Indian Powerplus

Indian Powerplus Motocykl z roku 1918 od největší americké firmy Indian.

Indian Powerplus

V prvních letech vývoje motocyklů byl Indian největším americkým výrobcem. Z jeho rozlehlé továrny ve Springfieldu v Massachusetts, které se říkalo vigvam, proudily stovky vidlicových dvouválcových strojů. Vahrávaly závody na prkenných dráhách, na škváře a dokonce i Tourist Trophy na ostrově Man (roku 1911 tam Indiany obsadily první tři místa). Tvořily rychlostní rekordy a stanovily i rekordní výkon v přejezdu Ameriky od pobřeží k pobřeží.

   Mezi nejlepší rané Indiany, které také nejvíc ovlivnily motocyklistický svět, patří Powerplus, představený roku 1916. Jak napovídá samo jméno, motor byl posílenou verzí existující pohonné jednotky Indianu, vidlidlicového dvouválce s válci v úhlu 42 stupňů. Válce motoru Powerplus však už neměly tradiční hlavu F (tj. sací ventil nad výfukovým), což bylo trvalé uspořádání ventilů všech strojů Indian od prvního vidlicového dvouválcového modelu z roku 1907. Namísto toho měly postranní ventily.

   Ironií je, že když se objevil Powerplus, zlatádoba Indianu právě končila. Firma, kterou roku 1901 založily dva bývalý cyklištičťí závodníci, George Hendee a Oscar Hedstrom, od počátku rychle rostla. Roku 1909 dosáhla výroba téměř pěti tisíc strojů a v roce 1913 už překročila třicet dva tisíc. Další rok však Henry Ford ovedl do provozu svou první automobilovou montážní linku, americký trh motocyklů se rázem výrazně zužil a Indian už nikdy neprodal tolik strojů jako v roce 1913.

   Spoluzakladatel firmy a vedoucí konstruktér. Oscar Hedstrom odešel roku 1913 do důchodu. Powerplus navrhl Charles Gustafson st.: ten předtím pracoval pro Reading Standart, který vyráběl první americký motocykl s postranními ventily. Nový stroj  tak narážel na odpor těch příznivců Indianu,kteří byli loajální vůči Hedstromově hlavě F. Obvykle je však stačila přesvěčit jedna jízda, protože Powerplus činil zadost svému jménu a překypoval energií. Motor s dlouhým sdvihem a objemem 998 cm3 měl proklamovaný výkon 13,5 kW, podstatně víc něž předchozí Big Twin, a dodával Powerplusu maximální rychlost přes 97 km/h. Nový motor byl díky zakrytému ventilovému rozvodu také čištčí a tišší. Měl třístupňovou převodovku s ručním řazením a spojku ovládanou nohou. Měl však i záložní ruční páku spojky umístěnou vpravo od nádrže, protože na levé straně měl karburátor.

   Podvozek Powerplusu se podobal podvozku starého modelu. Bylo to logické, protože Indian nabízel volitelné zadní zavěšení s listovými pery již léta předtím, než k němu  dospěla většina ostatních výrobců. Zavěšení s listovými pery bylo použito v předu.Ovládání se až do roku 1918 realizovalo složitým systémem tyčí a pák, potom byly zavedeny kabely.

Výkon překonávající rekordy

Legenda závodů na dlouhé tratě, Erwin ,,Connonball'' Baker (connonbal je dělová koule) , perfektně uvedl Powerplus  koncem roku 1915, kdy s prototypem vytvořil nový rekord na 2664 km dlouhé trati závodu ,,tří blajek'' z Kanady do Mexika. Tuto trať zdolal za tři dny, devět hodin a patnáct minut. Příští

rok v Austálii vytvořil čtyřiadvacetihodinový rekord, když ujel 1639,4 km, přestože jezdce cestou obtěžovali papoušci a musel jet i v lijáku. A konečně roku 1917 vytvořil Baker s Powerplusem další čtyřiadvacetihodinový rekord výkonem 2469,8 km na trati s dřevěným povrchem v Cincinnati.

   Powerplus prokázal rovněž úctyhodnou dlouhověkost, neboť s několika málo změnami zůstal ve výrobě až do roku 1924. Později však dostal jiné jméno. Roku 1922, když se objevil Chief, byl Powerplus přejmenován na Standard, aby svým jménem mladšího bratra nazastiňoval.