The Big Sleep
"By the way, how comes you have one?"
"Is that your business?"
"I could make it my business."
"I could make your business mine."
"You wouldn't like it. The pay is too small."
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je Mafia II tak podobná Mazanému Filipovi, respektive jeho konci, kdy Tomáš Hanák stojí před popsanou tabulí a pronáší sám k sobě něco ve stylu: "první přijde tam, odpráskne druhého, odejde se třetím. Potom tam přijde čtvrtej...?" Jaký je důvod, že ani v jedné misi nepracujete pro stejného člověka jako v misi předchozí a počet vedlejších postav je tak velký, že každá dostane prostoru tak na snězení párku v rohlíku, v lepším případě ještě na zalití toho párku studeným pivem? Proč jsem vlastně začal povídání o filmu narážkou na počítačovou hru a český film? Protože Hluboký spánek je ... velice podobný.
Tak na začátek, Hluboký spánek patří do toho záhadného žánru, kterému se říká film-noir, a který je zajímavý tím, že nikdo vlastně neví, které snímky tam ještě patří a který ne. Co z toho plyne? Rozhodně by tam měla být vražda (eventuelně nějaký jiný odpudivý zločin), někde tam budou dvouřadá saka a hodně klobouků, za celý film se spotřebuje tolik nikotinu, že by to zabilo nosorožce, a jiný alkohol než whiskey neexistuje. Jo, a ještě se většina filmu dozajista bude odehrávat v noci a osvětlovač bude důležitější osobou než kdejaký kameraman.
"You go too far, Marlowe."
"Those are harsh words to throw at a man, especially when he's walking out of your bedroom."
Jistě teď čekáte, jak vám tady jen tak mimochodem vyspoileruji film, jenže... Noiry mají většinou relativně solidně postavený příběh, který sice nemá morální poselství, ale má solidní zvraty, silně napsané postavy a na konci do sebe vždycky zapadne jako kostičky Lega. Bohužel je rozdíl mezi stavbou dvouplošníku a urychlovače částic. Fajn, takže mám další odstavec a víceméně jsem pouze zopakoval odstavec první. Fajn, snad už teď začnu.
Hlavní postavou je Philip Marlowe, asi nejznámější detektiv drsné školy (což znamená, že namísto voskování kníru chodí do temných uliček nechat si dát na budku), jehož se zhostil Humphrey Bogart, provotřídní zákazník pro každého prodejce alkoholu a hrdina v Americe profláklé, u nás prakticky neznámé, Casablancy. Nehraje zde Marlowa poprvé, toto soukromé očko si střihl už v Maltézském sokolovi o několik let dříve. Ohledně příběhu: Marlowa si najme starý generál Sternwood, který kromě toho, že žije ve skleníku, se na stará kolena stane obětí vydírání a Phil tomu má učinit přítrž. A taky se mu ztratil jeho největší přítel a taky má dvě velice povedené dcery. Právě jsem vám prozradil asi jednu čtvrtinu význačných postav filmu. Protože snad každá druhá postava filmu někoho vydírá, chce zabít, zabije, chce milovat nebo miluje. Což znamená, že se někde v polovině filmu ztratíte ve jménech, protože je nad lidské síly si je všechny pamatovat, nota bene znát vztahy mezi nimi. Oni se v nich ztratili také scénaristé, kteří za Boha nemohli přijít na to, kdo zabil jednu specifickou persónu. Zatelefonovali tedy Chandlerovi (což je autor knižních předloh a celé postavy Philipa Marlowa), který jim po chvíli řekl, že také netuší, ať že si to dovymyslí, jak je libo. Tady je takový přehledný náčrtek postav. Když jím budete disponovat v průběhu sledování, třeba pochopíte všechno.
"My, my, my! Such a lot of guns around town and so few brains! You know, you're the second guy I've met today that seems to think a gat in the hand means the world by the tail."
Jinak film jede téměř bezchybně. Marlowe sype hlášky jednu za druhou, jeho výřečnost a vymýšlení rafinovaně zamotaných urážek a bonmotů před hlavní revolveru je neuvěřitelné. Vivian Rutledge (Lauren Bacall) jako femme fatale obstojí na jedničku, přezíravé pohledy, dvojsmyslné narážky a pokusy manipulovat Marlowem (nikdo nemanipuluje Marlowem!) je radost sledovat. Menší problém je v záporácích, kteří díky svému omezenému prostoru na plátně (protože je jich moc) prostě nedosahují kalibru Bruna Antonyho nebo Phillys Dietrichsonové. Kvantita není kvalita. Skoro by se dalo říci, že Hluboký spánek stojí na Bogartovi a Bacallové a jejich linkách, protože namísto strhujících konců známých z jiných noirů, se ve finále dostaví spíše něco na způsob "what the fuck have just happened." Nenechte se mýlit, film to vůbec není špatný (ba naopak), jenom mu prostě ubírá jeho překombinovanost.
Pokud čekáte číselné hodnocení, něco ve smyslu: "dal bych 9,2, ale kvůli nedostatku automobilů, psů a koní ve filmu dám asi pouze 8,9", čekáte marně. Číselně hodnotit nehodlám, mohl bych pak také provést zvrácenost podobnou strčení Shawshanku na post nejlepšího filmu. Prostě se na The Big Sleep podívejte a udělejte si názor sami. Skoro ručím za to, že to nebude vyhozený čas.