Blíží se soumrak progamingu?

Krach ambiciózního projektu

Na začátku minulého roku jsme na GameParku publikovali článek, který podrobně popisoval koncept tehdy vznikající ligy Championship Gaming Series. V lednu 2007 se zdálo, že v USA vzniká liga, která má velkou budoucnost a která konečně progamingu zajistí potřebnou prestiž. Prostřednictvím zápasů vysílaných přes televizní obrazovky měla CGS kolem sebe vytvořit i silné fanouškovské zázemí.

Po takřka dvou letech je ale všechno jinak, CGS před několika dny oznámila svůj konec a na významných progamingových webech se začaly objevovat první analýzy pátrající po příčinách neúspěchu.

Ve zkratce si nejprve shrňme, jaký byl koncept CGS. Jedna z největších amerických kabelových sítí DirectTV se rozhodla mohutně investovat do progamingu, v němž viděla velký potenciál. Byl navržen koncept profesionální ligy, která by fungovala na bázi NHL nebo NBA tj. jednotlivé týmy by byly frančízami, které by dostávaly přidělované peníze od ligového vedení. Tyto prostředky by následně týmy použily na platy hráčům a dalším zainteresovaným osobám (manažerům, trenérům).

Američtí organizátoři byli ve svých plánech velice ambiciózní a postupně do ligy zapojili 16 týmů ze všech koutů světa. V jednu chvíli tak v CGS působily americké týmy společně s kluby z Asie, Austrálie a Evropy. Každý z klubů byl pojmenován podle místa, kde měl zázemí. K názvu místa byl připojen druhý název, který měl zdůraznit jedinečnost každého týmu. Díky tomu jsme se mohli setkat s týmy se jmény jako Berlin Allianz, Stockholm Magnetik a nebo Sydney Roosters.

Parafrázujeme-li populární otázku z českého filmu Pelíšky a zeptáme se, kde udělali soudruzi v USA chybu, můžeme uvést hned několik věcí, které se nepovedly nebo které mohly být provedeny jinak. Pojďme si je postupně na následujících řádcích rozebrat.

Špatná volba her

Největší bolístkou Championship Gaming Series byla nešťastná volba her. V rámci CGS spolu soupeřily kluby, které byly tvořené pětičlenným Counter-Strike: Source týmem a následně hráči tří konzolových her. Mezi tyto tři hry patřila závodní Project Gotham Racing (ten byl ve druhé sezóně nahrazen hrou Forza Motorsports), mlátička Dead or Alive 4 a fotbalový simulátor FIFA 2009.

Konzolové hry sice jsou velice populární v Americe, kde pro jejich hráče existuje skutečně prosperující celonárodní liga (Major League Gaming), ale zoufale nepochopeny zůstávají v ostatních částech světa. Progamingový fanoušek tak byl ochoten zkousnout konzolové hry snad jedině v USA, zatímco v Evropě se tento krok setkal s nepochopením, protože na starém kontinentě je slovo progaming pevně spjato s PC hrami. Díky zvolení tří konzolových her se tak liga stala těžko stravitelná pro řadu potenciálních diváků.

Ani volbou Counter-Strike: Source coby hlavní týmové hry, CGS řadu progamingových fanoušků nepotěšila. CS:S totiž k sobě nikdy nedokázal přilákat masy a ačkoliv si hra našla celou řadu skalních příznivců, co do velikosti a věhlasu vždy zaostávala za svým starším bratříčkem Counter-Strike 1.6. V CGS se patrně hrálo na to, že obrovské částky přilákají ke hře známé tváře z CS1.6 a že moderní vzhled CS:S bude atraktivnější i pro diváky, pro které by skoro deset let starý grafický engine CS1.6 byl až příliš archivním kouskem. Organizátoři se ale krutě přepočítali. Nejenže do ligy nenatáhli opravdové hvězdy, ale zvolením CS:S ztratila o ligu zájem i podstatná část progamingové komunity.

Zbrusu nové týmy

Asi nejčastější argument proč CGS neuspěla nejlépe popsal zakladatel SK Gaming Andreas "bds" Thorstensson. CGS nedokázala pro svůj projekt zlákat už etablované a mezi progamingovou komunitou známé týmy. Opět se to podařilo pouze v USA, kde se k CGS připojili Team 3D a compleXity. V Evropě ovšem k zapojení SK Gaming, mousesports, MeetYourMakers nebo fnatic nedošlo, byť se takové nápady objevovaly (psal o nich ve svém blogu i jeden z prométrů CGS, populární komentátor Paul "ReDeYe" Chaloner).

Místo proslulých a celosvětově známých týmů se tak v CGS objevily nic neříkající nové kluby, které se sice pyšnily vznešenými názvy jako New York 3D, Rio Sinistro, Chicago Chimera, London Mint apod., ale ve výsledku si nenašly žádné fanoušky, protože ti zůstávali i nadále věrni "prověřeným" značkám typu SK Gaming. Nezájem o soutěž tak byl způsoben nejen špatným výběrem her, ale také vytvořením zbrusu nových týmů, které na sebe nedokázaly strhnout pozornost. 

Příliš velké sousto

Championship Gaming Series se zjevila jako blesk z čistého nebe, který měl zastínit všechny ostatní perfektně etablované soutěže typu ESWC nebo WCG. Ambicí bylo, aby CGS vytvořila jakýsi progamingový standard, který by se stal běžným a kterému by se progamingový svět postupně podřídil. Za tímto účelem se pořadatelé nerozpakovali hned v první sezóně proinvestovat mnoho miliónů dolarů, z nichž rovný jeden milión tvořil dotaci pro první sezónu. Vedle toho bylo postaveno speciální studiou v USA, ve kterém se odehrávala podstatná část zápasů.

Jako plýtvání se brzy ukázalo i štědré vyplácení měsíční gáže všem zúčastněným hráčům. Andreas "bds" Thorstensson ve svém blogu dobře podotknul, že v momentě, kdy byli všichni hráči do CGS draftováni, jen mizivé procento z nich bylo zvyklé na pravidelný měsíční příjem za profesionální hraní. Vedlo to k tomu, že "plná profesionalizace" ligy neměla patříčný efekt a nepřinášela o to kvalitnější úroveň soutěžení. Většina hráčů zkrátka nebyla na peníze zvyklá, takže náhlý příchod výplaty brala většina z nich jako zajímavé přilepšení a nikoliv jako odměnu za profesionálně odvedený výkon.

CGS by dobře fungovala i bez vyplácení vysokých platů. To si organizátoři sice brzy uvědomili a pro druhou sezónu systém výplat pozměnili, přesto se na výplatách utratilo značné množství prostředků, které mohly být použity jinak.

Jednou z největších chyb v tomto ohledu bylo, že organizátoři vsadili vše na jednu kartu. Nikdo si nepřipouštěl, že by zvolený koncept nemusel být tím pravým ořechovým. V kombinaci se špatně vybranými hrami, novými týmy, kterým nikdo nefandil se ale přesně toto stalo. O CGS nebylo v roce 2008 prakticky vůbec slyšet a celá druhá sezóna se odehrála v naprosté tichosti a bez většího zájmu světových progamingových portálů.

Poslední hřebíček do rakve CGS pak zatloukla naplno probíhající světová ekonomická krize. Vzhledem k tomu, že CGS si na sebe nedokázala vydělat (díky kombinaci výše zmíněných chyb) a sponzoři byli nuceni utahovat opasky vzhledem k citelnému propadu výše jejich zisku, bylo v kombinaci s malou popularitou CGS rozhodnuto o jejím skončení. Do projektu tak byly vloženy obrovské částky, které za jiných okolností skutečně mohly progaming posunout na jinou úroveň. Místo toho byly promhrány na špatném konceptu.

Klíčovou otázkou nyní zůstává, nakolik krach CGS ovlivní budoucnost profesionální hraní (pokud vůbec) a jaký je možný scénář budoucího vývoje. Na tyto otázky se budeme snažit nalézt odpověď ve druhé části našeho článku.

Dopad na světový progaming

Pro předpověď budoucího vývoje můžeme použít analogii se situací, která nastala začátkem roku 2004, kdy v Las Vegas naprosto zkrachoval ambiciózní turnaj Cyber X Games, na který tehdy zavítal i štědře podporovaný český Counter-Strike 1.6 tým Necroraisers.

Cyber X Games měl být první ze série několika turnajů, které ohromovaly svou obrovskou finanční dotací. Organizátoři CXG tehdy slíbili neuvěřitelných 600.000 dolarů pro ty nejlepší hráče v několika různých hrách (Counter-Strike 1.6, Return to Castle Wolfenstein, Unreal Tournament 2003...). Celá soutěž ale skončila neuvěřitelným fiaskem. Kvůli obrovským organizačním problémům a všemožným zmatkům se neodehrál skoro žádný turnaj a v nastálém chaosu si hráči odnášeli jako "suvenýr" připravené herní počítače a špičkové LCD monitory. Nikdo je při tom nekontroloval.

Po této katastrofě se okamžitě vynořila řada spekulací, že takovéhle fiasko přivodí zkázu celému progamingu. Očekávalo se, že sponzoři už nadále nebudou ochotní dávat velké finanční částky na podporu e-sportů a celá scéna se vrátí o několik let zpátky. Nestalo se tak. Například ESWC v roce 2004  pro hráče Counter-Strike 1.6 přichystalo prize money ve výši 100.000 dolarů.

Dá se tedy očekávat, že i pád CGS nepřivodí světovému progamingu žádnou vážnější újmu? Odpovědět není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Především je třeba chápat, že ve světě skutečně probíhá ekonomická krize, která se nese ve znamení zeštíhlování rozpočtů na různé akce, což se týká i firem pohybujících se v oblasti IT technologií. Je tedy dost možné, že příští roky čekají progaming hubená léta, kdy bude velkých turnajů skutečně pomálu a udrží se jen ty opravdu největší, jako jsou ESWC, WCG nebo DreamHack.

Je ale klidně možné, že vše dopadne přesně opačně. Na rok 2009 ohlásila comeback společnost CPL, kterou převzal silný investor ze Spojených arabských emirátů (více informací). V roce 2009 se taky má objevit AGPTour, turnajový projekt za kterým stojí bývalý hráč Quake 4 Jarod "Streetrunner" Reisin (více informací). Stejně tak se bude s netrpělivostí očekávat další expanze ESL, která tento rok slaví obrovský úspěch se svým formátem Extreme Masters, který de facto nahradil celosvětové turnajové kolotoče typu CPL nebo WSVG.

Zánik WSVG a CPL v minulých letech byl tehdy také považován za nechválnou známku úpadku progamingu, přesto elektronické sporty přežívají a dá se říct, že se jim stále daří. Jeden z největších týmů světa SK Gaming dokonce plánuje expandovat a v Asii otevřít další kanceláře. Je ovšem pravdou, že některé kluby jako třeba Serious Gaming byly donuceny začít šetřit, což se třeba u Serious projevilo propuštěním takřka celé Warcraft III divize. Na klubové bázi se tak dá očekávat zmrazení platů a vyjma několika opravdu velkých týmů se budou klany snažit snižovat výdaje na svůj provoz, což může vést i k propouštění některých hráčů.

Pokud si zahrajeme na věštce s kříšťalovou koulí, lze příští rok označit za rok, kdy progaming bude hledat sám sebe. Nadále budou fungovat soutěže typu ESWC a WCG, které se staly zavedenou značkou. Tyto soutěže začínají oslovovat i širší vrstvy hráčů, nejenom progamery. Dá se očekávat, že se objeví i některé nové turnajové projekty (AGPTour, CPL) a že se bude pokračovat v již rozjetých soutěžích (ESL Extreme Masters, KODE5). Pro progaming bude nicméně klíčové, aby se dostal do širšího podvědomí lidí, což se mu ne tak úplně daří.

Je velká škoda, že zkrachoval právě projekt CGS, který dokázal progaming (byť v dost nešťastném formátu) procpat na televizní obrazovky. Právě to bude klíčový úkol pro elektronické sporty. Velkým úspěchem bude, pokud se v horizontu dvou let podaří protlačit vysílání progamingových zápasů do kabelových sítí po Evropě. Velkou roli by v tomto procesu mohla hrát právě evropská ESL, která se v současné době těší velké popularitě a mohutně expanduje (v tomto roce ESL spustila svůj ligový portál v Číně a USA).

Suma sumárum: soumrak progamingu se zatím neblíží. Můžeme hovořit o tom, že se stahují mračna, ale do bouřky je ještě daleko.

A progaming v Čechách?

Konečně v poslední části našeho článku nemůžeme vynechat aní naší kotlinu, která ostatně bude zajímat zdaleka největší procento čtenářů. Jestliže se progaming na evropské potažmo celosvětové úrovni spíše rozvíjí, pak v Čecháh profesionální hraní dlouhodobě stagnuje. Podmínek, které tu byly v letech 2003 a 2004, kdy se v progamingu točily i na naše poměry velké peníze, se zatím nepodařilo dosáhnout.

V České republice (počítejme i Slovensko) zoufale chybí velké herní turnaje, kterou jsou klíčové pro rozvoj komunity. Je zvykem, že jednou za rok se uskuteční jeden větší turnaj, na který se vždy sjede poměrně dost týmů, ale jednou za rok, to je opravdu velice málo. Díky absenci domácích turnajů chybí týmům motivace pro trénink, neboť online soutěže (byť s cenami) zas tak velkým lákadlem nejsou. Je to logické, protože věta "byl jsem na turnaji a vyhrál jsem" zní daleko líp než "včera jsem hrál na netu ligový zápas".

V našem regionu zoufale chybí turnajový organizátor, který by alespoň dvakrát do roka uspořádal větší progamingovou akci, které by se účastnil větší počet hráčů. V minulosti takové pokusy troskotaly na tom, že nebyly pro organizátora výdělečné. Na tomto místě pak lze spekulovat o tom, zda v Čechách skutečně podmínky pro pořádání větších soutěží nejsou (a vydělat se na nich nedá) a nebo se jednalo jen o nedostatečné schopnosti pořadatelů.

Český progaming nutně potřebuje člověka s jasnou vizí, který by dokázal pro své projekty nadchnout i potenciální sponzory, a to pokud možno i mimo IT sféru (tedy přitáhnout zájem i těch firem, které nedělají do počítačů). Bez takové osobnosti se budeme i nadále pohybovat v bludném kruhu různých online lig a jednorázových soutěží. Na zahraniční LAN turnaje totiž mohou (a to ještě v omezené míře) výsílat své hráče jen dva nejsilnější české kluby, o kterých bude řeč vzápětí.

Co se týmové situace týče, v Čechách se vyprofilovaly dva silné subjekty, a to nEophyte a eSuba. Těmto multiklanům nemůže aktuálně nikdo konkurovat, jak co do jména, tak co do podpory a zázemí. Oba dva týmy přitom sledují rozdílné cíle. Zatímco eSuba se snaží o široký záběr a cílí nejenom na progamingově pozitivní část hráčů, nEophyte se profiluje jako hardcoreový progamingový klub se silnou historií (tradicí) a výsledky z minulosti.

Nedá se očekávat, že by se v brzké budoucnosti na scéně objevil nějaký silný třetí subjekt, který by těmto dvou zaběhlým značkám dokázal konkurovat. V současnosti jsou totiž podmínky nastavené tak, že prostor pro třetí silný tým by se v Čechách hledal jen velmi těžko a je skoro vyloučeno, že by se někdo třetí v dohledné době objevil.

Příští rok by se v Čechách měla konečně objevit i ESL Pro Series, která už běží v mnoha zemích Evropy. Právě tato liga by mohla přispět ke zkvalitnění progamingového prostředí u nás a přivést k hraní nové týmy. Stále přitom platí, že bez většího počtu LAN turnajů (dva-tři větší LAN turnaje do roka bohatě postačují) se budou elektronické sporty točit v kruhu. V roce 2009 se tak dá očekávat, že porostou oba dva velké klanové subjekty (eSuba a nEophyte), ale progamingové prostředí bude spíše stagnovat.

Epilog

Na řádcích výše jsme nastínili příčiny kolapsu první profesionální progamingové soutěže Championship Gaming Series a zamysleli se i nad dalším vývojem elektronických sportů. Prostor jsme také věnovali situaci v České republice. Vzhledem k tomu, že se jedná o úvahu a volný proud myšlenek autora, je dost možné, že se s některými názory neztotožníte. Proto neváhejte přispět do diskuze pod článkem odpovědí na otázky: Co si o progamingu myslíte vy? Má progaming budoucnost? Bude se progaming v roce 2009 v Čechách rozvíjet? Vaše názory nás zajímají!