Konec modré planety č.III

A je tu třetí část :) Původně měla být až odpoledne ale nakonec jsem ji napsal teď.

"Tak sedo toho pustíme, nejdríve si rozdělíme práci" řekl Vašek a začal rozdávat úkoly. "Takže pánové máme tu problém a ten problém se jmenuje Starwind. Starwind je krycí jméno pro náš projekt. Mno není to něco jako využití časoprostoru ve svůj úspěch, jde jen o vypočítání místa nejmenšího odporu. Musíme hledat skuliny mezi vesmírným prachem asteroidy, popřípadě planetkami. Jelikož máme loď která je schopna vyvinout rychlost těsně pod rychlostí světla, můžeme tedy cestovat rychleji než dosavadní lodě které se používají pro transport či vědecké bádání. a Proto musíme začít co nejdříve, abychom to stihli dokončit co nejrychleji a nenechali tak matičku Zemi na holičkách." Vašek tento proslov ukončil hlasitým pokřikem "Tak a jde se na to!"

Hned co Vašek dokončil proslov, zašel za Niki a řekl ji co potřebuje. A tady nastala chvíle pro zkontaktování spřátelených Japonských vědců. Japonci jsou mírumilovný národ s nejvyspělejší technikou ve sluneční soustavě, bohůžel globální oteplování ve 21. století mělo za příčinu tání ledovců a proto se Japonsko ocitlo pod vodou. Japonci nechali vybudovat nové Tokyo na severní polokouli Marsu hned vedle Japonského moře. Možná se Vám to zdá divné, ale Japonci neradi mění svě tradice.

Niki se chvíli rozmýšlela a pak řekla "No dobrá, zaletíme tam. Ale transportní lodí by to trvalo asi dva týdny." Vaška něco napadlo: "A co zkusit ZX-18?" ušklíbl se Vašek a podíval se na Petra. "Víš že s tím ještě nikdy neletěl" odpověděla Niki ale za chvíli řekla s úsměvem "No co, alespoň si to vyzkouší." Niki se šla připravit na cestu a Vašek kývl na Petra aby za ním přišel. "Jdi se připravit, letíte na Mars." řekl klidně Vašek. Petr na něho civěl jak na nové vrata. "Cco?" řekl udiveně Petr. "Vemete si ZX-18 a budete tam do dvou hodin" řekl Vašek. "Ale... já s tím neumím lítat, a to jako s Niki?" polkl na sucho Petr a začal zmatkovat. "Uklidni se a nezmatkuj" řekl Vašek a mávl rukou, otočil se a odešel. "Jo dobře nic to není, buď v pohodě..." řekl si Petr v duchu a šel se připravit na let. Na chodbě potkal Niki "Čau péťo tak za hoďku v hangáru, OK?" "Jo dobře" řekl Petr a spěchal do svého pokoje aby se zbalil na cestu.

O hodinu později.

Petr už netrpělivě přešlapuje u lodi. O chvíli později se otevřou dveře a vstoupí Nikol. Petr zase znervózní a jde jí naproti. "Jsi ready?" prá se Niki Petra. "Jo v pohodě můžem vzlétnout." Nikol vytahuje z kapsy čip a zasouvá jej do počítače v hangáru. Dveře lodi se pomalu otevřely. "Tak si nastup" pobízela Nikol. Petr nasedl do lodi a uviděl dvě sedadla a nákladový prostor. Sedl si tedy na sedadlo kapitána a rozhlížel se kolem. "Jsem trochu nervózní." řekl petr právě přicházející Niki. Niki se usadila, chytla Petra za ruku a řekla "To bude dobrý." Petr stiskl tlačítko a skontroloval stav paliva a energie. "Všechno je OK." řekl Petr a stiskl tlačítko pro pomocné trysky které je dostanou na oběžnou dráhu Země. Petr chytl joystick ovládání a zvedl loď dovzduchu a už stoupali vstříc novému dobrodružství a poznání.

Konec třetí části.