stát.



f!rSt
Začátky Call of Duty, nádherné vzpomínky, hru jsem si přinesl od kámoše, nainstaloval a začal hrát singl. V té době jsem měl ještě ISDN a zkoušel hrát multiplayer, pingy 300, moc to hold nešlo, ale i tak jsem dokázal strávit to běhání na pubu s mp40/ppsh. Získal jsem stálý internet – v té době ne zcela obvyklá věc. Začínal jsem na mapě Harbor na serveru Meep.cz ( byl to server mého providera – tzv. měl sem ho přes cestu a scházeli se tam hráči z celé ČR). Pak se objevily i nové servery parba.cz a trubka, které fungují dodnes, tam jsem moc času nestrávil. V té době se začala rodit i CoD scéna na gamezone, čas postupoval dál, začal jsem zkoušet hraní v klanu, prázdniny (2004) jsem často strávil u CoD. Tehdy byla komunita velice přátelská, dá se říct, že se všichni hráči znali, v té době vzniknul i CoD klan eSuba, který je dnes velice úspěšný multiklan. Zhruba po roce hraní jsem se rozhodnul koupit originál kvůli hraní v klanu – tehdy ještě za 1500,- kč v deluxe verzi.

Po roce vyšel datadisk, očekával jsem více, zklamal mě, ale před pár měsíci jsem jej oprášil a zahrál si cup s klanem na GP, který jsme i vyhráli. Donedávna jsem hrál i UO v klanu, ale poslední dobou už na to bohužel není čas. Jsem toho názoru, že kdyby hráči UOčko zkusili, mnohým by se hra určitě líbila, jelikož spousta hráčů hru ani nehrála a jen ji odsuzuje díky názorům jiných. Po dalším roce vyšlo CoD2 – pro mě další propadák, důvody jsou vypsané i v článku. Hře stále nemůžu přijít na chuť díky velké jednoduchosti, což není fakt pro mě :). Stále se snažím hrát CoD a vyčkávat na příchod CoD4, které doufám bude více podobnější CoD, ikdyž bude nejspíše z nynější doby.

Admini: adminem sem víc jak rok, za tu dobu jsem stačil poznat spoustu skvělých lidí, které bych asi jinak nepoznal. Nejvíce z adminů mi ale zakotvil v paměti jeden z prvních adminů – tomo.m – člověk, který přeložil tutoriály na tvorbu map do Call of Duty do slovenštiny a ukázal tak lidem jak na to.

Špatně se mi píše, vzpomínky hodit na papír/monitor je mnohdy velice těžké, není nad osobní vyprávění všelijakých příhod, kterých si pamatuju velice mnoho, rád vzpomínám na začátky CoD v ČR a mého online hraní.



Alenka
Ačkoliv jsem si to zpočátku tak úplně nepřipouštěla, Call of Duty je a ještě minimálně na nějakou dobu bude „láskou mého života“ . Jednoduchá a vysoce zábavná hratelnost si mě získala během několika prvních hodin, před nimiž následovala instalace hry pro mě tehdy neznámého jména. Probíhající prázdninovou nudu tak prakticky okamžitě vystřídaly intenzivní boje o myš a klávesnici, přičemž jediným kompromisem se ukázalo ustavičné střídání před monitorem a to třeba i po pěti, deseti zabitích.

Každopádně jsem prozatím nelitovala dne, kdy jsem více-méně náhodou hru na disk nainstalovala. Jedním z hlavních důvodů pak jsou hráči, admini a další lidé kolem Gamezone respektive Gameparku se točící. Za těch několik měsíců či spíše let jsem poznala spoustu skvělých lidí, k nimž bych se normální „nepočítačovou“ formou dostala jen stěží. Řadu z nich samozřejmě díky celé řadě akcí znám osobně, což je pro mě asi jedno z největších pozitiv Call of Duty, Gameparku a hraní obecně.

Častým krokem pro lidi, které hra pohltila je post admina, k němuž jsem se dostala náhodou a rozhodně vděčím za trpělivost a shovívavost Krustymu, který měl se mnou za začátku opravdu pevné nervy. Že přijatý post admina neznamená jen příjemná privilegia, ale také otravování na ICQ, několik zpráv denně od zcela neznámých lidí a dotěrné otázky ve hře, jsem si zkrátka a dobře zpočátku neuvědomovala. A tak se není co divit že jsem stejně jako řada jiných uvažovala že s tím jednou pro vždy skončím, žel to není tak snadné ... :o). Navíc se měsíc od měsíce mění a mládne komunita, což s sebou nese ještě větší vlnu drzých, bezohledných a sprostých hráčů, kteří nejen že neberou ohledy na okolí, častokrát záměrně kazí zábavu ostatním. Nebýt tohoto nepříjemného negativa, bylo by adminování stejně jako běžné hraní o dost zábavnější.

Zlomovým okamžikem nejen pro mě ale komunitu obecně byl příchod Call of Duty 2, troufnu si říct ještě zábavnějšího a do jisté míry jednoduššího bratříčka, jež rozšířil komunitu o tisíce dalších hráčů, stejně jako ji rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Ač jsem dlouho před vydáním i po vydání hře odolávala a snažila se dále pokračovat v reálnější jedničce, nakonec jsem stejně podlehla a přestože má dvojka v sobě stále celou řadu chyb, na občasné odreagování úplně postačí. Každopádně jsem zvědavá s čím se Infinity Ward vytáhnout u Call of Duty 4.



Esteban
Můj názor na fenomén Call of Duty, ať už do toho zahrneme CoD1, datadisk United Offensive či podle mého názoru nepovedené pokračování CoD2, která se mi jeví jako staré CoD1 v novém grafickém kabátě, je vesměs pozitivní. Pokud bych mě shrnout, co mi tato série dala, tak bych mohl bez delšího otálení vypsat seznam. Jako každému hráči mi série CoD dala hodně zábavy, o což asi každému hráči jde především. Pak jsem samozřejmě získal mnoho přátel a známých (s jistým okruhem hráčů se setkávám pravidelně na lanparty), ale spíše z okolí CoD:UO, kde jsem se pohyboval, pohybuji a dá-li prozřetelnost, tak pohybovat budu. Jestli existují pozitiva, tak zákonitě musí existovat i negativa při hraní. Kardinálním problémem při hraní je někdy zbytečná ztráta času (jak pracovního, studijního či soukromého), nápor na nervy (hlavně pokud člověk při hraní dělá i admina) a v neposlední řadě také skrytá asociálnost, i když si tohle málo kdo uvědomuje.

Také mě zajímá, kam se bude CoD série ubírat. Jisté informace již prosakují a to pro mě, jakožto milovníka her situovaných do prostředí druhé světové války, není moc povzbudivé. Prostě podle mého názoru situovat pokračování CoD série do jiného časového období není dobrá volba. Škoda, že CoD2 nesplnil moje představy a datadisku, který obdobně jako United Offensive vylepšil CoD1, se bohužel nedočkám. Avšak až výsledek a ohlas hráčů ukážou, jestli to bude krok dopředu nebo dozadu.

Jisté české přísloví říká: „kdo si hraje, nezlobí“. Tudíž si hrajte, ale nezlobte. Dodržujte nejenom pravidla GP, ale i pravidla slušného chování, protože někdy číst, co někteří hráči vyplodí ve svém „mozku“ je napováženou. GL a HF pro hry CoD1, CoD:UO a CoD2.



Call of Duty série, ať už se to někomu líbí nebo ne, si velmi rychle vybudovala solidní jméno mezi hráči a dostala se mezi přední top hry. Tento úspěch není zapříčiněn ničím jiným, než nadmíru zábavnými hrami, které dominují hlavně v úžasné hratelnosti a návykovém multiplayeru. U nás v české republice pak CoD drží další primát. Prolomil hranice, o kterých mnozí z nás nikdy nedoufaly, že se jich kdy dočkáme. Na serverech se den co den setkávají tisíce hráčů, kteří mají možnost hrát ligy o ceny převyšující několik stovek tisíc korun. Zmáhají se i obrovské off-line turnaje, které konečně získávají silné a stabilní sponzory. To celé začíná rozjíždět byznys, který přináší to nejdůležitější - kvalitní a profesiálně připravené servery, umožňující všem zábavy chtivým lidem najít místo pro své vyžití. Těm soutěživějším pak navíc i možnost vyhrát pěkné peněžní částky a aspoň částečně tak hradit finančně velmi nákladný koníček, jakým hraní počítačových her jistě je.

Osobně doufám, že jste si z dnešního článku něco odnesli, dozvěděli se něco nového a nebo zavzpomínali na časy minulé. Call of Duty série má před sebou světlou budoucnost. V podstatě všechny díly, které spatřily světlo světa byly nadmíru zábavné a vždy si dokázaly najít svůj stabilní okruh hráčů. Doufejme, že se pro další pokračování již autoři poučí ze svých opakovaných chyb a přinesou nám už od začátku jen odladěné hry, na které budeme za několik let opět s láskou vzpomínat :-).

Náměty k diskuzi
Taky vás oslovila CoD série nebo jde úplně mimo vás?
Jak jste se k hraní CoD série dostali? (doporučení kamaráda, turnaj o ceny apod.)
Kolik myslíte, že bude mít nakonec celá série dílů? Nebude jich jako černoušků? :-)


Za screeny z CoD:UO děkuji Zdamovi, stejný dík patří i adminům, kteří se zde podělili o své dojmy.

Další články z této sekce...

Kupte si Call of Duty v našem shopu:
Cena:
299 Kč
Verze:
PC
Koupit hru Call of Duty

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

O hřeZákladní informace o hře
Call of Duty -Hodnocení GameParku:
90%Hodnocení čtenářů:
Infinity WardVydavatel:
Akční, First personŽánr:
Přejít na stránku hry

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist