Způsob smrti (oběšení)

Oběšení (aneb jak vyrobit vánoční ozdobu, či jak poznat, kam vítr vane)

   Dělá se to na Západě, dělá se to na Východě a kdysi se to dělalo i u nás. Údajně se jedná o humánní smrt. Jde o způsob, jak odčinit to nespravedlivé zlo tím zlem spravedlivým. Po finanční stránce nikterak nákladné. Určující je především délka exekučního lana. Nečekejte příliš krve...

   Při troše štěstí to může být snad dost rychlé, ale někteří smolaři si počkají i třičtvrtěhodinku... Mávají sebou jako smutní klauni s rudým úsměvem. Křeče. Pomalu ztrácí vědomí v dlouhé agónii a přesto není čas na rekapitulaci svých životních cest... Jejich poslední cestu a směr určuje už jen chladný vánek opírající se do jejich vyprazdňujících se schránek.

   Tělo naplněné bezmocí a hrůzou. Ta myšlenka "dopředu vědět, co se stane"... Je to jako kdysi: zapálený nacistický oficír na pouličním osvětlení Václavského náměstí prozáří naše cesty... Vstříc zlomení krčních obratlů...

   Lano sebou trhlo a napjalo se. V tu chvíli se ze spletených konopných provazců uvolnil oblak prachu. V tom samém okamžiku nebylo možné přeslechnout tlumené prasknutí tam někde z nitra hrdla, tam kdesi v záhlaví lidské osobnosti...