Čekejte prosím
Čekejte, prosím...
Logo sekce

Abegolův týdeník . 1. díl

06.03.11, 21:36, autor: Abedi-Pele, vyšlo v blogu: Abegol
Chceš se něco nového dozvědět, pobavit se a nebo si jen tak oddechnout? To si klikl na ten správny blog.

Autoří –

Hlavní redaktor – Marko mp3gol_ Thiemel

Vedlejší redaktoří – Filip filio  Thiemel 

Producent a úprava – Abedi-Pele

 

Dlouho jsem přemýšlel, co napsat jako můj první článek po dlouhé době. Věděl jsem, že to musí být něco extravagantního. Někdo čte články, aby se dozvěděl něco zajímavého, druhý se chce s článkem ztotožnit především názarově , další se chce pobavit a v neposlední řadě někdo „huntuje“ body. Uvízlo mi v hlavě jak to udělat, aby z tohohle článku měl každý něco. Berte to jako zkušební verzi, své nápady  jak to ještě zdokonalit můžete psát do zpráv nebo rovnou do komentářu k tomuto článku. Nikoho nenutím aby se alespoň pokusil  část z tohohle článku přečíst, ale určitě by mě to potěšílo, s pozdravem mp3gol_.

 

Část první – Jak jsem vlastně k GP přisel


Bylo krásné jarní odpoledne, skončilo mi vyučování, to že jsem dostal pár vajec mi nevadilo a při oblíkání  mi začlo kručet v břise. Ano, byl čas na oběd. Jako obvykle šel s mojí maličkostí  kamarád Edvard Baránek a Lozja Hurasim. Cestou do jídelny jsme se bavili o všem možném, přes to jak paní učitelce vypadla protéza, až po počítačové hry. V té době jsem hrál na Play Station 2 hru Black. Kritizoval jsem jí a tu mi Edvard říká že hraje MP Call of Duty 2 a že je to stojednakrát lepší než každá SP first personka na světe. Okamžitě jsem to podle toho bájného líčení chtěl zkusit. Nic se ale neměnilo na mém kručícím břiše, tak jsme stejně pořád mířili do toho zdroje přáškových brambor. Určitě jsme udělali velmi dobré rozhodnutí, protože Lojza šlápl do obrovského koního lejna. S Edvardem jsme si toho nevšimli, ale trouba Aloys na to hned poukázal a ptal se, jestli to má moc. Jeho bílé Superstarky od Adidas už tak bílé nebyly. Začli jsme se hlasitě smát, akorát mu moc do smíchu nebylo. Pujčil jsem mu kapesník, botu si otřel.  Hurasim byl trochu silnější a o to bylo vtipnější jak si dal kapesník před pusu a  přičichl si k němu. Svolal legendární větu, která ho pronásledovala ještě celý oběd – „Vždyť to moc nesmrdí“. Na oběd byl jako obvykle filet, takže se pořád bříško ozývalo. Od jídelny jsem byl kousek, tak jsme přímou čarou běželi ke mně. Nikdo nebyl doma, okamžitě jsme zapnuli ten stroj času. To, že jsem měl CoD2 nainstalované nám ušetřilo hodně času. Edvard mi nainstaloval patche, pb, pak jsme vyplnovali registrační formulář na gameparku, protože žádné jiné servery na CoD2 neznal. Jelikož se jmenuju Marko a většina kamarádů mi říká Maro. Padla volba právě na tuhle přezdívku. Tehdy byla registrace mnohem pracnější, museli jste dokonce vyplňovat  i přistup internetu.  Radostně jsem souhlasil s podmínkami a stiskl OK. Byl jsem tak nedočkavý, že jsem už nepřečetl, že zadaná přezdívka je již užívaná. No co, vyplnil jsem vše znovu, kromě přezdívky na které jsem si chtěl dát opravdu záležet. Pár lidí už se mě ptalo, jak to vlastně vzniklo. Protože sám  nevím jak to bylo, kývnul jsem na jejich verzi, že jsem si pouštěl mp3 a najednou padl gol ve fotbalu. Bavil jsem se s kámošema kteří byli u toho a ti mi potvrdíli druhou verzi. Byl jsem tak ukvapený, že už mi byla přezdívka úplně jedno, že jsem něco rychle naklepal a vzniklo z toho mpgsol, přeskládal jsem to a upravil na mp3gol, vzhledově i seskupením se mi to líbilo. Originalita tomu nechyběla, tak proč ne? Potvrdil jsem aktivační Email a už jen  zbývalo stáhnout GP clienta. Moje první mapa byla Stalingrad. Můj první frag ve mně rozzářil něco, co jsem ještě nikdy nezažil. Byl to skoro takový pocit jako dát gol při fotbale. Možná přeháním, ale tak jsem to v ten dáný moment cítil. Při pokusu zasadit druhý frag někdo zazvonil, šel jem otevřít a byla to mámá. „Nemáš být náhodou na odpoledkách“? V duchu mi zaznělo něco co jsem potřeboval dostat ze sebe, ale pocit jak Aloys šlápl do hovna to utlačilo. Okamžitě jsem šel nahoru, vypl počítač, řekl Aloysovi a Edvardovi že máme odpoledky. Vzali jsme nohy na ramena a běželi do školy. Doběhl jsem  tam asi o 5 minut dřív než oni. Lojzovi totiž pořád čvachtalo něco na botě a Edvardovi kouření moc neprospělo, mysím tím to nezdravé. Vrazil jsem do třídy a omluvil se. „Fix do leva, děláš si ze mě srandu? Víš kolik je hodin, píšu neomluvenou hodinu. Ber si kukuřici a kresli.“ Řvala, až ji znovu protéza vypadla. Ti dva na tom nebyli o moc lépe. Vzala si je svými chlupatýma rukama a celé je při řvaní poprskala. Když se mě ptala co jsme vlastně dělali, tak jsem řekl, že jsme se zdrželi na obědě. Jak jsem říkal že je Lojzík trouba, tak se to jen potvrdilo. Řekl učitelce, že jsme hráli hry u mě na pc. Což mi k zakázanému počítači ještě přispělo.  K lepší náladě mi přispěla jen jedna kuriozita a to jak si učitelka pořád stěžovala, že tu něco smrdí.

 

 

Omlouvám se za chyby, i v ideálu se něco najde.

 

Část druhá - Chvilka pro menší, aneb můj desetiletý bratr v akci.


V pondělí, čas nevím v roce 2011 sem šel na záchod ale už tam někdo seděl ano byl to Evžen pacovský to mě hrozně rozzlobilo tak sem šel ven a venku to bylo hodně nepohodlné no ale to hlavní pak se mi chtělo kadit a muj bracha tam furt seděl tak sem musel zadržovat.ale o 4 dny později jsme jeli na hory a tam jako všichni sem musel cikat vzal sem si klíče od záchoda ale ne ten klíč mi tam spadl tak musela zasahovat babi hrůza co? Ale ja jsem byl vpoho protože jsem tam nemusel  šahat naštěstí.To mi zas  připomělo jíný příběh jak mě děda nutil jíst buček-fuuj no ale já jsem ho stejně nesněd protože vypadal hnusně a to mi připomělo jak jednou jsem byl nemocný a byl jsem u babičky a babička mi mazala špekem prsa to bylo hodně odporný .jednou sem si  prdl v hodině a z toho jsem se nepřiznal a všichni pak byli nadně ale já ne zrovna jsme psali písemku oni se neuměli soustředit protože byl smrad ale já jsem nic necítil takže štěstí.no chcete politiku asi co? Takže jednou jednoho blbého dne sme z kamarádem točily video co se menovalo psichopat a spiderman jestri ho chcete vidět přidejte si mě na FB. a nazávěr vtip ale máte smůlu už si ho nepamauji  naviděnou. FB:Filip Filio Thiemel

 

Omlouvám se za jeho nesouvislý text, berte to jako oživení, které nemusíte brát v potaz.


Článek je v originálu, necenzurovaný. Jelikož by ztratil svou hlavní pointu, děkuji za pochopení.

 

Jde vidět na co nenáctiletí myslí..

 

Část třetí – Rozhovor s géniem

ani v koupelně nemám klid

 

Připravil jsem si pro vás rozhoror s celebritou celé ČR mp3gol_

 

Děkuji že si souhlasil s tvým rozhovorem, můžeš se nám krátce představit?

Taky děkuji, máte určitě štěstí že jsem přijmul právě vaše pozvání, představím se opravdu krátce. Můj čas je totiž drahý. Jmenuju se Marko Thiemel, pro vás Pan em. Mezi mé záliby patří příjímání cen za muže roku, tučné šeky a sledováni telenovely tisíc a jedna noc.

 

Zdrcující odpověď, máte nějáké koníčky?

V tuhle dobu se intenzivně věnuju golfu, je na to správné počasí. Rád si hodím ping-pong a zachvíli mi končí sezona fotbalu, kde jsme dokonce jednou remizovali.

 

Jak jste vůbec k přezdívce mp3gol_ přišel?

Popsal jsem to v jedné povídce za kterou čekám nobelovu cenu. Možná se tam objeví par hrubek, psal jsem ji přece jenom jen měsíc a půl, takže i nominace pro mě bude menší úspěch.

 

Čím si myslíte že jste se nejvíc proslavil?

Určitě jsem taková větší hvězda v CoD4 a tetrisu. V nostale jsem dosáhl levelu 13 a metin2 se mi dokonce podařilo nainstalovat.

 

Je pravda že jste pořád panic?

Měl bych to specifikovat takhle : Čekám na tu pravou a navíc jsem muslimský šílenec který uznává první pohlavní styk až po svadbě.

 

Takže jste vlastně ještě neměl holku?

Abych pravdu řekl, jedna tam byla. Došli jsme spolu až k 63. Metě. Začlo to první metou, což byl pozdrav a skončilo to až u objetí. Chystal jsem se jí dát pusu na tvář, ale nakonec jí syfilis dostihl. Byla tak mladá.

 

Na  čem vlastně hraješ?

Pane, říkal jste že to bude krátký rozhovor a zachvíli mi začíná hodina baletu, někdy jindy. Pro fanoušky si udělám čas vždycky, s pánem bohem.

 

v té černé mně to sluší, žeTo se mně nějak nezdá. Kde k němu aasi došel.

 

Část čvrtá – Citát týdne

 

„Ten kdo si myslí že buduje pahorek, možná jen kope jámu.¨

 

Myslet znamenáhouby vědět

 

 

Část pátá – Článek s informativním obsahem


Někdo si může říct, vždyť tenhle článek má nulovou hodnotu informací. V 21. Století jsem se dočetl něco zajímavého, dohledal jsem k tomuto tématu další informace, přepsal to a vzniklo tohle.

 

Jedovatá pochoutka

Brambory

 

Když se někdy v 16. Století začaly pěstovat brambory, tak způsobili něco nečekaného. Mnozí konzumenti se příčinou neznalosti o tomhle běžném doplňku potravy otrávili. Netušili, že celá rostlina kromě hlíz je jedovatá.

Evropané s nedůvěrou civěli na brambory téměř 400 let. Byl to pro ně pohanský pokrm , který způsoboval otravu. Otravu pak přičítali za to, že se vůbec tohle pohanské jídlo opovážili sníst, nebo dokonce za nedostatečnou víru v Boha. Skutečná přícina ale byla v téhle době objasnitelná, nejedli hlízu ale plody – malé zelené nebo černé bobule. Plody obsahují vysoké množství toxických látek, které jsou rovněž v malém množství i v hlízách bramboru. Když se ale brambor vaří, toxické látky se rozloží a brambora je možná k bezpečné konzumaci.

V českých zemích upadl strach z brambor na přelomu 18. A 19. století, v době hladu a bídy způsobeno především neúrodnou půdou a Napoleonskými válkami. Brambory k nám údajně dovezli z Braniborska, ze severního Německa. Zkomolením jména místa původu vznikl český název brambora. Stejně váhavě přijímali brambory i v jiných koutech Evropy. Paradoxem je, že po pšenici, rýži a kukuřici jsou brambory nejrozšířenější zemědělskou plodinou na světe.

Brambory pocházejí z peruánských And v Jížní Americe. Začalý se tu pěstovat asi 8000 let předtím, než Ježís spatřil světlo světa. Kdysi bylo jen několik druhů brambor, nyní v Peru znají 4000. Druhů brambor, přičemž jen menšína se podobá našim brambor. Pro peruánské indiány je typickou potravou tzv. Chuňo., škrobová moučka získávána ze sušených brambor. Zajímavé je, že Chuňo se vyrábí z takového druhu brambor, že jak plod tak i hlíza jsou po uvaření jedovaté. Jen speciální technikou sušení se toxické látky naplno vytratí. Brambory se rozloží na jednu ze suchých skal, které v Andách nechybí a nechají se ležet vystaveny povětrnostním podmínkám. Určitě víte že Andy jsou vysoké hory, takže v noci brambory procházejí velkým mrazem, ve dne na ně pálí slunce, což je vypraží. Po týdnu jsou Chuňe vysušené, scvrklé a strašně lehké. V Evropě, ale i v Jižní Americe a všude jinde jsou téměř Chuňe neznámé.

Brambory mají v porovnání s obilninami až trojnásobnou vyživovací hodnotu. Při pěstování jsou výnosné. Rostlina bramboru dorůstý až jednoho metru, má na sobě 12 až 15 hlíz a má drobné bílé, růžové či fialové květy. Bobulky jsou zelené až černé bobulky. Hlíza obsahuje vysoké procento škrobu a vitamínu C.

 

to je ale odrůdjak tohle někomu mohlo chutnata jde se jíst

 

 

Část šestá - Vtipné video na závěr


 

 

 

Další články z této sekce...

ANKETA

Která část se vám zamlouvala nejvíce?

Celkem: 207 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

SDÍLET

Hodnocení

OHODNOŤTE ČLÁNEK

Kliknutím na hvězdičku vložíte své hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé. Děkujeme za Váš hlas.

BlogyProfil blogu
* Založen: 3.4.2010 18:17:36
* BlogRank: 1,2
* Přístupů: 25 292
* RSS: RSS zdroj
Redakce blogu

REDAKCE BLOGU

Celkem redaktorů: 2
Toplist