Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Ancestors Legacy

28.02.18, 16:40, autor: jamar28, rubrika: Herní sekce - První dojmy
Strategie Ancestors Legacy perfektně dávkuje správu jednotek i budov. I přes svižné tempo hráče nezahltí a nabízí atraktivní zasazení do středověkého světa se vším všudy. Přesto zde najdeme určitou nevyváženost...

Real-time strategie Ancestors Legacy zaujme hned po prvním načtení menu. Z reproduktorů se line hrdelní pohanská hudba a na pozadí se střídají ty nejkrvavější obrazy, jaké dokázali grafici z polského studia Destructive Creations vytvořit. Již během několika vteřin tak o sobě hra stihne prozradit hned dvě základní věci - vydáme se do středověku a bude to bolet. O tom, jestli nás, nebo naše protivníky, už rozhodne strategický a taktický um každého z nás. 

 

Velkou výhodu mají hráči se zkušenostmi z druhoválečné série Company of Heroes. Obě hry mají velmi podobné mechanismy a v obou také dochází k ovládnutí bojiště skrze obsazování strategických bodů. V Ancestors Legacy je to několik vesniček rozesetých po mapě. Jejich obyvatelé se činí a neustále těží kovy, zpracovávají dřevo nebo produkují jídlo. Samozřejmě existuje určitý základní příjem, který nám poskytuje naše základna, ale obsazení a především udržení vesnic je tu naprosto zásadní. Za suroviny totiž stavíme budovy, odemykáme nové technologie a bonusy, najímáme vojáky či jim vylepšujeme výzbroj. Ancestors Legacy nabízí hned několik hratelných frakcí a typů jednotek. Najdeme tu Anglosasy, Němce, Vikingy a Slovany a v řadách jejich bojovníků kopiníky, štítonoše, lučištníky, kušníky, jezdce nejrůznějších druhů i neohrabané balisty a katapulty. Každá jednotka se skládá z několika málo vojáků, takže nečekejte velkoformátové bitvy a la Total War.

 

 

 

Trochu nezvykle hra pracuje s vyvážeností jednotek. Na první pohled bychom mohli klidně prohlásit, že Ancestors Legacy je zatraceně nevybalancovaná hra a kvůli tomu občas frustrující. A měli bychom pravdu  - i když každá frakce disponuje více méně všemi typy jednotek, je i do jisté míry unikátní a především se v čase vyvíjí. Mně osobně se třeba Němci nebo Anglosasové zdají ze začátku poměrně slabí. V jedné z prvních her jsem hrál za Anglosasy, jejichž základní jednotkou jsou prakovníci. Proti mě nastoupil zkušenější hráč s Vikingy, kteří mohou pro změnu hned od začátku verbovat oddíly jezdeckých průzkumníků. Síce píšu průzkumníků, ale oni nejsou vůbec špatní ani v boji, zejména když proti nim stojí slabí hoši s praky. Na začátku hry tak stačil jediný nájezd a moje jednotka, byť přežila, byla natolik oslabená, že se musela vrátit na základnu a doplnit stav (i neutreální vesničky se totiž umí bránit). Obsazení maximálního počtu vesnic v prvních chvílích zápasu ale bývá zásadní částí hry, takže asi netřeba rozepisovat, že to netrvalo dlouho a Vikingové se mnou udělali krátký proces. 

 

Dnes už bych se tak lacino nedal a v tom je ten vtip. Začátky mohou být nepochybně frustrující (určitě také kvůli neexistujícímu match-makingu). Když si ale člověk zvykne (doporučuji zkusit si pár her proti umělé inteligenci), rozezná slabiny a naopak silné stránky frakcí a naučí se pružně reagovat, objeví v té nevyváženosti určité kouzlo. Pokud ale ve strategiích trváte na naprosté rovnosti a jednotky se podle vás mají lišit v podstatě jen vzhledem, Ancestors Legacy nebude pro vás. Takových momentů je totiž hra plná, podobně je to třeba s výše zmíněnými Němci. Subjektivně je hodnotím jako spíše slabší frakci, což se ale zásadně změní, když dosáhnou třetí technologické úrovně a konečně si odemknou těžkou jízdu.

 

Přesto se nedá říct, že by nějaká frakce byla nejsilnější. Každému hráči může sednout jiný styl a určitá frakce mu padne víc než jiná. Nejdůležitější je flexibilita a schopnost se adaptovat. Ancestors Legacy se soustředí spíše na boj a budovatelskou stránku hry odsouvá do pozadí. Sice tu stavíme budovy, ale nerozhodujeme o tom, kde budou stát. To vše se děje automaticky a stavby rostou na předem určených místech v okolí základny. Hra na nás rovněž neklade přehnané nároky a v jednu chvíli můžeme ovládat maximálně 10 jednotek. Každá z nich mívá ještě nějakou tu speciální schopnost (válečný pokřik, zvednout štíty a tak dále). Výsledkem je, že při větších bitvách už se průměrný hráč slušně zapotí, ale nehrozí, že by nestíhal. Je tomu tak i proto, že většina bitev trvá nanejvýš pár minut. Zpravidla se velmi brzy ukáže, která strana má navrch a slabší protivník se raději dá na ústup. I když mu totiž z jednotky zbyde jen jediný voják, pořád ji může doplnit v nejbližší vesnici, což je levnější a rychlejší než vytvářet úplně novou. Dvojnásob to platí v případě, že je jednotka na vyšším levelu nebo má zakoupenou lepší zbroj.

 

 

 

Každý zápas se může kdykoliv zvrátit a i když je naše armáda zničená, není to hned důvod k tomu hru vypnout. Dobře je to vidět i v našem gameplayi. Zatímco do první půlky měl převahu nepřátelský tým (v jednu chvíli jsme dokonce přišli o všechny vesnice), nepovedlo se mu svá vítězství v menších potyčkách dostatečně využít. Poté, co jsme vyhráli dvě rozhodující bitvy, se raději oba hráči odhlásili, čímž hra bohužel končí. Vůbec by nebylo špatné, kdyby v takové chvíli za hráče zaskočila umělá inteligence a hru dokončila, abychom si mohli užít sladké vítězství až do konce. Rozhodně ale platí pravidlo nikdy se nevzdávat. Zažil jsem i hry, kde jsem už útočil přímo na hlavní základnu nepřátel, ale hra se přesto nakonec otočila a já prohrál. 

 

O něco větší vyváženost panuje ve zpracování map. V betě jsou zatím jen tři mapy různých velikostí podle toho, kolik hráčů na nich zápolí (hra umožňuje zápasy maximálně 3v3). Vesnice jsou pro všechny hráče dosažitelné zhruba stejně a i když bojiště tvoří otevřená krajina, je poměrně členitá, takže výsledkem je spíše síť několika základních cest. Ideální systém k tomu někomu vpadnout do zad, nebo se naopak nechat zaskočit. Některé mapy však vedou jednotlivé hráče k určitému hernímu stylu. Například ta z našeho gameplaye jižní straně poskytuje vršek, ze kterého mohou střelci ostřelovat 2 vesnice uprostřed, zatímco severní strana má výhodu v lánech obilí, kterými se lze nepozorovaně proplížit. Opět je to věc, kterou může mnoho hráčů považovat za nefér výhodu. Jenže hra je stále ve vývoji a vyvažování je jedním z hlavních úkolů pozdější fáze vývoje. Můžeme tak očekávat i velké změny.

 

Díky tomu všemu je Ancestors Legacy povědomou, přesto svěží strategickou hrou se zajímavým tempem. Člověk tu téměř neustále má co dělat, ale jen zřídka se cítí zahlcen, i když jednotlivé zápasy se mohou protáhnout až na 2 hodiny. Na každou taktiku zde existuje adekvátní odpověď a žádná vyloženě nejlepší frakce tu neexistuje. Zatím jsme měli možnost si vyzkoušet jen multiplayerovou složku hry a stejnou možnost máte ostatně i vy - stačí si stáhnout otevřenou betu zde.

Další články z této sekce...

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

IKONKA

Ikonka GP
GamePark.cz
Toplist