Sid Vicious - Legenda punku

Podle někoho feťák a vrah, podle někoho skutečný král punku, každopádně Sid Vicious je legenda punku a tenhle styl by mohl být úplně jiný než jak ho známe, i přesto, že téměř vůbec neuměl hrát na žádny hudební nástroj, davy fanoušků z něj šílely.

   Sid Vicious, vlastním jménem Simon John Ritchie se narodil 10. května roku 1957 v Londýně manželům Johnovi a Anne Ritchie. Krátce po narození, však jeho otec zemřel a Sid se s matkou odstěhoval na krátkou dobu do Španělska na ostrov Ibiza. Poté se vrátili zpět do Anglie, kde si Anne vzala Christophera Beverleyho a usadili se v Kentu. Jeho nevlastní otec ale také brzy zemřel a Sid  žil s matkou v pronajatém bytě v Tunbridge Wells. V 17 letech začal s matkou užívat drogy nitrožilně, nejvíce amfetamíny.

   Na škole potkal svého budoucího kolegu v kapele - Johna Lyndona, známého jako Johnnyho Rottena, se kterým se hned skamarádil, právě Rotten byl ten který dal Simonovi pseudonym Sid Vicious, i když ho Sid upřímně nesnášel, ve svém o 2 roky starším kamarádovi cítil oporu a diktátorskou jistotu, poslušně ho nosil až do své smrti. Ve 14 letech kromě prodeje LSD na koncertě Hawkwind, také spáchal svojí první (a nikdy se nedozvíme jestli poslední) vraždu, odnesla to kočka, kterou hodil o zeď.

   Jeho hudební kariéra  začala, když vstoupil do skupiny Flowers of Romance (mimo jiné s pozdějším zakladatelem skupiny The Clash,  Keithem Levenem) . Byl hlavním fanouškem Sex Pistols, po odchodu Glena Matlocka z kapely v únoru 1977, byl Sid požádán, aby vstoupil do kapely. Podle manažera Malcolma McLarena byl Vicious vzhled punku a to byl hlavní důvod proč v kapele Sex Pistols hrál, protože na basovou kytaru hrát zpočátku vůbec neuměl a jeho zesilovač byl při většině koncertů vypnutý.  

I přes to však nahrál tři singly :

30. června 1979 – My Way 

20. února 1979 – Something Else 

22. června 1979 – C’mon Everybody 

   Listopad roku 1977 byl pro Sida Viciouse zlomový, jelikož potkal americkou grouppie Nancy Spugen a hned s ní začal chodit. Byla závislá na heroinu a Sid, který věřil ve své ''heslo'' „Live Fast, Die Young“ se k ní připojil. Nancy se považuje za hlavní příčinu úpadku skupiny Sex Pistols, Sid se začal řezat (hlavně na hrudi, kde si ''vyřezával'' „I love Nancy“ a podobně) a na mnoha koncertech byl pod vlivem drog, takže se jen potácel po podiu a kopal fanoušky, přitom také pravděpodobně vznikl tanec punkáčů pogo :). To samozřejmě štvalo ostaní členy skupiny a hlavně Johnnyho Rottena. To nemohlo vést k ničemu jinému než k rozpadu kapely a tak se také stalo, po svém koncertě ve Winterland Ballroom (v San Francisku) 14. ledna 1978 se Pistols rozešli a Vicious se pustil do sólové kariéry.

   Sid a Nancy byli uvězněni ve vlastním světě drogové závislosti a sebezničení, Sid pomýšlel na sebevraždu, v únoru 1978 se předávkoval v letadle a musel na léčení, v říjnu byl z léčení zpět a chtěl prožít ''zlostné'' líbánky, jak se jejich vztahu říkalo. Ráno 12. října 1978 se údajně probudil z drogového omámení a našel Nancy mrtvou, zhroucenou na podlaze koupelny v jejich pokoji (pokoj č. 100) v hotelu Chelsea v New Yorku. Vykrvácela v důsledku bodné rány do břicha, Vicious byl okamžitě obviněn z její vraždy, řekl však, že si nepamatuje co se stalo.Jedna z verzí je také, že jí zabil nějaký dealer, protože z pokoje zmizely i peníze a věci. Z vězení byl propuštěn na kauci.

   Ten kdo Sida Viciouse nezná si možná teď říká... zbavil se Nancy, takže se zbavil i závislosti a jestli nezemřel, tak žije dodnes. Bohužel, Sid sice podstoupil protidrogovou léčbu a byl pravděpodobně čistý, jenže na oslavě jeho propuštění, 2. dubna 1979 získal od matky čistý heroin a následujícího rána byl mrtev na předávkování. Bylo mu 21 let.

   Jeho poslední přání bylo pohřbít ho vedle jeho životní lásky Nancy s jeho koženou bundou a motorkářskými botami, jenže matka Nancy, Deborah Spungen toto rázně odmítla, nejpravděpodobnější je verze, že Anne převrhla jeho ostatky v letištní hale letiště Heathrow.

   O jeho životě bylo napsáno mnoho knih a natočeno mnoho filmů, mezi nejznámnější film patří dost zkreslený Sid and Nancy který vypráví o životě, když byli spolu a kniha And I Don’t Want to Live This Life, kterou napsala matka Nancy, Deborah Spugen.

   Podle mého názoru Sid byl, je a bude legendou punku spolu s Johnnym Rottenem a je velká škoda, že zemřel, protože pád Sex Pistols někdo bere jako pád celého punku. 

Rest in peace Sid Vicious

zdroje: punk.cz, většina z hlavy 

Buďte prosím ohleduplní, je to náš první blog