Breach

Rychlý internet a moderní konzole v podstatě daly vzniknout novému hernímu druhu. A sice hrám, které jsou distribuovány výhradně digitálně, a přesto nejde jen o nějaké hříčky, které by se lépe uplatnily na freewarovém poli. Typickým zástupcem tohoto druhu se loni stal Battlefield 1943, který v této formě dokonce představil známou značku multiplayerových akcí. Možná i proto sklidil poměrně velký úspěch. Vzhledem k jasnému trendu se na toto pole pouští čím dál tím více tvůrců. Například Atomic Games s titulem Breach, o němž se zatím příliš nemluví. Atomic Games donedávna připravovali ambiciózní akci Six Days in Fallujah podle skutečných událostí z irácké války. Jenže téma bylo příliš kontroverzní a vydavatel Konami autorům pokračování ve vývoji zatrhl. Mluvilo se sice o tom, že hru vydá někdo jiný, zatím se ale zdá, že se do toho nikomu příliš nechce. Atomic Games se tak museli pustit do jiného projektu. Breach by jim měl spravit chuť a hráče potěšit.

Pokud ale čekáte něco zásadně nového, nechte si raději zajít chuť. Breach se nesoustředí na originální zážitky, nýbrž na vylepšení těch, které už známe z her jako Modern Warfare či Battlefield Bad Company 2. A to rozhodně nejsou špatné vzory. Podle zkušeností zahraničních novinářů se Breach podobá právě těmto titulům ze všech nejvíce. Je dokonce jakousi jejich kombinací, byť vzhledem k distribučnímu kanálu, poněkud osekanou. Breach tak nabídne rychlý boj na poměrně krátkou vzdálenost, což indikují spíše menší mapy, podobně jako v Modern Warfare 2. Z Bad Company 2 si pak autoři vypůjčili zničitelné prostředí, což je prvek, který hratelnost vždy příjemně osvěží. Abychom nezapomněli – Breach není hrou pro hráče samotáře, ale rovnou se vrhá do multiplayerových vod, v nichž si každý hráč vybere své povolání a v týmu s parťáky se vrhá plnit úkoly nebo jen vystřílet nepřátelské mužstvo.

Zpočátku jsou na výběr pouze čtyři vojenská povolání, která příliš nevybočují z akčního standardu. Jedná se o klasického vojáka se samopalem, snipera, kulometčíka a podpůrného vojáka. Jakmile si osvojíte alespoň dvě z těchto tříd na určité úrovni, což hra sama o sobě vyhodnotí, získáte přístup ještě k pátému povoláním, kterým rozvědčík věnující se průzkumu. Hodně důležitý je pro Breach postupný vývoj postavy nebo spíše postav, který se velmi podobá Modern Warfare 2. Konání na bojišti je totiž v podstatě neustále odměňováno – tedy za předpokladu, že děláte, co dělat máte. Nejvíce zkušeností samozřejmě získáte zabíjením nepřátel a plněním úkolů, ovšem i blíže nespecifikovaná asistence u zmíněných aktivit přinese menší počet zkušeností. Tyto zkušenosti jsou potřebné k pořizování nových zbraní, vychytávek užitečných v boji a také perků, tedy speciálních schopností, obvykle pasivních, jež jsme také viděli v Modern Warfare 2. Méně významné, ale pro hráče jistě zajímavé, je také pořizování nejrůznějších oblečků, kterými se odlišíte od ostatních hráčů.

Autoři jsou náležitě pyšní na systém destrukce, který do Breach implementovali. Jednak proto, že málokterá stažitelná hra něčím takovým disponuje, jednak proto, že tento systém je skutečně kvalitní, jak je patrné z řady prezentací. Není to jen tak nějaký destrukční systém, který by umožnil zničit části některých objektů a pak už nic. Zničit totiž půjde takřka všechno, samozřejmě s jistými výjimkami, které by měly zabránit tomu, aby se časem hrálo na troskách. Většina budov však půjde rozložit až na jednotlivé cihly. Destrukce tu ale není jen pro zábavu a atraktivní vizuální požitek. Ona je významná i po herní stránce, jelikož hráčům umožňuje aplikovat celou řadu ofenzivních a defenzivních strategií. Jako obvykle, také v Breach ale bude záležet, nakolik se hráčská komunita bude držet strategií a nakolik budou jednotlivci bortit plány týmu. To se v týmových multiplayerových akcích totiž bohužel velice často stává.

Ale nakonec i individualisti si užijí svou zábavu. Pomůže jim v tom krycí systém, který v řadě FPS multiplayerových akcí chybí a pro Breach by tak mohl znamenat vítanou výhodu. Zejména v kombinaci s obsáhlými možnostmi destrukce. Hráči se v krytí budou muset přizpůsobovat neustále se měnícím terénním podmínkám, což zní hodně dobře a každou partii by to mělo ozvláštnit. Zároveň to znamená, že kempování se v Breach zrovna holdovat nebude, protože překážky nevydrží silný útočný nápor. Hratelnost navíc opepří bohatá zásoba serepetiček, jako je například speciální mina. Tu připevníte například v přízemí budovy na strop, a jakmile se někdo bude v prvním patře procházet v její bezprostřední blízkosti, dojde k pořádnému výbuchu a samozřejmě i výrazné úpravě budovy. Podobných serepetiček bude celá řada, přičemž některé z nich mají podporovat plíživější a uvážlivější herní styl.

Breach nebude v základní verzi kdovíjak obsáhlou hrou. Nabídne několik bojových i úkolově zaměřených módů s maximálním počtem šestnácti hráčů, jež by se měly zpočátku odehrávat na pouhých čtyřech mapách. Tři z nich jsou zasazeny do denní doby, jedna do noční. Autoři však počítají s tím, že mapy budou postupně přidávat, a to na základě zajímavého konceptu. Tvrdí totiž, že k vydání dalších map dojde tehdy, až hráči v těch stávajících splní určité úkoly nebo spíše limity. Hra vyjde na Xbox Live a PC, přičemž by měla stát kolem patnácti dolarů, tedy nějakých tři sta korun. Za další mapy se bude pochopitelně připlácet. Jimi se ale Breach postupně dostane až na úroveň takřka plnohodnotné hry. Technicky takovou bude v podstatě od začátku. Snad se tedy vše povede, jak má a na začátku příštího roku tu budeme mít zábavnou multiplayerovou akci.