Přítmím divadelní lóže tiše našlapuje muž. Ještě několik kroků, a vrah je za zády nic netušícího prezidenta Spojených států amerických Abrahama Lincolna (1809 – 1865), který sleduje představení Náš americký bratránek. Hlediště zrovna bouří smíchem, když atentátník zamíří pistolí Derringer na zátylek nic netušící oběti. Mačká spoušť. Výstřel zaniká v hlučném divadelním prostředí. Dříve než se Lincolnova žena Mary Todd Lincoln (1818 – 1882), americký major Henry R. Rathbone (1837 – 1911) a jeho snoubenka Clara Harris, sedící v prezidentské lóži, vzpamatují, vytahuje útočník nůž a bodá Rathbona do ruky. Jak je možné, že se zločinec, jímž má být americký herec John Wilkes Booth (1838 – 1865), tak snadno dostává k prezidentovi? A není podezřelé, že jej ani mnozí jeho známí nepoznali?
Podivný útěk
K tragické události dochází 14. dubna 1865, krátce po 22. hodině ve Fordově divadle ve Washingtonu. Atentátník skáče na divadelní jeviště a při skoku si zlomí nohu. Přesto se dobelhá na ulici, kde další z jeho spolupachatelů, Joseph Burroughs, drží koně. Několik lidí se pokouší Bootha pronásledovat, avšak ten jim na připraveném koni ujíždí. Kdo tehdy Boothovi pomáhá? Tehdejší americký ministr války Edwin Stanton (1814 – 1869) záhy vyhlašuje rozsáhlou armádní a policejní akci, při které jsou uzavřeny všechny cesty a mosty vedoucí ven z Washingtonu. Tedy až na jeden. Je to totiž právě Stanton, kdo hraje v celém příběhu tajemnou roli!
Kdo nenáviděl Lincolna?
Když Lincoln 15. dubna umírá na následky průstřelu hlavy, od ukončení americké občanské války (1861 - 1865) mezi severní Unií a vzbouřenou jižanskou Konfederací uplynul pouhý týden. Z pohledu Jihu byl jednou z příčin konfliktu právě Lincoln. Požadoval totiž pro Konfederaci nepřijatelné zvýšení cel a zrušení otroctví. Sever sice vítězí, ale Lincoln má i v době křehkého míru mnohé odpůrce, a to i ve vlastních řadách. Především kvůli válce a názorům na ekonomiku. Kdo všechno si přeje prezidentovu smrt? Poštou dostává Lincoln desítky výhružných dopisů slibujících smrt. A Stanton prý o všem ví. Proč dokonce Lincolnovi před atentátem lže, že je jeho bodyguard major Thomas Eckert nemocný, když má dovolenou? Je snad Stanton přímo jedním ze spiklenců?
Všichni prezidentovi muži
I samotný Lincoln údajně možná cosi tuší – do divadla se mu totiž příliš nechce. Nakonec se na představení společně s manželkou Mary přesto vydává. Původně ho má doprovázet statný armádní generál Ulysses S. Grant (1822 – 1885) se ženou. Grant však svou účast na poslední chvíli odříká. Důvodem má být především vzájemná nenávist Grantovy a Lincolnovy manželky. Ale co když je vše předem promyšleným záměrem? Je Grant instruován, aby na představení nechodil? Je totiž velice zvláštní, že zatímco má prověřený bodyguard Eckert dovolenou, přiděluje Stanton jako osobního strážce Lincolnovi policistu Johna C. Parkera.Parker, známý svou zálibou v alkoholu, sice doprovodí Lincolna a jeho manželku do divadla, ale poté se odebere do hostince, kde se údajně opije do němoty. Bylo vše připraveno tak, aby měl atentátník volné pole působnosti?
Za pouhou lež trest smrti
Poblíž Lincolna nezůstává nikdo, kdo by byl fyzicky natolik zdatný, aby mohl odrazit případného útočníka. Parker navíc ani neprohlédne vchod do prezidentovy lóže, který je již patřičně upraven pro nevítanou návštěvu atentátníka - pomocí nenápadného provázku se dá otevřít zvenčí! A podivné náhody pokračují. Parker nejenže není za svůj prohřešek potrestán, ale záhy je dokonce povýšen! V souvislosti s tím, jak nelítostně americké soudy hodnotí provinění dalších lidí, kteří byť i nedopatřením mají něco společného se skupinou Bothových spiklenců, je to nanejvýš podivné. Vždyť i Mary Surratt (1823 – 1865), matka Johna Surratta (1844 –1916), jednoho z atentátníků, je odsouzena k trestu smrti oběšením jen proto, že policii zalhala o tom, kde se nalézá její syn. Je snad Parker odměněn za to, že usnadnil Lincolnovu likvidaci? Proč vlastně Stanton čekal dlouhé hodiny, než vyslal policejní skupinu po stopách Bootha?
Měl Booth ochranu shora?
Atentátník a miláček žen John W. Booth je též velmi podivnou osobou. Ač je narozen a žije v severní Unii, sympatizuje s jižanskou Konfederací a podle pozdějších policejních zpráv zřejmě působil také jako špion Jihu. V době americké občanské války hraje Booth v jednom newyorském divadle ve hře Julius Cesar. V jedné ze svých replik údajně náhle vykřikne zcela bez souvislostí latinské heslo, které má tehdy ve svém znaku jižanská Virginie: „Sic semper tyrannis!“ („Tak se povede všem tyranům!“). V té chvíli prý propuká v divadelním sále panika, neboť zde začíná hořet. Ve stejnou dobu zachvátí požár i dalších 15 newyorských divadel a hotelů. Požáry mohou být jen stěží náhodné, uvážíme-li Boothovy sympatie ke Konfederaci. Přestože je toto vše známo, až do doby atentátu na Lincolna se policie o Bootha nezajímá. Drží nad ním snad ochrannou ruku někdo z mocných, anebo jde pouze o policejní nedbalost?
Špioni mezi námi?
Několik hodin před atentátem se prý Booth čistě náhodou dozvídá od ředitele Fordova divadla o večerní přítomnosti prezidenta v divadle. Tato „náhoda“ však dostává jiný rozměr v kontextu dalších okolností. Spiklenci z Boothovy skupiny se totiž v ten samý den pokoušejí neúspěšně zabít také další vlivné americké politiky. David Herold (1842 – 1865) a Lewis Paine (1844 – 1865) mají zlikvidovat ministra zahraničních věcí Williama Sewarda (1801 – 1872) a George A. Atzerodt (1835 – 1865) má zaútočit na amerického viceprezidentaAndrewa Johnsona (1808 – 1875). (Podle jiných zdrojů má být cílem útoku též generál Ulysses Grant – pozn. red.)I když Paine atentát na Sewarda pokazí a Atzerodt na Johnsona nakonec nezaútočí, spiklenci moc dobře vědí, kde se všechny vlivné osoby nacházejí. Atentátníci tedy musejí mít informátora z vysokých politických kruhů. Je to někdo z tehdejší vlády USA?
Nechal prezidenta odpravit Johnson?
Proč není na Andrewa Johnsona jako na jediného z vybraných osob spáchán plánovaný atentát? Prý za to může Atzerodtův strach. Jenže také je známo, že Johnson nemá Lincolna příliš v lásce a po jeho smrti se stává prezidentem USA právě on. Mohl se tedy podílet na rozsáhlém spolčení, jehož cílem bylo zabít Lincolna? Mohla být příprava atentátu na Johnsona pouze fingovaná? Vraťme se však k Boothovi ještě před útokem. Booth poté, co se dozví o Lincolnově návštěvě divadla, údajně jde do prezidentské lóže, kde upravuje zámek tak, aby se dal otevřít zvenku. Je pravda, že Booth je hercem Fordova divadla, kde ho všichni znají, ale osudného 14. dubna 1865 hrát nemá. Proč tedy není nikomu podezřelé, že Booth je v divadle, a dokonce provádí cosi se zámkem prezidentské lóže?
Skrytá identita, nebo podvod?
Lincolnovým vrahem má být Booth. Jenže něco tu nesedí. Před samotným atentátem si má údajně nasadit paruku, nalepit umělé vousy a takto maskován prý chodí téměř celý den po Washingtonu. Zbláznil se, anebo šlo o záměr? Proč mnozí svědci tvrdí, že jinak velice známého Bootha při útoku vůbec nepoznávají? Skutečně je herec tak dokonale namaskován, anebo se v tu chvíli za excentrickou parukou a falešným vousem skrývá někdo jiný? Může tomu nahrávat i věta „Sic semper tyrannis“, kterou údajný Booth vykřikuje po výstřelu na Lincolna. Touto větou je totiž proslulý právě Booth. Chce snad někdo, aby vina padla na herce, který o ničem neví? Anebo jde o připravený klamný plán samotného Bootha?
Most atentátníků
Proč Booth těsně po atentátu jede na koni přímo k mostu Navy Yard Bridge, jenž vede z Washingtonu přes řeku Potomac? Most jako jediný není na Stantonův příkaz uzavřen! Prý proto, že zde má být vojenská hlídka, která přes most v noci nepouští civilisty. Přestože je již po Boothovi vyhlášeno pátrání, ten se prý hlídce na mostě představuje svým pravým jménem. Tvrdí, že se opozdil ve městě a spěchá domů. A hlídač prý bez otálení pouští Bootha dobrácky přes most. Jak to, že před hercem stejný most přejíždí na koni i další spiklenec Paine a později Herold? Je také zvláštní, že všichni tři zamířili k jedinému průchozímu mostu! Jak o něm mohli vědět? Další podezřelou okolností je fakt, že hlídka přes most nepouští pronásledovatele atentátníků, Johna Fletchera. Má snad nějaké instrukce, koho smí pustit a koho ne?
Chamtivost vítězí
Několik mil za mostem se Booth setkává s Heroldem a společně pokračují na jih do Marylandu a dál do Virginie. Po cestě potkávají „jižanského“ kapitána Williama S. Jetta. Voják oba muže 24. dubna 1865 přivádí k farmáři Richardu Garretovi v severovýchodní Virginii, který je ukrývá ve stodole. V té době již platí vyhláška o finanční odměně za dopadení spiklenců a jejím dodatku navrženém Stantonem, že jakákoliv pomoc uprchlíkům bude potrestána smrtí. Je snad tak přísný trest zvolen kvůli zlikvidování všech, kdo o atentátu vědí něco víc? Strach a chamtivost svědků, kteří se setkávají s uprchlíky, jsou příčinou toho, že se za atentátníky žene policejní oddíl vedený americkým poručíkemLafayettem Bakerem (1826 – 1868). Na stopě jsou spiklencům ale i vojáci amerického plukovníka Evertona J. Congera (1834 – 1918). Dne 26. dubna 1865 se oba oddíly setkávají nedaleko Garretovy kůlny. Conger, který od zajatého Jetta ví o skrýši uprchlíků, ji přikazuje obklíčit.
Chtěli zničit důkazy?
Booth a Herold jsou vyzváni k opuštění kůlny. Zatímco Herold příkaz uposlechne a vychází ven, kde s ním Baker jedná, Conger mizí za kůlnou. Co tam tehdy dělal? Z kůlny se náhle ozve výstřel, a dřevěná budova začíná hořet. Podle jedné verze událostí chtějí Congerovi vojáci Bootha vyhnat kouřem ven, podle jiné Conger zapaluje kůlnu úmyslně. Policistům se podaří z kůlny vynést tělo muže, který však má smrtelné zranění a záhy umírá. Co se stalo? Spáchal snad Booth sebevraždu, anebo ho Conger zákeřně zastřelil a poté zapálil kůlnu, aby zahladil stopy svého činu? Vždyť Baker má příkaz přivést spiklence živé, což ale Conger zcela ignoruje. Pracoval snad Conger na cizí příkaz? Možná Bootha navždy umlčuje, aby nevyšla najevo nepříjemná pravda...
Spiknutí vlivných?
Zavražděný Lincoln má nepřátele nejen v mocných majitelích soukromých amerických bank, jejichž vliv omezuje zavedením státní centrální banky, ale také v politické konkurenci nebo v příznivcích nepřátelského Jihu. Domlouvají se snad na Lincolnově likvidaci? Údajně byli všichni viníci Lincolnovy vraždy dopadeni a čtyři z nich – Mary Surratt, Lewis Paine, George A. Atzerodt a David Herold – jsou 7. července 1865 pověšeni. Jenže proč John Surratt, který uniká oprátce, později tvrdí, že Booth jednal na příkaz dalších vlivných lidí? Proč Lincolnův synRobert Todd Lincoln (1843 – 1926) těsně před svou smrtí ničí soukromé dokumenty svého otce se slovy, že jsou v nich záznamy o rozsáhlém spiknutí proti němu? Jedním ze zúčastněných na této konspiraci má podle jeho slov být i jistý vysoký člen Lincolnovy vlády. Byl jím ministr Stanton, nebo někdo jiný? Když se údajně Stanton dozvídá, že Booth nebyl chycen živý, je prý na něm vidět velká úleva. Skutečně se tak kruh pátrání po prezidentových vrazích uzavírá?
Založen:
