Pavouci

Vše co vím o pavoukovcích

Známe asi 20 000 druhů pavouků. Z naších pavouků je nejznámější Křížák obecný, s jehož pavučinou se bězně setkáváme.

(krížák obecný)

Pavouk Křižák má tělo členěno na hlavohruď, zadeček a končetiny, které jsou členité. Hlavohruď je spojena se zadečkem úzkou stopkou. V přední části hlavohrudi jsou čelisti, které se rozevírají a svírají jako kapesní nůž. Jsou napojeny na jedové žlázy. Blízká makadla nesou chloupky cyrůstající vlízko smyslových (hmatových) buněk. Jimi vnímá otřesy kořisti, která se zachytila v pavučině. Vpředu na hlavohrudi je osm jednoduchých očrk. Pavouci mají vyvinutý i čich !

Pavouci mají čtyři páry kráčivých nohou, zakončených hřebínkovytými drápky. Těmi se zachytávají vláken pavučiny a pomájhají si jimi i při tkaní. Vespod na zadní části zadečku jsou snovací bradavky, do kteých ústí snovací žlázy. Vylučují kapalinu, která ve styku se vzduchem tuhne - vzniká mnohopramenné vlákno o velké pevnosti.

(pavučina)

Činnost pavouka při tkaní sítě je složitá. Mnozí lidé ssi myslí, že jde o činnost uvědomělou, řízenou rozumem. Podobně se nám jako rozumová jeví činnost včel, mravenců i jiných živočichů. Ve skutečnosti se však jedná o činnost nevědomou. Jsou to instinkty - složité a neménné reakce k zachování života druhu. U stejných druhů probíhají vždy stejnými postupy, které se dědí a nemění.

Orgánové soustavy pavouka křižáka (např. soustava nervová, oběhová aj.) jsou podobně ostatním členovcům. Některé se však odliují. Trávící soustava je jednodušší, protože křižák tráví mimotělně.

V pavučině uvízlou kořist pavouk kousne a dutými kusadly do ní vtříkne jed s trávicími enzymy. Jed kořist usmrtí a trávací enzymy ji rozloží ( stráví). Pavouk se po chvíli ke kořisti vrátí a obsah jejího těla vysaje. V jeho trávící soustavě proběěhne jen vstřebání, neboť trávení proběhlo mimo jeho tělo.

Vlivem suchozemského způsobu života se vyvinul u pavouků i jiný způsob dýchání. Po stránách zadečku má dva otvůrky, které vedou do dýchací soustavy, tvořené plícními vaky. Jsou to dutiny s keřičkovitě zřasenými stěnami, v nichž kyslík ze vzduchu proniká do těla. Vylučovací soustavu tvoří soustava kanálků (kanálky vylučovací soustavy se nazývají malpighické trubice), které odvádějí odpadní látky do zadní části střeva. Spolu s nestrávenými zbytky potravy jsou odstraňovány z těla řitním otvorem.

Pavouci jsou odděleného pohlaví. Samečcijsou výrazně menší než samičky a po oplození se často stávají jejich kořistí. Samička klade až 600 vajíček, které obaluje pavučinou. Vzniká kokon. Vajíčka přezimují a na jaře se z nich líhnou malí pavoučcipodobní dospělcům. Několikrát se svlékají, dourůstaji a dospívají.

Všichni pavouci nežijí stejným způsobem. Slíďáci nebudují sítě, ale loví kořist v běhu. Sliďák baýinný běhá dokonce po hladině vody. Vououch stříbřitý žije pod vodní hladinou. Dýchá však kyslík ze vzduchu, který si jako bubliny přináší na chlupech končetin. Ve vodě si staví z pavučiny úkryt, kam bublinu vzduchu umístí. Po vdýchání prokousne pavučinu a nedýchateln zbytek vzduchu unikne. Dírku z pavučině pavouk zacelí a přinese nový vzduch. Zimu přečkává v opuštěné ulitě, kterou naplní vzduchem, takže ulita plave na hladině.

popis