Bioshock Infinite

S blížícím se veletrhem Gamescom v německém Kolíně nad Rýnem se začínají objevovat nadmíru zajímavá herní oznámení. Největším překvapením je dost možná Bioshock Infinite. Hra, která svým názvem evokuje návrat do podmořských hlubin a zvoucí k opětovnému prozkoumávání nefunkční utopie Rapture. Jenže tak jednoduché to není. Naopak, kdybyste nevěděli, že se hra jmenuje Bioshock, po zhlédnutí vypuštěného teaser traileru byste to s největší pravděpodobností netipli. Pravda, na první pohled je patrný obdobný styl, ten je však použit pro vytvoření zcela odlišného prostředí. Tak odlišného, že ani odlišnější být nemůže. V Bioshock Infinite se totiž z mořských hlubin přemístíte do oblak.

Za Bioshock Infinite opět stojí tvůrčí tým kolem nesmírně nadaného Kena Levina. Právě on v roce 2007 přišel s prvním Bioshockem, to znamená, že vymyslel neuvěřitelně poutavý svět i chytlavý příběh. Na druhém díle už se nijak zvlášť nepodílel. A nebylo to proto, že by mu byl ukradený. Jenže Levine nerad vstupuje dvakrát do stejné řeky. Proto se raději pustil do takzvaného Project Icarus. Na něm několik let pracoval a nyní se ukázalo, že se jedná právě o Bioshock Infinite. Můžeme vést dlouhé diskuze o tom, zda jde pouze o marketingové využití známé značky nebo zda měl Levine dlouhodobější vizi bioshocovského univerza. Jisté je to, že nástupem do oblak překvapil. Sám tvůrce před kritiky, kteří mu vyčítají vypočítavost, hájí slovy, že Bioshock není synonymem pro podmořský svět Rapture. Bioshock je mnohem více filozofií, v níž Levine hráče konfrontuje s tím, jak to dopadá, když přestane fungovat taková utopie.

Zatímco v prvních dvou dílech jsme se procházeli podmořským Rapture, které stvořil génius a vizionář Andrew Ryan, aby se následně proměnilo v hotové peklo z přemíry tvůrčí energie, tentokrát nebudeme konfrontováni s něčím tajným, co by bylo veřejnosti neznámé. Bioshock Infinite se totiž odehrává v Columbii, tedy vzdušném městě, které na počátku dvacátého století postavili Američané, aby dali na odiv převahu svého republikánského experimentu vůči tyranským a despotickým režimům. Columbia byla původně nádherným místem k životu, které zdaleka převyšovalo vše dosud vytvořené. Jenže pak se stane něco strašlivého a plovoucí město mizí kdesi v mracích, aby o něm řadu let nikdo neslyšel. Tyto události jsou způsobeny především tím, že si obyvatelé Columbie samy o sobě začali myslet, že jsou pozemšťanům nadřazení a mohou jim poroučet. Už díky tomu se můžeme těšit opět na hojně filozofující hru, tentokrát na témata točící se všeobecně kolem nadřazenosti jedněch lidí nad jinými. To je jistě velké téma a bude zajímavé sledovat jeho uchopení v tak lákavém světě, a to i v konfrontaci s rolí, která se Spojeným státům americkým přisuzuje v reálném světě, tedy, že se snaží šířit svou pravdu i za cenu nemalých obětí.

Příběh hry startuje v roce 1912, kdy hlavní hrdina Booker DeWitt, bývalý agent Pinkertonů, již coby soukromé očko dostává zakázku, která se nezdá být složitá. Má najít a zachránit dívku, která byla na Columbii unesena. To však ve skutečnosti není hlavní problém. Elizabeth najdete vcelku jednoduše, dokonce z vězení ji vysvobodíte, jenže teprve pak dostává Bioshock Infinite ty správné grády. Zjistíte totiž, že Elizabeth je nesmírně mocná a svým způsobem je v jádru konfliktu, který trhá Columbii ve dví. Jakmile ji vysvobodíte, musíte s ní začít kombinovat schopnosti a vlastní síly. Jen jejich spojením se z města dokážete dostat a zabránit ještě větší katastrofě.

Stejně jako první dva díly se ani Bioshock Infinite neodehrává v reálném světě jako spíše ve světě alternativním, který však čerpá inspiraci z dané doby. Rapture se tak orientovalo na šedesátá léta dvacátého století, zatímco Columbia je v čase usídlena ještě více dopředu. Začátek dvacátého století představoval pro USA éru nebývalého rozkvětu. Z agrární společnosti se stala společnost průmyslová, která začala produkovat tolik zboží, že je musela vyvážet, což tehdy bylo spojeno s jistou dávkou imperialismu. Levine svou Columbii srovnává s tím, když USA ve stejném období anektovaly Filipíny a rozhodly se jim ukázat, jak se má taková lidská společnost řídit. Pochopitelně to nedopadlo moc dobře a na konci byly stovky tisíc zabitých Filipínců.

Ačkoliv v Bioshock Infinite nenarazíte na stropy ani podlahy, pravděpodobně se po prvních minutách hraní neubráníte pocitu déja vú. Uslyšíte šumící radiové pásky, jazzovou muziku, potkáte se se zuřivě a rychle útočícími nepřáteli, případně využijete zvláštních psionických schopností, které jsme si v předchozích dílech zvykli nazývat plasmidy. Změny jsou v tomto ohledu spíše menší. Tak například hráč bude mít k dispozici více než jen dosavadních osm zbraní. A plasmidy nebudete aplikovat masivní injekcí, nýbrž požitím zvláštního roztoku. V boji také budete myslet na Elizabeth. Svými schopnostmi vám sice mnohdy pomůže, zároveň je ale zranitelná. Čím více zranění utrží, tím více jí bude krvácet z nosu, případně bude pomalejší. Předchozí díly by měla připomenout i variace na monstra známá jako Big Daddy.

Ale největší změnou bude dozajista prostředí. Kromě toho, že budě vypadat opět stylově a atmosféricky, bychom s Rapture hledali shody jen obtížně. Především pohyb po plovoucí Columbii bude mít zcela určitě něco do sebe. Mezi jednotlivými domy se budete pohybovat speciálními lanovkami, vzducholoděmi či s pomocí háku na provaze. Jsme hodně zvědaví, jak se pohyb, v němž bude hrát důležitou roli také výška, povede pojmout v perspektivě první osoby. Každopádně se těšíme, jak se budeme ve vzduchu prohánět, protože už to samo o sobě by mohlo být velmi zábavné. Mnohé boje navíc budou probíhat ve vzduchu, což hře dodá jak taktický, tak adrenalinový bonus.

Bioshock Infinite zřejmě nepoběží na novém enginu, nýbrž na notně upraveném Unreal engine 3. Ten by však měl tvůrcům pro vytvoření nového světa stačit. Na hru se ale nevyplatí těšit kvůli grafice, ale hlavně kvůli jejím dalším nepopiratelným přednostem. Takové tituly se zkrátka často nerodí. To dokládá skutečnost, že Bioshock Infinite vyjde zřejmě až v roce 2012 na současné konzole a počítače.